Pandur II FSV – univerzální platforma pro palebnou podporu
-
6. 11. 2018
-
244 komentářů
-
Redakce AN
Indonéská armáda v současnosti hledá nové vozidlo palebné podpory, tedy rychlou obrněnou platformu s palebnou silou na úrovni moderních hlavních bojových tanků. Ve výzbroji indonéské armády a námořní pěchoty existuje několik takových vozidel, ale jsou většinou zastaralá a je nutné je nahradit modernějšími stroji.
Mezi kandidáty je jeden částečně domácí typ (MMWT z dílny indonéské firmy Pindad PT a turecké FNSS), ruský 2S25 Sprut-SD (tento typ je jako jediný obojživelník, a pravděpodobně tak bude splňovat požadavky námořní pěchoty), a v neposlední řadě jsou zde dvě západní řešení. První je kolový Pandur II FSV, který je výsledkem spolupráce Czechoslovak Group (CSG) a General Dynamics European Land Systems (GDELS), zatímco druhý je pásový Marder Medium Tank RI z dílny německé firmy Rheinmetall Defence.
Palebná síla
Pandur II FSV i Marder Medium Tank RI jsou vybaveny zbraněmi ráže 105 mm odpovídajícími standardům NATO. Pandur II FSV je vybaven věží CT-CV 105HP od belgické společnosti CMI Defence (dříve Cockerill) a kanon má za použití standardního protipancéřového střeliva dostřel 4000 m. Tato zbraň je také vybavena samonabíjecím systémem, pro obsluhu vozidla tak stačí posádka tří mužů, přičemž systém zajišťuje trvalou kadenci osm výstřelů za minutu.
Lafetace navíc umožňuje neobvykle vysoký náměr až 42 stupňů, což dramaticky zvyšuje efektivitu v hornatých nebo městských oblastech, které se v Indonésii vyskytují velmi často, a vozidlo tak může zajišťovat i nepřímou palebnou podporu (tedy de facto zastávat roli houfnice ráže 105 mm) s maximálním dostřelem přes 10 000 m. Kromě toho lze také použít tzv. inteligentní (tj. naváděné) střelivo, nebo dokonce řízené střely, jako je například francouzský typ Falarick 105.
Marder MT RI je vybaven věží Hitfact II z dílny italské společnosti Leonardo (je prakticky totožná s věží vozidla Centauro). Její zbraň má dostřel 3000 m a nabíjí se manuálně, takže vozidla potřebují čtvrtého člena posádky a kadence nikdy nepřesahuje šest výstřelů za minutu. Maximální náměr hlavně je v tomto případě 16 stupňů, což výrazně omezuje bojový potenciál v městském nebo horském terénu a nepřímá palebná podpora tak vlastně není možná. Zatím není známo, že by tato zbraň dokázala používat inteligentní střely nebo naváděné rakety.
Mobilita
Pandur II FSV je postaven na osvědčeném podvozku obrněného transportéru Pandur II 8×8, který používá portugalská námořní pěchota a česká armáda. Dělová věž CT-CV 105HP váží přibližně čtyři tuny a v kombinaci se zmíněným kolovým podvozkem celková hmotnost vozidla nepřevyšuje 20 tun. To výrazně zlepšuje mobilitu a zároveň usnadňuje leteckou přepravu, vozidlo lze snadno transportovat pomocí taktických dopravních letadel, jako je C-130 Hercules.
Pandur II je schopen dosáhnout maximální rychlosti 105 km/h na zpevněných cestách. Sama varianta Pandur II FSV není obojživelná, typ Pandur II 8×8 jako takový ale má schopnost plavby a lze jej nasadit do obojživelných operací.
