Ruská námořní pěchota: minulost a budoucnost

Členové ruské námořní pěchoty. / Mil.ru

Sovětská námořní pěchota získala svou slávu za druhé světové války. Po roce 1945 byla považována za elitní sílu rudé armády. Na konci 80. let minulého století započala její reorganizace, které měla vést k posílení bojových schopností těchto jednotek. K dokončení reorganizace ovšem nikdy nedošlo. SSSR se rozpadl a Rusko, kterému připadla nejvýznamnější část jednotek námořní pěchoty, se dlouhou dobu věnovalo jiným výzvám než reformě ozbrojených sil.

V roce 1991 tvořilo námořní pěchotu sovětského námořnictva 15 000 vojáků, kteří byli rozděleni do pěti velkých jednotek. 55. divize námořní pěchoty tehdy patřila k sovětskému tichomořskému loďstvu, 61. a 175. divize k severnímu, 810. brigáda k černomořskému a 336. brigáda k baltskému.

Po zániku SSSR ruské vojsko trpělo nedostatkem financí, jenž postihl i námořní pěchotu. Ztráta dělostřelecké techniky, mužstva a tanků způsobila její značné oslabení. Skutečný počet příslušníků námořní pěchoty byl navíc mnohem menší, než kolik uváděly oficiální ruské statistiky.

Roku 1994 vypukla první čečenská válka. Jednotkám námořní pěchoty tehdy chybělo až 80 % vojáků oproti formálnímu plnému stavu. Nasazení námořní pěchoty v konfliktu ovšem pro Moskvu bylo prioritou. Stále se totiž jednalo o jednu z nejschopnějších součástí tehdejší ruské armády. Neúplné jednotky byly rychle doplněny a po krátkém výcviku došlo k jejich vyslání v plné síle do Čečenska. K jejich úspěchům patří například dobytí prezidentského paláce v Grozném na začátku roku 1995.   

Lépe vybavené a vycvičené jednotky námořní pěchoty se po roce 2000 dočkaly také reálného zvýšení stavů. To se pozitivně projevilo během jejich působení ve druhé čečenské válce a v roce 2008 během rusko-gruzínské války.    

Na základě zkušeností z Gruzie se Rusko v roce 2009 rozhodlo zahájit velkou sérii reforem a škrtů, které postihly i námořní pěchotu. Jejich výsledkem se stalo úplné naplnění stavů a zvýšení bojové připravenosti, ale zároveň celkové zmenšení počtu jednotek a mužstva.

Potom, co se v roce 2012 stal ruským ministrem obrany Sergej Šojgu, došlo ke zrušení některých změn. Příkladem jsou dva pluky námořní pěchoty, které byly před reformami brigádami a které se na základě rozhodnutí nového ministra opět zvětšily na brigády.

Podle organizační struktury ruských ozbrojených sil z konce loňského roku jsou jednotky námořní pěchoty součástí ruského námořnictva. Jejich velitelem je generálporučík Aleksandr Kolpačenko z titulu náčelníka pobřežních sil, ke kterým námořní pěchota patří. Jednotky námořní pěchoty v současnosti tvoří následující útvary:

  • 40. brigáda patřící k ruskému tichooceánskému loďstvu (Petropavlovsk-Kamčatskij)
  • 61. brigáda patřící k ruskému severnímu loďstvu (Sputnik)
  • 155. brigáda patřící k ruskému tichooceánskému loďstvu (Vladivostok)
  • 336. brigáda patřící k ruskému baltskému loďstvu (Baltijsk)
  • 810. brigáda patřící k ruskému černomořskému loďstvu (Sevastopol)
  • 414. a 727. prapor patřící k ruské kaspické flotile (Kaspijsk a Astrachaň)

V únoru a březnu 2014 se jednotky 810. brigády podílely na blokování ukrajinských vojenských základen na Krymském poloostrově. Zabránily tak jakémukoliv pokusu o odpor, který by mohl zpomalit či ztížit ruský postup. Stejná brigáda společně s oběma prapory kaspické flotily od roku 2014 střeží hranici mezi Krymem a Ukrajinou. Jednotky námořní pěchoty mezi léty 2014-2015 také působily v okolí Rostova na Donu a Voroněže nedaleko rusko-ukrajinské hranice.

