Německé tanky Leopard pro polskou armádu

Leopard 2A5
Leopard 2A5 / Německé ministerstvo obrany

Polská armáda během několika příštích let výrazně posílí. Polské tankové jednotky získají z přebytků německé armády 119 tanků Leopard, logistická vozidla a bohaté příslušenství za 250 miliónů dolarů (5 miliard Kč).

Objednávka zahrnuje 14 strojů verze 2A4, které již využívá polská armáda a 105 tanků novější verze 2A5 (zaveden v roce 1999). Na první pohled lze Leopard 2A5 rozeznat pomocí klínového pancéřování v přední části věže. Všechny stroje poputují k 34. Obrněné brigádě ve městě Zagan.

 

Mimo tanků dostane polská armáda od německé strany také transportní vozidla, kulomety nebo komunikační zařízení. Veškeré vybavení Polsko obdrží v příštích dvou letech. „Verze Leopardů, kterou pořizujeme, vydrží mnoho let bez potřeby modernizace. Chceme, aby tyto tanky byly hlavními tanky polské armády,“ uvedl polský ministr obrany Tomasz Siemoniak.

 

Polský ministr slavnostně podepsal dohodu s německým ministrem obrany Thomasem de Maizière v Poznani. „Tyto tanky byly zkonstruované během studené války pro boj s vojsky Varšavské smlouvy, nyní slouží naši spolupráci v NATO,“ řekl po slavnostním podpisu de Maizière.

 

Smlouvu německá a polská strana připravovala jeden rok. Do jednání se rovněž zapojili nejvyšší představitelé obou zemí, včetně polského premiéra Donalda Tuska a německé kancléřky Angely Merklové. Dlužno podotknout, že o německé tanky mělo zájem více zemí.

 

Tanky Leopard 2A4 a především 2A5 jsou sice staršího data výroby, ale ve světovém měřítku se jedná stále o špičkové tanky. Mají výkonný motor, pověstnou německou spolehlivost a ergonomii, a stále disponují moderní elektronickou výzbroji (např. systém řízení palby).

 

Kromě tanků získá Polsko i 200 dalších vozidel logistické podpory, mimo jiné obrněné transportéry, nákladní automobily a osobní terénní auta. Polsko získá také přístup k technické dokumentaci, jenž umožní polským firmám provádět opravy  a v budoucnu i modernizace tanků Leopard. Nákup tedy neposlouží jen polské armádě, ale zafunguje rovněž jako „technologická akcelerace“ pro polský zbrojní průmysl.

 

První tanky dorazí do polské armády již příští rok, poslední o rok později. V polské armádě, společně s dříve koupenými tanky Leopard 2A4, bude celkově sloužit 247 německých tanků Leopard 2A4 a 2A5.

 

V současné době má polská armáda ještě 500 tanků T-72, včetně modernizovaných PT-91 Twardy. Všechny původní sovětské tanky jsou však postupně vyřazovány. Na jejich místo příjde nový polský lehký tank, na kterém pracuje polský vojenský průmysl. Tanky Leopard pak v polské armádě získají roli hlavního bojového tanku MBT (Main Battle Tank).

Zdroj: Polska Zbrojna

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Polské vozidlo přímé podpory PL-01 Concept

Návštěvnicí polské vojenské výstavy MSPO 2013 mohli vidět futuristický vyhlížející koncept vozidla přímé podpory PL-01 Concept od polského koncernu Polski Holding Obronny, přesněji její divize Obrum. ...

GROT-2: Koncept polské lehké stíhačky

Technologický Institut Polského vojenského letectva (ITWE) na výstavě MSPO 2013 představil model polské lehké stíhačky/bitevníku GROT-2. Podle redaktorů magazínu IHS Janes, kteří měli šanci mluvit se ...