Marder MT RI je postaven na podvozku německého bojového vozidla pěchoty Marder, které bylo představeno v 70. letech a německá armáda jej nyní stahuje ze služby a nahrazuje novými vozidly Puma. Společnost Rheinmetall proto provádí generální opravy vozidel Marder a nabízí je pro další použití. Dělová věž Hitfact váží více než pět tun, zatímco hmotnost základní platformy Marder přesahuje 30 tun. Celková bojová hmotnost Marderu MT RI je tedy ve standardní konfiguraci více než 35 tun, a s modulárním pancířem dokonce přesahuje 43 tun.
Pandur s věží od belgické společnosti CMI Defense s kanónem ráže 105 mm; větší foto / EA
Jeho maximální rychlost je přibližně 65 km/h a samozřejmě se nejedná o obojživelné vozidlo. Přestože tato pásová platforma poskytuje lepší průchodnost těžkým terénem než kolový Pandur II 8×8, její vysoká hmotnost je pro bažinaté indonéské prostředí problematická, což platí rovněž pro leteckou přepravu. I mezi indonéskými vojenskými odborníky existují silné pochybnosti o vhodnosti obrněných vozidel Marder pro místní silniční síť.
Pásová nebo kolová platforma?
Je třeba zdůraznit, že Marder MT RI je postaven na přestavěném podvozku staršího bojového vozidla pěchoty. Proto neexistuje možnost na přesunutí výrobní technologie do Indonésie, protože firma Rheinmetall Defence již nová vozidla Marder nevyrábí (ve skutečnosti byla sériová výroba zastavena v roce 1975).
Pandur II 8×8 naopak představuje moderní platformu, která byla zavedena do výzbroje v prvním desetiletí 21. století a potenciálním zákazníkům je i nadále k dispozici. Kromě toho je možná úzká spolupráce s Indonésií, a to od montáže platforem až po kompletní licenční výrobu.
Zatímco celkově zastaralý Marder by mohl nabídnout jen krátkodobé perspektivy, platforma Pandur II 8×8 je řešení, které může indonéskému obrannému průmyslu nabídnout mnoho nových technologií. Díky obojživelným schopnostem může být Pandur II 8×8 vhodným řešením pro armádu a námořní pěchotu, které nyní hledají nová bojová vozidla pěchoty. Jedna podvozková platforma by mohla fungovat jako společný základ pro oba způsoby využití – vozidlo palebné podpory i bojové vozidlo pěchoty.
Pandur II FSV představuje vhodné řešení snahy indonéské armády najít nové vozidlo palebné podpory. Jeho palebná síla, mobilita, možnost letecké dopravy, technologické výhody i výrobní zázemí ukazují, že by se jednalo lepší volbu, než je německý Marder MT RI.
To platí zejména v regionálním kontextu Indonésie, kde bažinatý nebo hornatý terén, městské oblasti a rostoucí potřeby expedičních misí vyžadují lehčí a rychlejší platformu, což hovoří ve prospěch kolových podvozků s palebnou silou na úrovni tanků. Ta jsou schopna poskytovat přímou i nepřímou palebnou podporu s vysokou kadencí.
|
|
Pandur II FSV |
Marder MT RI |
|
Standardní posádka |
3 muži |
4 muži |
|
Bojová hmotnost |
20 tun |
35 tun |
|
Max. rychlost (silnice) |
100 km/h |
65 km/h |
|
Přímý dostřel |
4000 m |
3000 m |
|
Nepřímý dostřel |
10 000 m |
|
|
Rychlost střelby |
8 výstřelů/min |
6 výstřelů/min |
|
Maximální náklon |
42 stupňů |
16 stupňů |
|
Automatické nabíjení |
Ano |
Ne |
|
Inteligentní munice |
Ano |
Ne |
|
Naváděné střely |
Ano |
Ne |
|
Obojživelné varianty |
Ano |
Ne |
Související články
Armáda ČR získá 20 speciálních Pandurů a 6 polních velitelství
Včera, 30. 1. 2017, byla podepsána mezi Ministerstvem obrany ČR a výrobním podnikem TATRA DEFENCE ...
