Petr Mlsna: Pro nákup armádní techniky lze využít výjimku ze zákona

Pane předsedo, v těchto dnech Krajský soud v Brně zamítl žalobu Ministerstva obrany České republiky proti rozhodnutí předsedy ÚOHS, jímž byla v dubnu 2021 ministerstvu uložena vysoká pokuta ve výši 550 milionů korun za porušení zákona o zadávání veřejných zakázek při nákupu armádních vrtulníků. Očekával jste s jistotou tento soudní verdikt?
Jsem samozřejmě velice rád, že správní soud potvrdil naše rozhodnutí. I když v tomto případě jsme si byli poměrně jistí, že ministerstvo obrany pochybilo. Pro nákupy armádní techniky je samozřejmě možné využít výjimku ze zákona, ale musí být dodržena alespoň základní zákonná pravidla. Tedy v tomto případě vypořádat řádně námitky potenciálního dodavatele a dodržet z toho vyplývající blokační lhůty. Musíte dát případnému dodavateli prostor uplatnit jeho práva. Což ministerstvo neučinilo.

Ministerstvo obrany se při nákupu zbraně střelné ruční – GLOCK 17 – pro Vojenskou policii dopustilo pochybení. V čem konkrétně zadavatel pochybil a jak v tomto případě ÚOHS rozhodl?
V řízení, které jsme zahájili na návrh společnosti Česká zbrojovka, jsme rozhodli o tom, že zadavatel porušil zákon, když poptával specifický výrobek, čímž bezdůvodně vytvořil překážky hospodářské soutěže a zároveň tím stanovil zadávací podmínky v rozporu se zásadou zákazu diskriminace. Zadávací řízení jsme z výše uvedeného důvodu zrušili. Nijak nerozporujeme, že zadavatel má právo na unifikaci výzbroje. K procesu unifikace nelze přistoupit tím způsobem, že si zadavatel, nejprve pořídí zbraně určité značky takzvaně na zkoušku a jakmile zjistí, že tyto zbraně mu vyhovují, přistoupí k postupnému pořizování dalších dodávek, aniž by zbraně vybral v nediskriminační otevřené soutěži. Poptávání konkrétního výrobku může být použito v přiměřené míře pouze k zajišťovaní nebo udržování existující unifikace výzbroje konkrétních jednotek či útvarů. Existenci takových skutečností ale zadavatel nedoložil.

Dalším případem, kterým se ÚOHS nedávno zabýval, se týkal veřejné zakázky ministerstva obrany s názvem Telekomunikační služby – služby přenosu dat. V čem zadavatel pochybil a jaké bylo rozhodnutí antimonopolního úřadu?
Uvedený případ byl poměrně jednoduchý, protože Úřad pro ochranu hosspodířské soutěže v něm zastavil z procesních důvodů správní řízení, poněvadž návrh neobsahoval doklad o doručení námitek zadavateli. Tento doklad je nezbytnou náležitostí návrhu, a pokud není doložen, Úřad řízení zastavuje. K přezkoumání věcné stránky zadávacího řízení tedy Úřad vůbec nepřistoupil.

Antimonopolní úřad rovněž nedávno zamítl rozklad českého ministerstva obrany ve věci veřejné zakázky Pozáruční servis SVSS – mikrovlnná síť "TEMPO“. Můžete tento případ více přiblížit?
Tento případ není dosud dokončen. Na prvním stupni byl zamítnut návrh proti posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny a domáhající se vyloučení vybraného dodavatele, zrušení zprávy o hodnocení a zrušení oznámení o výběru, protože nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.  Toto rozhodnutí jsem však zrušil a vrátil k opakovanému posouzení, protože Úřad ve svém rozhodnutí správně neposoudil otázku možných autorských práv souvisejících s předmětem plnění a dopad této skutečnosti na nabídkovou cenu.

Další ozbrojenou složkou, která se občas dostane pod drobnohled ÚOHS, je rovněž Ministerstvo vnitra ČR. Čeho se například týkaly poslední případy tohoto zadavatele, kterými se váš úřad zabýval?
Ministerstvo vnitra je vzhledem k rozmanitosti své agendy častým účastníkem našich správních řízení. V nedávné době jsem potvrzoval dvě rozhodnutí s pokutami pro toto ministerstvo. V prvním případě jsme uložili pokutu 200 000 korun za pochybení při uzavírání smlouvy o poskytování služeb provozu a rozvoje Informačního systému datových schránek pro období 2018–2022 uzavřené mezi Ministerstvem vnitra a Českou poštou. Předmětem smlouvy byly rozvojové požadavky informačního systému, jehož správcem je Ministerstvo vnitra a provozovatelem Česká pošta. Tyto rozvojové požadavky zadalo Ministerstvo vnitra přímo České poště na základě výjimky ze zákona o zadávání veřejných zakázek. Uvedená zákonná výjimka se však podle výkladu ÚOHS vztahuje jen na prostý provoz systému, nikoliv na jeho rozvoj. Ve druhém případě jsme posuzovali zakázky Centra sportu MV Olymp, a to na nákup střeliva pro sportovní střelce, který proběhl bez zadávacího řízení, a veřejnou zakázku na nákup jednotného sportovního oblečení pro potřeby reprezentantů, trenérů a servisních pracovníků s potiskem loga. U nákupu střeliva se jednalo o veřejnou zakázku pravidelné povahy, která přesahovala výši finančního limitu pro veřejnou zakázku malého rozsahu, a zadavatel ji tedy měl zadat v odpovídajícím zadávacím řízení podle zákona. U zakázky na sportovní oblečení zase zadavatel nedodržel zákonná pravidla, když nevyloučil vybraného dodavatele z účasti v zadávacím řízení, ačkoliv jeho nabídka nesplnila zadávací podmínky. Za zjištěné přestupky jsme uložili pokutu ve výši 160 000 korun.