Čeští, maďarští a polští letci ovládli polské nebe

Manévry vzdušných sil aliančních jednotek na cvičení STEADFAST JAZZ odstartovaly v úterý 5. listopadu. Celkem 39 letounů z České republiky, Maďarska a Polska provádí vzdušné operace zaměřené na přímou ...

Polsko má zájem o ukrajinské protitankové střely

Polská armáda má zájem o člověkem přenositelné ukrajinské protitankové střely Corsar. Zprávu o chystané vojenské spolupráci mezi Polskem a Ukrajinou přinesla ukrajinská tisková agentura Interfax.

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Stránka 1 z 2
  • saracen
    12:34 17.12.2013

    zaujímavé testovanie T-72 a MTLB vo Švedsku
    http://bmpd.livejournal.com/683526.html

  • zdeno
    20:14 16.12.2013

    diskuze se trochu odchýlila od tématu na která škola byla lepší?
    dovolte poznámku bývalého profíka na straně VS - neměli jsme iluze o lepší technice ani výcviku byli jsme takticky horší,střelecky srovnatelní,s municí s jádrem z ochuz.uranu (tu mimochodem mimo VS ostatní uživatelé téček neměli) se nás báli i abramsy ,v terénu Šumavy (dálka přímé střelby max.1600m) výborná znalost terénu a slušný výcvik v maskování jsme byli těžký soupeř,horší to měli druhosleďáci (T72) ti však měli útočit silně radioaktivním územím po serii taktických úderů (jak nám plánovali bez našeho vědomí soudruzi z Moskvy) , mimochodem T72 je jediný tank který je schopen v takovém pekle nějaký čas bojovat (polovodiče odejdou,hliník je smrtelný zářič)- prostě parádní vzájemné vyvraždění - ještě že je to už pryč
    k tankům :
    T55- byl v době o které píšete silně zastaralý,vhodný pouze do obrany,dal se výborně zamaskovat (mohli jste zahájít palbu ze studeného stavu),noční střelba na úrovni II.světové (čili pod psa)
    T55M1,2- nebyl o moc lepší - v noci či za deště dokonce téměř nepoužitelný,měl velmi přesný SŘP(dokonce přesnější než byli západní) avšak složitý a obsluze nepřátelský -dal se použít jen ve dne a nejlépe jako stíhač tanků, 2-ka byla slušně pancéřovaná a odolná proti minám,některé měli BASTION -byla by výborná jako podpora mír.sil OSN -nikdy tak nebyla použita -ale v tankovém souboji by to byla sebevražda
    T72 byl tank do jaderné války, pancíř korby nic moc (zlepšily to až Mka) s výkonnou municí má ještě dnes na cokoli (naopak západní tanky mají na něj),na vzdálenost pod 2000m,pokud v něm sedí profík (asi na úrovni střelec 1.tř.býv.ČSLA) moc šancí na přežití nemáte (pokud nesedíte zrovna v západní mašině s pancéřováním z posledních 6let),za snížené viditelnosti a nad 2,5km ho však můžete dostat i s tou L7 aniž by vás mohl výrazně ohrozit , nevýhoda je také jeho tepelná stopa, noční schopnosti jsou jak u 55ky, je lepší v blátě a horách než západní mašiny, mimochodem má stále nejlepší stabilizátor( už 30 let!!), ke klidu osádkám nepřidá ani slabá odolnost proti minám a v případě zásahu bývá zdravotník zpravidla zbytečný , čili na západní mašiny má jen pokud se k nim dokáže rychle přiblížit a vyvolat střetný boj - to vědí dobře američtí tankisté a nikdy to iráčanům nedovolili

  • lorgarius
    18:30 10.12.2013

    odporucam pozriet si egyptske zdroje, ktore uvadzaju, ze egyptske abramsi su dost zasadne osekane verzie. nie som si isty nakolko, pretoze presnych informaci je tazke sa dopatrat, ale predpokladam, ze za svojimi americkymi vzormi znacne zaostavaju.