-
31.01.2017
-
56 komentářů
-
Tisková zpráva
Samohybný minomet na podvozku Pandur II 8×8
Česká společnost Tatra Defence Vehicle a.s. (TDV) patřící do holdingu Czechoslovak Group na akci ...
-
15.08.2017
-
129 komentářů
-
Jan Grohmann
Samohybný minomet Pandur II 8×8 – přání, skutečnost a filozofie zbraní
Zbraň není pouhá neživá „kupa techniky“ s obmyšlenými takticko-technickými vlastnostmi. Má svoji ...
-
20.09.2017
-
53 komentářů
-
Milan Vašíček
Pandur, Dingo, BvS10: Obrněná vozidla pro rakouskou armádu
V kasárnách Rossauer se 4. června veřejnosti představilo trio nových vozidel pro rakouské ozbrojené ...
-
07.06.2018
-
12 komentářů
-
Jan Buchar
PavolR: Vaha celeho ustroji nutneho pro udrzeni plnotucne 120mm je jedna vec, ale slo me i o razy vznikajici pri vystrelu a to proste musi byt poznat, pokud neni podvozek ...Zobrazit celý příspěvek
PavolR:
Vaha celeho ustroji nutneho pro udrzeni plnotucne 120mm je jedna vec, ale slo me i o razy vznikajici pri vystrelu a to proste musi byt poznat, pokud neni podvozek poddimenzovanej, ale tam by nejspisb ylo opotrebeni vyssi tak, jako tak. Urovenprovozuschopne techniky v Nemecku bych nebral jako uplne smerodatnej udaj, protoze tam je v haji uplne vsechno.
tomas.kotnour:
Jasne, dalsi otazka je, kam pujde USA s budoucim BVP. Pokud prejdou na 50mm, tak by uz mnou navrhovana raze ani moc nebyla potreba, protoze by ta moderni 50mm nejspis zastala vetsinu vyuziti. Treba na pechotu, cisteni mistnosti, PVO, nebo tacticaly bude jeste lepsi.Skrýt celý příspěvekKozlus: Na margo ľahšej/ťažšej servisovateľnosti v náväznosti na váhu podvozku - niekde v začiatkoch tu odzneli čísla prevádzkyschopnej nemeckej techniky v rámci jednej tankovej ...Zobrazit celý příspěvek
Kozlus:
Na margo ľahšej/ťažšej servisovateľnosti v náväznosti na váhu podvozku - niekde v začiatkoch tu odzneli čísla prevádzkyschopnej nemeckej techniky v rámci jednej tankovej brigády a všimol som si, že Mardery sú na tom percentuálne rovnako ako Leopardy, navzdory dvojnásobnému rozdielu vo váhe. Tam budú v hre podstatne významnejšie faktory, než váha. Váha má skôr vplyv na spotrebu paliva, prípadne prepraviteľnosť.Skrýt celý příspěvekVyrábí ještě někdo do těchto ráží munici? Díval jsem se ...Zobrazit celý příspěvek
Vyrábí ještě někdo do těchto ráží munici? Díval jsem se sem
https://www.forecastinternatio...
https://www.forecastinternatio...