810. brigáda se od září 2015 podílí na ochraně ruské letecké základny Hmímím v Sýrii. Členové této jednotky dokonce byli v březnu 2016 dokonce vyznamenáni za vynikající službu během operací na Krymském poloostrově a v Sýrii.


Ruská námořní pěchota

Moskva v současné době usiluje o posílení schopností své námořní pěchoty. Součást této snahy představuje jak povyšování průzkumných a výsadkářských rot na prapory, tak i vyzbrojování jednotek raketomety BM-21 GRAD.

Námořní pěchota navíc využívá kolová obrněná vozidla BTR-80 a BTR-82A, obrněné transportéry MT-LB, bojová vozidla pěchoty BMP-2, samohybné houfnice 2S1 Gvozdika, samohybná děla 2S3 Akacija a samohybné minomety 2S9 Nona. V posledních letech do své výbavy také zařadila bezpilotní letouny, systémy pro vedení radioelektronického boje a nové komunikační prostředky. Jednotky námořní pěchoty využívají i nové neprůstřelné vesty Korsar-MP a komplety Ratnik.

Ruská námořní pěchota na druhé straně postrádá specializovaná vyloďovací vozidla a obojživelné obrněné transportéry, protože se taková zařízení teprve nyní vyvíjí. Dosud neobdržela ani žádná, podle svých potřeb náležitě upravená, bojová vozidla pěchoty BMP-3 typu BMMP, BMP-3F nebo BT-3F. Celkově lze říci, že je většina současné techniky ruské námořní pěchoty zastaralá.

Moskva se snaží své ozbrojené síly profesionalizovat a její námořní pěchotu by v budoucnu měli tvořit jen vojáci z povolání. K hlavním úkolům těchto jednotek patří vyloďovací operace, které opakovaně nacvičují. Přestože se Rusku pro svou námořní pěchotu nakonec nepodařilo získat francouzské lodě třídy Mistral, v blízké době pravděpodobně dokončí jejich domácí obdoby.

Námořní pěchota ruského námořnictva je mobilní a dobře vycvičená síla, která má vysokou morálku, schopnost bojovat v různých klimatických podmínkách a která využívá nejnovější produkty ruského vojenského průmyslu. Jednotky námořní pěchoty jsou v ruských ozbrojených silách považovány za elitní. K největším výzvám námořní pěchoty patří zlepšení taktiky nasazení a modernizace techniky.

Ruskou námořní pěchotu se v budoucnu vyplatí sledovat. Nejenže se její příslušníci od 90. let minulého století účastnili snad všech ozbrojených konfliktů, ve kterých Rusko hájilo své zájmy, ale navíc má k dispozici i velmi pokročilou techniku. Byla to právě námořní pěchota, kdo se účastnil testování kompletu Ratnik.

Jak informovala Rossijskaja gazeta, jednotky ruské námořní pěchoty by v blízké době mohly získat nové obojživelné obrněné transportéry a první výsadkovou loď třídy Ivan Gren, která prochází posledními zkouškami před přijetím do aktivní služby.  

Zdroj: MDB, RG 

Nahlásit chybu v článku


Související články

Stíhací bombardér Su-34 nahradí bitevníky Su-25?

Podle Viktora Bonadareva, bývalého velitele ruského letectva a současného předsedy výboru Rady Ruské ...

Nový ruský záchytný stíhač MiG-41 v roce 2020

Podle ruských médií v roce 2020 vzlétne prototyp nové ruské záchytné stíhačky MiG-41, která začne od ...

Ruský státní vyzbrojovací program pro roky 2018 až 2027

Příští týden ruský prezident Vladimír Putin příjme vedení ministerstva obrany, členy vlády a ...