  • David
    09:45 10.12.2013

    To lorgarius - tak egyptské Abramsy, to nejsou žádné přebytky. Jde o verzi M1A2, srovnatelnou s tanky USA, navíc částečně modernizovanou. Tyto tanky navíc převážně pocházejí z licenční výroby v Egyptě. Z přebytků USA byly dodány starší M-60, které stále v Egyptě slouží ve velkých počtech.
    Nějaké srovnávání tanků je vždy ošemetné, jak ukazují diskuse T-90 versus Abrams atd. Každý tank má prostě své přednosti . Jistě, vždy hraje zásadní roli technická úroveň a vycvičenost posádek. Ale mohu jen připomenout, že Abramsy jsou v Egyptě vyzbrojeny elitní jednotky, kde předpokládám výrazně vyšší úroveň výcviku

  • lorgarius
    08:08 09.12.2013

    saracen Egypt ma americku techniku, pretoze vymenil ZSSR za noveho velkeho kamarata a tym padom aj dodavatela vojenskej pomoci- inak Egypt by dostal po prdeli od izraela aj dnes ked ma vo vyzbroji americke abramsi, pretoze nadbytky ktore dostali od amikov maju od Merkavy III a IV co sa tyka bojovej hodnoty daleko. Zatial co arabi s tankami vychodnej skoly vela vody nenamutili indovia kontra pakistan, ich dokazali efektivne vyuzit preco? pretoze nebojovali proti armade, ktorá by ich okrem sampikov prevysovala technicky vo vsetkom ostatnom o min 1generaciu. Tym samozrejme netvrdim sovietske exportne modely su najlepsie tanky vo svete

  • saracen
    21:33 08.12.2013

    Netreba hľadať odpovede o kvalitách ruských tankov len u víťazov ako je izrael. Je zaujímavé, že Egypt používal ruskú techniku a dostal vždy na prdel ( od izraelcov ). V súčasnosti používa americké tanky, prečo asi? Nie som zástancom výhradne ruskej techniky, ale v prípade tankov ich majú vľavo od nás o niečo lepšie.

  • Zbrojir
    19:01 08.12.2013

    k Roztak

    Ta poslední věta nebyla myšlena jako reakce na konkrétní tvrzení ve Vašem příspěvku, ale jako odpověď na poměrně časté a všeobecné svalování všech problémů sovětských tanků na nízkou úroveň arabských osádek.

    Jsem přesvědčen, že šíření polopravd o Arabsko-izraelských válečných konfliktech v ČSLA bylo součástí tehdejší propagandy, velení prostě nemohlo přiznat, že technika, kterou jsme také vyzbrojeni, se v boji příliš neosvědčila.

    Když tedy izraelští tankisté dospěli po zkouškách k závěru, že D-10 má výrazně kratší účinný dostřel oproti L7, tak je to nutné vzít jako fakt.

    Mj. důstojníci, co naše tehdejší arabské "spojence" cvičili, vyprávěli o "schopnostech" arabských vojáků až neuvěřitelné historky. Oni většinou opravdu střílet neumí.

    k David

    Ano, ergonomické řešení a pohodlí posádky má v boji mnohem větší význam, než si někteří tankoví teoretici "z generálních štábů" dovedou vůbec představit. Např. u T-54/55 jsme při testech se SŘP Kladivo v horkém létě překračovali v bojovém prostoru i max. teplotu, se kterou mohl pracovat snímač teploty prachové náplně.

    Prostě jak nasednete, tak po Vás ihned začne doslova téci pot. Ve dvaceti, v dobré fyzické kondici, cvičení školních střeleb ve vedru zvládnete, taktické cvičení s bojovou ostrou střelbou již osádku vyčerpá, na konci výkon osádky klesá. Pokud ale budete muset ve stísněném a rozpáleném prostoru trávit delší čas, tak Vaše schopnosti poklesnou již natolik, že to může zcela rozhodnout případné bojové střetnutí.