a výběr tam moc velký není, aby to nebylo tak, že se z 75 střílí munice vyrobená ještě v době AMX-13 a 90mm pochází z dob M48 před jejich osazením M68. Navíc kdo v NATO bude mít za 20 let ještě zavedou tuto ráži? Aby nakonec nebyla perspektivní jenom námořní 76 a jinak budou na skladech jenom hory munice ráže 120 mm. Pokud by byla tato munice dostačující, nezkoušeli by Jihoafričané Rooikat s 105.Skrýt celý příspěvekskelet: Jasne, ani nevim proc, sem si myslel, ze mluvis o protitankovym boji:) Proto jsem taky psal o necem v razi 75-90mm. Na bezne zodolne postaveni to taky staci a ...Zobrazit celý příspěvek
skelet:
Jasne, ani nevim proc, sem si myslel, ze mluvis o protitankovym boji:) Proto jsem taky psal o necem v razi 75-90mm. Na bezne zodolne postaveni to taky staci a neshodi/neproleti to nekolika barakama. Nevim teda, jak je na tom programovatelna munice a na nejakou navadenou muzeme zapomenout. Ale cena a palebnej prumer jsou tady dost zajimavy argumenty. Nehlede na podstatne mensi rozmery a vahu i vseho okolo dela, tedy i nizsi naroky na podvozek a lepsi servisovatelnost podvozku. Plnotucna 120mm mi prijde vhodna jen pro protitankovy boj. V jinem pouziti sebou tahne spoustu vahy a slozitosti, ktera by nebyla potreba ale zaroven to neni na protitankovej boj dostatecne odolny. To cely ale je otazka, kterym smerem to pripadny vozidlo palebne podpory chceme vest.Skrýt celý příspěvekJirosi: pravda, ony ty speciály vlastně můžou mít i jen slabší / lehčí balistickou ochranu na nižším levelu, jelikož budou víc bokem hlavního dotyku s nepřítelem. Odstrojený ...Zobrazit celý příspěvek
Jirosi:
pravda, ony ty speciály vlastně můžou mít i jen slabší / lehčí balistickou ochranu na nižším levelu, jelikož budou víc bokem hlavního dotyku s nepřítelem. Odstrojený podvozek Pumy vypadá takto (viz obrázek). Ve výsledku tak ony speciály můžou být i docela dost lehké, což by bylo fajn. Přeci jen klasická Puma s bal. ochranou Level A, váží je 31,5 tuny, a to má věž. Nevím zda to na obrázku je právě Level A (bez věže) nebo je to odstrojené úplně na dřeň.
http://www.palba.cz/album/albu... Skrýt celý příspěvekOdzbrojená Puma s vyšším stropem korby by vypadala nějak takto (narychlo ukuchtěné):
http://www.palba.cz/album/albu...Odzbrojená Puma s vyšším stropem korby by vypadala nějak takto (narychlo ukuchtěné):
http://www.palba.cz/album/albu...KOLT: myslel jsem že myslíš prodloužení a zvednutí bojové verze :-) tak to pak souhlas. Určitě by nevadilo, pokud by byly speciální verze poněkud odlišné od té bojové. Osobně si ...Zobrazit celý příspěvek
KOLT:
myslel jsem že myslíš prodloužení a zvednutí bojové verze :-) tak to pak souhlas. Určitě by nevadilo, pokud by byly speciální verze poněkud odlišné od té bojové. Osobně si myslím, že ač Puma má dost složitý systém ochrany podvozku, tak se mi líbí a držel bych jej i u podpůrných verzí. Přeci jen i ty můžou dost snadno najet na zapomenutou minu nebo nastražené IED.
Pokud jde o věž, tak myslím že i Ascod a další, mají věž trochu mimo osu, u Pumy je to ještě zvýšené osazením boxu s PTŘS na levou stranu (ještě víc mimo osu). Pokud nebudeme chtít, aby byly jízdní vlastností minometné pumy stejné jako u BVP (posunutí věže mimo osu vyvažuje motor), tak není problém posunout věž do osy. Navíc výsadek v Pumě sedí 4 vpravo a 2 vlevo. Jelikož minomet nepoveze výsadek, tak se můžeme prostorově víc rozšoupnout a problém by být neměl. Takový ATMOS nebo RAK asi v pohodě vleze. Jestli by bylo potřeba zvednout strop nevím. Možná že jo.