Pane předsedo, nedávno jste vydal knihu Hospodářská soutěž a veřejné zakázky. Co byste doporučil potenciálním zadavatelům či uchazečům o veřejné zakázky, aby si nastudovali ve vaší téměř čtyřsetstránkové publikaci?
Knihu napsal skutečně početný tým autorů, a to nejen z našeho úřadu, ale přizvali jsme i řadu odborníků z akademické sféry a z advokacie. Zajímavá je zejména tím, že se z větší části zaměřuje na oblast, kde se prolíná ochrana hospodářské soutěže a veřejné zadávání, zejména na kartelové dohody mezi uchazeči o veřejné zakázky, kterým se říká anglickým termínem bid rigging. Věnujeme se mu skutečně ze všech úhlů, od ekonomického pohledu na tyto kartely, přes možnosti jejich detekce a prokazování až po tresty, které za ně hrozí. Jestliže se s těmito pasážemi seznámí lidé, kteří zadávají veřejné zakázky, zvyšuje se šance, že se o velice škodlivých kartelech mezi uchazeči o zakázky dozvíme a budeme schopni je rozkrýt a potrestat.

Jste respektovaný germanista. Měl jste již před nástupem na ÚOHS nějaké vazby na německý soutěžní úřad Bundeskartellamt?
V žádném přímém kontaktu s Bundeskartellamtem jsem nebyl. Pamatuji si ale, že před rokem 2004, když bylo nutno sladit českou legislativu s unijní a připravoval se v této souvislosti nový zákon o ochraně hospodářské soutěže, tak jsme se hodně inspirovali právě v německé právní úpravě a komunikovali přitom právě s Bundeskartellamtem.

V čem konkrétně  spočívá nynější  spolupráce českého antimonopolního úřadu s německými kolegy v Bonnu?
V současné době spolupracujeme s německým soutěžním úřadem téměř výhradně v rámci unijních nebo mezinárodních uskupení, především tedy na zasedáních Evropské soutěžní sítě. Německo je tradičně velice aktivní i v rámci Mezinárodní soutěžní sítě ICN, předseda Bundeskartellamtu Andreas Mundt je současně předsedou řídící skupiny této organizace, tudíž spolupracujeme i zde. Bilaterální vztahy nicméně nemáme natolik intenzivní, jako třeba se Slovenskem, Maďarskem, Rakouskem nebo i s Polskem. Spíše spolupracujeme ad hoc u jednotlivých případů nebo šetření.

Petr Mlsna (nar. 13. listopadu 1978) je právník, politik, germanista, vysokoškolský pedagog, který byl od prosince 2012 do července 2013 ministrem bez portfeje a předsedou legislativní rady vlády jako nestraník ve vládě Petra Nečase. Od prosince 2020 je předsedou Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. V letech 1998–2002 vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy a o rok později zde získal titul doktora práv. Již v roce 2001 začal studovat německá a rakouská studia na Fakultě sociálních věd UK, kde v roce 2003 získal titul doktora filozofie. V roce 2006 dokončil doktorské studium na Právnické fakultě UK a získal titul Ph.D. Jako pedagog působil na Katedře německých a rakouských studií Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd UK a byl rovněž externím vyučujícím na Katedře ústavního práva PF UK. Odborně se zabýval ústavním právem v německy mluvících zemích a rovněž právem hospodářské soutěže, telekomunikací nebo veřejnými zakázkami. V prosinci 2012 byl jmenován ministrem bez portfeje. Po pádu vlády Petra Nečasovy se stal zástupcem předsedkyně Legislativní rady vlády Marie Benešové během vlády Jiřího Rusnoka. V únoru 2014 byl jmenován náměstkem ministra školství, mládeže a tělovýchovy pro legislativu. Funkci zastával do května 2015, kdy se stal náměstkem ministra vnitra Milana Chovance. Petr Mlsna se dříve angažoval i v české kopané, kdy působil jako aktivní rozhodčí, rozhodoval například zápasy ve druhé nejvyšší české soutěži. V letech 2016 až 2018 byl rovněž místopředsedou Komise rozhodčích FAČR. V listopadu 2020 schválila vláda ČR jeho nominaci na post předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, když uspěl ve výběrovém řízení, kterého se zúčastnilo celkem jedenáct uchazečů.  Získal 86 z 90 možných bodů. Prezident Miloš Zeman jmenoval Petra Mlsnu 1. prosince 2020 předsedou ÚOHS. Na postu šéfa antimonopolního úřadu nahradil Petra Rafaje.