Ruské a americké protivzdušné systémy S-400 a THAAD pro Saúdskou Arábii

Saúdská Arábie zvolila netradiční cestu modernizace své protivzdušné obrany (PVO). Saúdové projevili ...

Zvýraznit příspěvky za posledních:
6h12h24h
Rozbalit všeSbalit vše

  • Márten
    13:22 24.11.2017

    Ještě k té přepravě po řekách: Je pravda, že se nedají rozbombardovat, ale dají se snadno zaminovat a výsledný efekt bude stejný. Navíc kdo by měl podnikat tu invazi na sever ...Zobrazit celý příspěvek

    Ještě k té přepravě po řekách:
    Je pravda, že se nedají rozbombardovat, ale dají se snadno zaminovat a výsledný efekt bude stejný.

    Navíc kdo by měl podnikat tu invazi na sever Ruska? USA jsou díky břidlici energetycky nezávislé a kvůli biznisu por roztátou Arktidou těžko budou riskovat jadernou apokalypsu. Jestli dojde ke konfliktu, tak spíš na moři, kde mají převahu. A ten kdo se v poslední době zaměřuje na rozvoj Arktických sil je Rusko, ne NATO.Skrýt celý příspěvek

  • Nesher
    13:08 24.11.2017

    Poutník Poprvé to vyzkoušeli (bojový seskok) v roce 1930, tehdy seskočilo na cvičení (i se zbraněmi) 10 prvních výsadkářů, během 30 let bylo výsadkové vojsko usilovně budováno ...Zobrazit celý příspěvek

    Poutník
    Poprvé to vyzkoušeli (bojový seskok) v roce 1930, tehdy seskočilo na cvičení (i se zbraněmi) 10 prvních výsadkářů, během 30 let bylo výsadkové vojsko usilovně budováno (stejně jako tankové vojsko), takže v roce 41 bylo nejmohutnější na světě (5 sborů). Nicméně zásadním problémem byl nedostatek vhodných přepravních kapacit (vzhledem k početnosti), nejpočetnějším letadlem byly na začátku války naprosto zastaralé TB 3, později se používaly americké C 47 či jejich méně výkonné licenční kopie LI 2, ale těch nikdy nebylo dost. Proto se těch několik bojových výsadků VDV ve 2. světové válce nemohlo početně srovnávat s anglo-americkými výsadky. Většina útvarů VDV během války bojovala jako normální střelecké jednotky. Masivní rozvoj VDV jako skutečné výsadkové síly nastal až po druhé světové, kdy byl sovětský průmysl schopen dodat letectvu dostatečné množství transportních letadel (An 8, 12, 22, 26, IL 14, IL 76....). Paradoxně v době, kdy ostatní státy od masivních padákových výsadků postupně upouštěly a transformovaly své výsadkové síly na útvary typu Rangers.Skrýt celý příspěvek

  • fenri
    13:08 24.11.2017

    PavolR - z tohoto pohledu máte pravdu. Rusko sedí na rozhraní několika světů: Evropy, kavkazanů/kavkazských muslimů, středněvýchodních muslimů a světa číny. To je samo o sobě ...Zobrazit celý příspěvek

    PavolR - z tohoto pohledu máte pravdu. Rusko sedí na rozhraní několika světů: Evropy, kavkazanů/kavkazských muslimů, středněvýchodních muslimů a světa číny. To je samo o sobě balancování na laně ve větru. K tomu má velké území, které neznalým může připadat jako snadný zdroj bohatství a k tomu je jich pár. Musí alespoň předstírat, že jsou ranaři, pokud jimi nejsou. Je to neklidná čtvrť města a malý kluk tam drží velký dvorek.