Puma má výhodu i ve výrobním postupu, kdy není vše svařované, ale dost využívá ohýbání plátů. To vyšuje pevnost. Díky modulárnímu pancéřování může být korba slabší a tedy sníz upravitelná pro přestavbu. V případě vyšší korby se jen přidá pár řad modulů AMAPu. Zvedne to váhu ale to řeší výkonější motor který má být určený pro speciální verze a PMS na tom dělá. Proto v té přestavbě na spešl verze nevidím tak velký problém jak se může zdátSkrýt celý příspěvekMarcus, co psal MALI, tak naopak Němci jednoznačně nejvíc připouštěly přesuny výroby a technologií do ČR (jasně, slibem nezarmoutíž, to taky hraje roli :-) ). Ale ono je to logické ...Zobrazit celý příspěvek
Marcus, co psal MALI, tak naopak Němci jednoznačně nejvíc připouštěly přesuny výroby a technologií do ČR (jasně, slibem nezarmoutíž, to taky hraje roli :-) ). Ale ono je to logické – Němci u nás vyrábějí kde co počínaje figurkami pro Carcassonne a konče vozy metra. Mají s tím perfektní zkušenosti, know-how, ví, jak v tom chodit (jaký úřad je potřeba „umět“) atd. V tomhle jim Švédi a Amíci s Rakušany nesahají ani po kotníky. Ono by to pro ně bylo i docela výhodné. Furt by na tom bylo „Made in Germany” (to je ostatně na tom Carcassonne také ;-) ).
Jak psal Rase, u CV90 by se v ČR vyráběla pravděpodobně nejmenší část. V těch odkazovaných článcích na securityoutlines se u ASCODu psalo, že a) se nejvíc bude vyrábět v ČR, b) je nejlevnější. Což ani jedno není pravda. To první je spekulace, v kterou moc nevěřím a nic nenasvědčuje tomu, že by to tak bylo. To druhé neplatí určitě – nabídky, které šly loni při testování vozidel, nebyly pro ASCOD zrovna příznivé, zdaleka nebyl nejlevnější. Mmchd, není on ASCOD prakticky stejně vysoký jako Lynx?
Rase, u sanitky jsou jízdní vlastnosti podružné ;-) Každopádně pokud by ji z CV90 či Pumy šlo udělat pouhým zvýšením korby, není co řešit, to je samozřejmě mnohem levnější. Lynx a ASCOD s tím problémy mít pochopitelně nebudou.
Mě u Pumy vadí hlavně náročnost na provoz a přecijen složitější vývoj versí jako VPP a minomet kvůli excentrické věži. Ale třeba by to nebyl problém, do konstrukce a strojařiny na téhle úrovni nevidím. Jinak je samozřejmě nejvíc sexy, takže jsem pro ni ;-)Skrýt celý příspěvekMaximus: jen tě doplním, že s onou bezosádkovou věží se stotřicítkou, má Rheinmetall patrně dost velké plány. Krom toho, že bude na Lynxu, a nenapadá mě jediný důvod proč by nešla ...Zobrazit celý příspěvek
Maximus:
jen tě doplním, že s onou bezosádkovou věží se stotřicítkou, má Rheinmetall patrně dost velké plány. Krom toho, že bude na Lynxu, a nenapadá mě jediný důvod proč by nešla osadit i na jiné BVP, tak s velkou pravděpodobností to bude právě ona bezosádková věž se stotřicítkou, která má být později osazena i na tanky Leopard 2. Celkově je zajímavé, že němci mají s Leopardy ještě velké plány.
Pokud jde o Eurotank, tak ten sice bude mít s velmi pravděpodobně stotřicítku, ale věž bude vyrobená francouzi. Už dřív jsem zachytil, že KMW bude dodávat hlavně korbu a věž právě Nexter. Ostatně je umí skvěle tak tomu věřím. Výzbroj, elektronika atd. už bude namixovaná, Fakt jsem zvědavý na výsledek jejich práce :-)Skrýt celý příspěvekMaximus: "Cena takovéto verze sice bude srovnatelná s novým MBT," "Ušetřené finance za MBT lze efektivněji utratit třeba za obnovení moderního raketového dělostřelectva, které pro ...Zobrazit celý příspěvek
Maximus: "Cena takovéto verze sice bude srovnatelná s novým MBT,"
"Ušetřené finance za MBT lze efektivněji utratit třeba za obnovení moderního raketového dělostřelectva, které pro obranyschopnost naší země bude mnohem efektivnější než pár desítek modernizovaných Leo2. "
Jenže, těch FVS aby to bylo ekvivaletní řešení potřebuješ o něco více. Tedy co ušetříš na provozu vozidel, dáš do nákupu nových a navýšení posádek.