    V ergonomicky dobře vyřešeném a klimatizovaném bojovém vozidle je osádka schopna podávat lepší výkony a to po podstatně delší časový úsek. Osádky západních moderních tanků, které bojovaly v Iráku, by jistě souhlasily.

  • David
    18:05 08.12.2013

    Měl jsem určité osobní informace o nasazení T-55 a M-60 v Jemenu - od účastníka bojů a následého vytváření nové armády po sloučení Jižního a Severního Jemenu. A výš byl hodnocen M-60 zejména pro svůj lepší vnitřní prostor a lepší ventilaci. Bojovat v stísněném, špatně ventilovaném prostoru věže T-55 za teplot kolem 50 stupńů byl zážitek i pro lidi zvyklé na vysoké teploty. Mimochodem, obdobně ten člověk hodnotil BMP-1, které srovnával s prostorným M-113.
    Mimochodem - i mezi Araby lze potkat řadu inteligentních, technicky zdatných lidí

  • Rostak
    17:49 08.12.2013

    K Zbrojir:
    Ja nepsal ze Arabove neumi strilet, ale ze jejich vycvik byl horsi....
    Jinak o přednostech 105 L7 vím.

  • Zbrojir
    14:43 08.12.2013

    k Rostak

    Tato diskuse se rozběhla poté, co jsem zde vyjádřil přesvědčení o kvalitativní převaze "západní" tankové techniky nad "východní". Byl bych ale nerad, kdyby byly mé argumenty chápány jako naprosté zatracování sovětských konstrukcí. Tyto tanky byly konstruovány s ohledem na reálné možnosti jejich průmyslové základny a především pro plnění úkolů v rámci sovětské vojenské doktríny (masové tankové útoky se značnou početní převahou do velké hloubky nepřátelského území a rychlé zničení rezervních sil protivníka).

    Sovětská tanková technika byla relativně jednoduchá a díky masové výrobě i levnější, měla velký dojezd, dokázala po krátké přípravě, tedy prakticky z chodu, překonávat vodní překážky, od určité doby měla i hromadně aplikovaný poměrně propracovaný systém ochrany proti ZHN. Tyto silné stránky však v "lokálních" konfliktech nebyly určující. Zde se naopak projevily její slabiny.

    Informace z izraelských zdrojů samozřejmě neobsahují jen zjištěná negativa, ale i pozitiva. Výsledné hodnocení tanků jako celku však koresponduje s mým názorem, tedy na "západní" soupeře sovětské tanky nestačí.

    T-54/55 vers. západní 1. poválečná nemodernizovaná generace (samozřejmě velmi obecně):

    Palebná síla - již se projevuje zaostávání, a to jak ve výkonech TK 100mm D-10, tak i v zaměřovacích a pozorovacích přístrojích (ve dne), stabilizace aplikována se zpožděním, navíc byla méně výkonná.

    Pancéřová ochrana - srovnatelná.

    Pohyblivost - srovnatelná.

    Západ však tanky 1. poválečné generace modernizoval, např. přechod na 105mm "standard" L7 a novější zaměřovače s dálkoměry znamenal, že T-54/55 bude ve značné nevýhodě, a to zejména při střelbě na větší vzdálenosti.

    Na "západní " tanky 2. generace T-54/55 již nestačí. Vážným handicapem je především palebná síla, tedy opět možnosti kanonu D-10, zastaralé pozorovací a zaměřovací přístroje, technická omezení pro rychlou a efektivní součinnost osádky, zejména velitel-střelec, méně výkonný stabilizátor a celkově omezené možnosti rychlé střelby za pohybu. Zde se již projevuje citelné zaostávání i v pohyblivosti a oproti některým typům i v pancéřové ochraně.