    VDV - původ je zjevně v sovětské předválečné doktríně a je faktem, že svojí masovostí a schopností shazovat těžkou techniku byli inspirací pro mnohé. Je to dáno geografií Ruska. Oni tam jinak tu techniku dřív, než skončí válka nedostanou.
    Nicméně to je ta část frontová, jak správně diferencoval Poutník. V části boje s nepřítelem se domnívám, že tuto schopnost získali až později (někdy během II. sv. války, ale spíše krátce po ní a že velkou inspirací byli SAS.
    A ano, ruská námořní pěchota není a nebude nikdy hrotem ruské armády. Není to o kvalitách vojáků, není to o minulosti (jak je až smutně heroická), ale je to o doktríně, poloze a roli.Skrýt celý příspěvek

  • PavolR
    13:06 24.11.2017

    Poutnik 12:49 : Razím názor, že každá armáda je taká silná, ako hospodárske zázemie, ktoré za ňou stojí (vlastné, alebo spojenecké). Individuálny prístup dokáže kadečo zlepšiť, ...Zobrazit celý příspěvek

    Poutnik 12:49 :
    Razím názor, že každá armáda je taká silná, ako hospodárske zázemie, ktoré za ňou stojí (vlastné, alebo spojenecké). Individuálny prístup dokáže kadečo zlepšiť, alebo naopak zhoršiť, ale tieto základne mantineli prelomiť nemožno.Skrýt celý příspěvek

  • PavolR
    13:00 24.11.2017

    Poutnik:
    Skúste pre začiatok: https://cs.wikipedia.org/wiki/...

    Poutnik:
    Skúste pre začiatok: https://cs.wikipedia.org/wiki/...

  • Poutnik
    12:50 24.11.2017

    PavolR:
    Mate njake zdroj k tomu tvrzeni? Kdy a kde začli?

    PavolR:
    Mate njake zdroj k tomu tvrzeni? Kdy a kde začli?

  • Poutnik
    12:49 24.11.2017

    PavolR: S prvni časti souhlasim. S vetou "Vedomí si reálneho stavu svojich ozbrojených síl, vsádzajú na vyvolávanie zdania, že sú nebezpečnejší, ako v skutočnosti sú a do určitej ...Zobrazit celý příspěvek

    PavolR: S prvni časti souhlasim. S vetou "Vedomí si reálneho stavu svojich ozbrojených síl, vsádzajú na vyvolávanie zdania, že sú nebezpečnejší, ako v skutočnosti sú a do určitej miery to funguje. " a dale nesouhlasim. Ono je dneska velky trend podcenovat nebo pokud je nekdo nekriticky fanoušek Ruska přecenovat sily RF. Za dob Jelcina byla armada v totalnim rozkladu co tam je Šojgu tak same zmena a operačni zpusobilost brutalne stoupa. Ano maji stare stroje ale co je o vice duležitejsi měni se zpusom mysleni dustojnickeho zboru a koordinace mobilizace a jednotlivych utvaru.Skrýt celý příspěvek

  • PavolR
    12:41 24.11.2017

    Poutnik:
    Rusi sú absolútnymi priekopníkmi paradesantných operácií, hoci paradoxne najznámejšie neskôr za WW2 vykonali Nemci a Amíci.

    Poutnik:
    Rusi sú absolútnymi priekopníkmi paradesantných operácií, hoci paradoxne najznámejšie neskôr za WW2 vykonali Nemci a Amíci.

  • PavolR
    12:37 24.11.2017

    fenri: Vôbec tu nie je reč o vojenských operáciách v minulosti, či budúcnosti. Pozrite sa na polohu Ruska a systém vzťahov. Prezentovanie schopnosti viesť útočné operácie v tom ...Zobrazit celý příspěvek

    fenri:
    Vôbec tu nie je reč o vojenských operáciách v minulosti, či budúcnosti. Pozrite sa na polohu Ruska a systém vzťahov. Prezentovanie schopnosti viesť útočné operácie v tom ktorom priestore je dôležitým nástrojom prezentovania sily voči susedom (i vlastnému obyvateľstvu), čo by pri znateľne defenzívnej taktike nebolo možné. Vedomí si reálneho stavu svojich ozbrojených síl, vsádzajú na vyvolávanie zdania, že sú nebezpečnejší, ako v skutočnosti sú a do určitej miery to funguje.
    Či je však v konečnom dôsledku zmysluplnejšou stratégiou takéto hranie na efekt, ktoré nemusí mať dlhodobý účinok, alebo skôr navonok menej efektívna, no čo do využitia zdrojov dlhodobo racionálnejšie využitie síl - to je prinajmenšom otázne.Skrýt celý příspěvek