Ono je to jako z F-35, těch 45 miliard na provoz tanků vypadá jako strašná pálka o tom žádná. Jenže to opět jako odpůrci F-35 porovnáváte jen z cenou nákupu nových jiných řešení. Jako by ony neměli náklady na údržbu, atd.
A jestli servisuješ 200BVP nebo 300BVP+FVS, tak to určitě na zázemí mít vliv bude.Skrýt celý příspěvekTo Marcus: S tvými argumenty podporujícími FSV veskrze souhlasím, ale osobně mým favoritem je právě Lynx, který nejlépe plní požadavky AČR a intenzivně se pracuje na verzi FVS s ...Zobrazit celý příspěvek
To Marcus:
S tvými argumenty podporujícími FSV veskrze souhlasím, ale osobně mým favoritem je právě Lynx, který nejlépe plní požadavky AČR a intenzivně se pracuje na verzi FVS s bezosádkovou věží s perspektivním 130 mm kanónem (stejný bude na 99,9% u "Eurotanku").
Cena takovéto verze sice bude srovnatelná s novým MBT, ale pokud se do nákladů započítá nutnost pro nový MBT vytvořit zázemí, ceny za servis a modernizace odlišné od podvozkové platformy IFV, schopnost tento servis provádět domácími firmami, ... z dlouhodobého hlediska MBT bude provozně výrazně dražší.
Při počtu několika desítek kusů určených primárně pro výcvik a udržení schopností je to mrhání penězi za nákup MBT z generace tanků, která bude v příští dekádě nahrazována novou (Leo3).
Využití jednotné platformy IFV/FSV sníží její jednotkovou cenu a zlepší vyjednávací podmínky z hlediska přenesení výroby a know how do ČR. Zjednodušení logistiky v případě shodné podvozkové platformy, modulů optroniky a další výbavy je bez diskuze. To se pak dostáváme k Macgregorovi a taktice nasazení.
Ušetřené finance za MBT lze efektivněji utratit třeba za obnovení moderního raketového dělostřelectva, které pro obranyschopnost naší země bude mnohem efektivnější než pár desítek modernizovaných Leo2.
Navíc největším limitem použití mechanizovaných jednotek proti rovnocennému soupeři je PVO, taktický průzkum, tj. drony a letectvo a dělostřelecká podpora.
Proto investice do MTB/FSV/IFV musí být současně provázena adekvátně i investicemi v těchto oblastech. Z tohoto pohledu i hypotetické navýšení rozpočtu na 2 % HDP není dostatečné a optimalizaci investic za cenu určitých kompromisů a odvážných kroků, které prostě nebudou zapadat do pohledu na vševojskovou armádu z dob Varšavské smlouvy či dokonce II.WW se vyhnout nelze. Na druhou stranu je ale jasné, že bez PVO se mechanizované jednotky prostě budovat nedají.
Vize bezzubé AČR po vzoru Regierungstruppe des Protektorats Böhmen und Mähren by opravdu neměl být náš cíl.Skrýt celý příspěvekKOLT: prodlužování podvozku mi nepřijde jako dobrý nápad, přeci jen to hodně ovlivňuje jízdní vlastnosti, vyvážení vozu a podobně. Spíš bych tedy zvyšoval strop korby a snižoval ...Zobrazit celý příspěvek
KOLT:
prodlužování podvozku mi nepřijde jako dobrý nápad, přeci jen to hodně ovlivňuje jízdní vlastnosti, vyvážení vozu a podobně. Spíš bych tedy zvyšoval strop korby a snižoval počet výsadku (takový "americký" styl).