    Samozřejmě, že na "středoevropském válčišti", zejména v členitějším terénu, kde by západní MBT nemohly plně uplatnit svou palebnou převahu, nelze vyloučit šance i pro T-54/55, budou-li v početní převaze.

    Obecně jistě platí, že zvítězí ten, kdo dříve zaznamená cíl a účinně zasáhne první. K aplikaci této poučky však měly mnohem blíže západní MBT, jelikož jejich palebná síla a pozorovací schopnosti díky technické a technologické převaze západu rychle rostly, nezávislé stabilizace zaměřovačů, stereoskopické a později laserové dálkoměry a efektivní SŘP.

    Arabské osádky sice zdaleka nedosahují evropských standardů, ale i Arabové občas zabojovali, navíc Izraelci tanky zodpovědně porovnávaly se svými dobře vycvičenými obsluhami a až na základě těchto výsledů činili závěry. Mj. podívejte se, jak ukořistěné sovětské T-54/55/62 modernizovali, to mj. naznačuje, kde viděli slabiny.

    Prostě, když např. v komparačních zkouškách prováděných vycvičenými osádkami zjistíte, že jeden tank má oproti druhému účinný dostřel cca o 1000m kratší, nelze tento fakt jednoduše odbýt argumentací, že Arabové neumí střílet.

  • Rostak
    12:22 08.12.2013

    4 Zbrojir,
    Nevim, ale pokud si dobre pamatuji, Izraelci sice deklasovaly v konfliktech sve protivniky, plno informaci o nedostatcich sovetske tankove techniky je od nich, ale sami oni varovaly pred prednostmi teto techniky. Nikdy nebudete mit optimalni vozidlo po vsech stranach. Jinak T-54/55 beru jako rovnoceny tank proti 1 generaci zapadnich tanku. A v ramci vetsich poctu vyrovnavajici se 2. generaci.
    Arabsko - Izraelske valky, se posuzuji spatne, ona ta vycvicenost Arabskych osadek az na vyjimky byla spatna a naopak Izraelci meli precizne vycvicene osadky a vysoce motivovane.

  • Zbrojir
    00:07 08.12.2013

    k Reakce

    Názor na věc máme prostě odlišný.

    Důstojníkem ČSLA jsem se stal zejména proto, že jsem se o tanky dlouhodobě zajímal. Citlivé informace se tehdy sháněly velmi obtížně, a to jak pro posluchače VVŠ, tak i pro velitele-důstojníky. Velmi mnoho informací o technice vlastní i nepřítele bylo tehdy v režimu utajení. Prakticky všechny předpisy a skripta k T-72 a T-54/55 M1 a M2, obsahující často běžné provozní informace, byly např. na stupni "Tajné". Nejlepším zdrojem o cizí, ale i o naší technice, tak byly často západní odborné materiály, které se daly získat v odborných knihovnách, popř. i osobní důvěrné rozhovory se specialisty vojenských výzkumných ústavů.

    V rámci výcviku a praxe u vojsk jsem měl možnost konfrontace s realitou, tedy i srovnání relevance informací získaných z různých zdrojů. Poměrně rychle jsem proto učinil závěr, že oficiální zdroje ČSLA nám poskytují informace zpravidla velmi optimistické. Údajně i proto, aby nebylo demoralizováno vojsko a velitelský sbor. Mj. ti, co na MO a vyšších stupních rozhodovali, veleli a zpracovávali předpisy, byli často dost mimo mísu, což se projevovalo zejména při prověrkách a kontrolách.

    V roce 1990, konfrontován s naprostým úpadkem bojeschopnosti naší armády, jsem odešel na vlastní žádost do civilu, a jak jsem zde již zdůraznil, problematikou se od té doby nikterak systematicky nezabývám. Přesto si nemyslím, že bych byl v řešené problematice laikem.

    Nezpochybňuji část zde uváděných údajů, i když např. údaje o odolnosti základních verzí T-72 jsou o poznání optimističtější, než v jiných pramenech, srovnání tanků "západní" a "východní" konstrukční školy však vyžaduje mnohem komplexnější pohled.