  • Shelmik
    12:34 24.11.2017

    Kolt upřímě neviděl jsem řeky v rusku a po reakci všech tady to byla asi chyba :) připouštím že bombardovat řeku aby ji poškodily do té urovně že by byla nesplavná je poměrně velká ...Zobrazit celý příspěvek

    Kolt upřímě neviděl jsem řeky v rusku a po reakci všech tady to byla asi chyba :) připouštím že bombardovat řeku aby ji poškodily do té urovně že by byla nesplavná je poměrně velká utopie a mrhání penězi ale zkrátka spolíhat se nato ze bude splavná vždy za jakýkoliv meterologických podmínek taky asi není realné a konec koncu při prvním taktickém útoku na ruskou železnici by byla odpoveď atom .Skrýt celý příspěvek

  • Poutnik
    12:34 24.11.2017

    fenri: Myslim že VDV nejsou určeny jen na teritorialni obrany ale i na frontovy utok. V podstate jak řikate co nejrychleji přesunout se na určeny operačni kvadrant a udržet ho nebo ...Zobrazit celý příspěvek

    fenri: Myslim že VDV nejsou určeny jen na teritorialni obrany ale i na frontovy utok. V podstate jak řikate co nejrychleji přesunout se na určeny operačni kvadrant a udržet ho nebo zničit nepřitele. A je jedno jestli na vlastnim uzemi nebo na cizim uzemi. Rozdil mezi USMC a VDV vidim primarně v tom že mariňaci umeji jenom frontovy utok. Nedokazou operovat bez zazeni v tylu nepřitele zatimco VDV ma na to doktrinu. Možna se mylim ale Rusy učarovali US paragani ze druhe světove.

    Vznašedla v kombinaci se SpecNazem a ktomu přidat njake lehke obrnence tomu řikam osina v zadku :) Ono s tim dosahem nebude problem pokud podel řek se vybuduje sit' paliv.
    Ono obecne než dostanou na misto regularni armadu tak tam už bude na 100% operovat VDV. I kdyby meli jit tam pešky :)

    Me akorat udivuje ten chvalozpěv na mořskou pechotu pak vypada že jejich hrot je mořska pěchota.Skrýt celý příspěvek

  • fenri
    11:55 24.11.2017

    Poutnik: VDV jsou přesně ekvivalentem USMC, tu roli chápete správně. I když možná s tím rozdílem, že USMC se fakt mají primárně vyloďovat někde v zahraničí, zatímco VDV jsou mj. ...Zobrazit celý příspěvek

    Poutnik: VDV jsou přesně ekvivalentem USMC, tu roli chápete správně. I když možná s tím rozdílem, že USMC se fakt mají primárně vyloďovat někde v zahraničí, zatímco VDV jsou mj. (zdůrazňuji to "mj.") jediná možnost, jak relativně rychle nasadit celkem schopné síly, KDEKOLIV na území Ruska. USA nemají problém mít na kterémkoliv místě svého území velmi rychle velmi silné jednotky. A mít tam pro ně zázemí. Rusko to tak nemá.
    Vznášedla - sice Rusové umí/uměli, ale přecijenom - na tahání spousty tanků a pásáků, statisíců tun materiálu jsou drahá a nejsem si jistý dosahem. Z muničky v Barnaulu to po Obu máte na pobřeží asi 3 000km. To je jako z Irska na Labrador...
    Ale máte recht, že kombinace by byla ideální. Vznášedla s návodčími a SpecNaz, co by prudila invazní sily a časem na lodích regulérní armáda, v pravou chvíli posílená výsadkem VDV.