Marcus:
vaříš z vody, Lidi od PSM zmínili, že v Německu jsou dvě linky na Pumu, v plánu mají postavit někde v Evropě třetí, tedy v případě úspěchu by byla v ČR. Do subdodávek pro subdodavatele jsou už tuzemští výrobci zapojení. Tedy by to bylo jen významější. Pokud jde o speciální nástavby, tak to u nás umíme velmi dobře a jde o běžnou praxi - ať již na Pandurech nebo Ivecách. Logicky tak němci mluví o vývoji a výrobě speciálů v ČR. Většinou se stejně kupují moduly od zavedených dodavatelů a je jedno zda se osadí na CV90 nebo Pumu. takový VVÚ umí všechno pěkně integrovat a ověřit funkčnost.
Na svařování koreb pro CV90 v tuzemsku zapomeň, to si dělají vždycky jen ve švédsku, nabízejí nám svaření věže - a to beztak jen v případě že vybereme jejich osádkovou. V případě nějaké jiné, se zase jen doveze.Skrýt celý příspěvekJirosi: Jestli jsi videl rozhovor s majorem Ivo Zelinkou co mel na CT pri prilezitosti prehlidky v Praze, tak tam jako alternativu nahrady T-72 zminil FSV na podvozku noveho ...Zobrazit celý příspěvek
Jirosi:
Jestli jsi videl rozhovor s majorem Ivo Zelinkou co mel na CT pri prilezitosti prehlidky v Praze, tak tam jako alternativu nahrady T-72 zminil FSV na podvozku noveho IFV.Skrýt celý příspěvekJirosi: Ted nevim na co se ptáš na jaký odkaz, ohledně čeho? Oficialní požadavek AČR na www.army.cz... je životnost modernizace 15 let. Roky 2025-2026 se uvádějí jako termín ...Zobrazit celý příspěvek
Jirosi:
Ted nevim na co se ptáš na jaký odkaz, ohledně čeho?
Oficialní požadavek AČR na www.army.cz... je životnost modernizace 15 let.
Roky 2025-2026 se uvádějí jako termín kdy má být rozhodnuto o způsobu náhrady T-72.Skrýt celý příspěvekJirosi: Oni Švédové se moc neuvedli ve více věvech a máme toho od nich opravdu hodně. Ale neházel bych vše na Švédy. V tom má prsty taky Omnipol. Jsem zvedavy zda by prenesli i ...Zobrazit celý příspěvek
Jirosi:
Oni Švédové se moc neuvedli ve více věvech a máme toho od nich opravdu hodně. Ale neházel bych vše na Švédy. V tom má prsty taky Omnipol.
Jsem zvedavy zda by prenesli i svarovani koreb CV90, ale montaz ve VOPu nebude problem.Skrýt celý příspěvekKolt/Marcus: No, ono Švédové se tu kontraktem na Gripeny, taky moc neuvedli. Teď pronájem sice klape. Ale to bude spíše tím, že se taky postupně platí. Takže ono CV90, taky může ...Zobrazit celý příspěvek
Kolt/Marcus: No, ono Švédové se tu kontraktem na Gripeny, taky moc neuvedli. Teď pronájem sice klape. Ale to bude spíše tím, že se taky postupně platí.
Takže ono CV90, taky může nemile překvapit co se tu nakonec bude dělat.Skrýt celý příspěvekMarcus: Omlouvám se, už čtu ten článek k tomu. Tohle sem nezaznamenal, bohužel sem byl v té době mimo internetové připojení. Počítám, že se odkazujete na tento ...Zobrazit celý příspěvek
Marcus: Omlouvám se, už čtu ten článek k tomu. Tohle sem nezaznamenal, bohužel sem byl v té době mimo internetové připojení.
Počítám, že se odkazujete na tento článek:
http://www.armadninoviny.cz/ar...
Ale stejně se mluví o modernizací a provozování z termínem ukončení do roku 2026+ roky na zavedení nových. Tedy cca 3roky. Což by celkem odpovídalo opravě na 10 let.Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...