    PavolR: ale to je jen takový vejšplecht, aby se neřeklo, že?
    Rusko zcela jistě bylo vícekrát napadeno, než někoho napadlo (ne, že by byli andílci, ale měli kam expandovat) a určitě leží víc mrtvých vojáků na ruské půdě, než v cizině (což je IMHO celkem hezký ukazatel).Skrýt celý příspěvek

  • Poutnik
    09:12 24.11.2017

    Ja myslel že elitni jednotky jsou spis u VDV než namořni pěchota. Dotedka jsem měl za to ze USA maji jako elitni hrot USMC a Rusko VDV. fenri: Pokud vim tak Rusove maji ...Zobrazit celý příspěvek

    Ja myslel že elitni jednotky jsou spis u VDV než namořni pěchota. Dotedka jsem měl za to ze USA maji jako elitni hrot USMC a Rusko VDV.


    fenri: Pokud vim tak Rusove maji bohate zkušenosti s "plovoucim polštarem s větrakem" otazka je ovšem nosnost techto plavidel. :)

    KOLT: Pravda oni maji echt řeky. Vltava pro ne je ta "riečka"Skrýt celý příspěvek

  • KOLT
    08:52 24.11.2017

    Řešení to rozhodně není nesmyslné a stálo by za zvážení. Shelmik, vyschnutí bych se nebál – viděl jste někdy v létě řeky na Sibiři? Já sice byl jen v evropské části, ale pamatuju ...Zobrazit celý příspěvek

    Řešení to rozhodně není nesmyslné a stálo by za zvážení. Shelmik, vyschnutí bych se nebál – viděl jste někdy v létě řeky na Sibiři? Já sice byl jen v evropské části, ale pamatuju si, čemu tam se smíchem říkali "éto riéčka" – my to totiž nepoznali od jezera ;-) Mělo to šířku asi jako Rožmberk :-) Velké řeky na Sibiři jsou dopravní tepny i v létě. A v zimě to také není tak strašné, normálně po nich jezdí pásáky, 40 cm ledu ledasco vydrží :-)Skrýt celý příspěvek

  • PavolR
    08:41 24.11.2017

    fenri: Koncepcia by to nebola zlá, ale myslím, že nie je tak úplne zlučiteľná s ruskou vojenskou doktrínou, ktorá nie je zameraná na "Môžeme sa kedykoľvek ubrániť!", ale skôr na ...Zobrazit celý příspěvek

    fenri:
    Koncepcia by to nebola zlá, ale myslím, že nie je tak úplne zlučiteľná s ruskou vojenskou doktrínou, ktorá nie je zameraná na "Môžeme sa kedykoľvek ubrániť!", ale skôr na "Môžeme kedykoľvek zaútočiť!".Skrýt celý příspěvek

  • fenri
    08:07 24.11.2017

    Tak ona teoretická invaze na severu by se logicky dala čekat až během léta, když rozmrznou ledovce a dostanou se tam velké jednotky. A to už by zase měly rozmrzlé řeky. Navíc asi ...Zobrazit celý příspěvek

    Tak ona teoretická invaze na severu by se logicky dala čekat až během léta, když rozmrznou ledovce a dostanou se tam velké jednotky. A to už by zase měly rozmrzlé řeky. Navíc asi by nebyl problém mít ty čluny s plochým dnem a propelery nad vodou. Sibiřské řeky svými ústími pokrývají severní pobřeží Sibiře i evropské části docela dobře. Kdybyste chtěl mít železnici všude tam, kde ústí velké řeky od jihu, potřebujete vybudovat ekvivalent několika Transsibiřských magistrál. Koleje přeci nevedou tam, kam potřebuji. Potřebuji je tam, kde je blízko nepřítel. A když nevím, kde se nepřítel objeví, nemohu tam mít koleje. Navíc koleje jsou mimořádně zranitelné, tady dvojnásob - budované přes permafrost, bažiny, řeky... Jenisej, Indigirka nebo Ob vydrží víc, než sebelepší koleje.
    Nehledě na fakt, že při teoretické invazi na sever by invazní armáda postupovala stejně kudy? Podél řek.Skrýt celý příspěvek

  • Shelmik
    07:42 24.11.2017

    Fenri ahoj tyjo nejsem odborník ale říční doprava taky není idealni jednak řeky nevedou tak kam přesně chces to koleje ano a jednak v zimně by musely přezout na brusle a v léťe v ...Zobrazit celý příspěvek

    Fenri ahoj tyjo nejsem odborník ale říční doprava taky není idealni jednak řeky nevedou tak kam přesně chces to koleje ano a jednak v zimně by musely přezout na brusle a v léťe v suchu zas na pasy ...:)Skrýt celý příspěvek

  • fenri
    07:31 24.11.2017

    Priboj je překrásná loď, ale pokud ropa nepůjde silně nahoru (a ona nepůjde), tak na to nebudou mít děňky. A nebo budou, ale výhradně za cenu, že osekají jiné, důležitější ...Zobrazit celý příspěvek

    Priboj je překrásná loď, ale pokud ropa nepůjde silně nahoru (a ona nepůjde), tak na to nebudou mít děňky. A nebo budou, ale výhradně za cenu, že osekají jiné, důležitější projekty.
    Myslím, že se z fáze: nemáme kým, nemáme kde, nemáme na čem ale možná bychom měli za co
    Dostali do fáze: máme kým, máme kde, skoro už máme na čem, ale nemáme za co

    VMF jsou knižní ukázkou, že námořnictvo nejsou jen lodě, ale celá ta neviditelná základna za tím. A přestože mají lodě a dokonce semtam i nějaké nové, nejsou daleko od situace dob Petra I., který začal z nuly budovat loďstvo.

    Mě by přišlo smysluplnější udělat silné říční oddíly. Pokud se do budoucna bude víc bojovat o Sever (byť jen studenou válkou či stínovými hrami), přijde mi jako zajímavé, mít silné arktizované jednotky držené ve velkých městech na jihu Sibiře (kde by byly navázané na stávající infrastrukturu) a na sever je v případě potřeby dostat po řekách. Železnice je napadnutelná, desítky Il-76 s VDF nelze považovat za spolehlivé, stabilní a těžko napadnutelné řešení dopravy na frontu, ale obrovská řeka, která teče na místa bojů by mohla být dobrým koridorem. Rychlé transportní čluny, semtam vezoucí pancir, který by na nich rovnou byl v pohotovosti... by mohlo být levné a robustní řešení, jak dostat hodně vojáků a materiálu na daleký sever.Skrýt celý příspěvek

  • Lukyi
    05:01 24.11.2017

    Dusan : Zatím se dostanou lodě projektu 11711 a mezitím se prý budou snažit realizovat ten nový projekt... http://foto-i-mir.ru/kartinki/...

    Dusan : Zatím se dostanou lodě projektu 11711 a mezitím se prý budou snažit realizovat ten nový projekt... http://foto-i-mir.ru/kartinki/...

  • dusan
    19:07 23.11.2017

    Náhrada Mistrálov je viac menej v nedohľadne .... http://flotprom.ru/2017/%D0%9E... Plánuje sa ... ale už len plánované termíny nie ...Zobrazit celý příspěvek

    Náhrada Mistrálov je viac menej v nedohľadne ....

    http://flotprom.ru/2017/%D0%9E...

    Plánuje sa ... ale už len plánované termíny nie sú "blízke" ... realita bude o minimálne pár rokov dlhšia, ak teda vôbec sa v plánovanom termíne vôbec začne ...Skrýt celý příspěvek

Načítám diskuzi...

Stránka 6 z 7