    Patrně nikdo z nás neměl tu možnost získat praktické zkušenosti s provozem tanků obou konstrukčních škol současně a proto musíme do značné míry vycházet z převzatých informací. ČS tankisté logicky o tankové technice NATO. Nedělám si iluze, že vše na západě bylo dokonalé, ale s nedostatky vlastní tankové techniky a omezenými schopnostmi domácího zbrojního průmyslu jsem byl průběžně konfrontován, přičemž jejich specifikace v převzatých západních materiálech plně korespondují i s mými osobními zkušenostmi.

    Nemohu např. souhlasit s Vaším argumentem, že tanky T-54/55 stačily na tanky NATO 2. poválečné generace (M60, Leo 1). Bojové konfrontace prokázaly, že tento základní tank armád VS v mnohém nestačil ani na tanky 1. poválečné generace (Centurion, M 48).

    T-54/55 měl nepochybně své klady, ale i nepřehlédnutelné stinné stránky. Ke slabinám, a to již pro konfrontaci s mnohými tanky 1. generace, byla např. nedostatečná palebná síla, jelikož 100mm TK D-10 a jeho zaměřovač TŠ (původ 2 WW), zjevně zaostával nejen za "standardem" NATO 105mm L7, ale i mnohými jeho předchůdci. Sověti si toho byli dobře vědomi (získali relevantní informace a prý i tankovou techniku protivníka), proto přišli se 115mm a následně se 125mm s modernějšími zaměřovači.

    Porovnání tankové techniky není jen o základních parametrech, ale i o mnoha, na první pohled méně významných vlastnostech, jako je např. ergonomické řešení bojového prostoru včetně uživatelské vstřícnosti ovládání všech aplikovaných systémů, kvalitě a schopnostech pozorovací a zaměřovací techniky atd. Za objektivní v hodnocení inkriminované sovětské tankové techniky považuji např. prameny izraelské. Měli s ní zkušenosti, a to jak z pozice protivníka, tak i provozovatele, např. Tiran 5 a Tiran 6. Rozsah jejich modernizace této sovětské techniky mj. o mnohém vypovídá.

    Arabské tankisty jsem možnost cvičit osobně neměl, ale informace o jejich schopnostech, či spíše neschopnosti, mám od jiných důstojníků ČSLA. Ano, i mě by překvapilo, kdyby vyhráli nějakou válku s početně porovnatelným protivníkem. Přesto nelze přehlédnout, že sovětské tanky v mnoha ohledech za tanky protivníka zaostávaly. Samozřejmě, že irácké tanky byly v podstatně horším stavu, než technika ĆSLA, ale co se týče pohyblivosti, palebné síly a pancéřové ochrany obecně se oproti u nás převažujícím verzím techniky (T-54/55, T-72) a typům munice (APFSDS a HEAT) nejednalo o zásadní kvalitativní rozdíl, který by podstatně změnil výsledky střetnutí s tanky NATO.

    V 80. letech, kdy kalkulujeme s teoretickým střetnutím, byla většina tanků ČSLA tvořena nemodernizovanými a zcela zastaralými tanky 1. poválečné generace, tedy T-54/55, část byla sice postupně, cca od poloviny desetiletí modernizována na verze M1/M2, ale tyto modernizace, na základě vlastních zkušeností, za zdařilé pro řadu problémů a omezení nepovažuji, "elitní" útvary měly T-72, z toho zjevná většina cca 2/3 (ještě koncem předmětného desetiletí) byly T-72 a T-72M, mj. s již nedostatečným pancéřováním proti moderním APFSDS 105mm L7, o moderních PTŘS a RPG nemluvě. Až koncem desetiletí dostalo tankové vojsko i T-72M1 se zesíleným pancéřováním. O našich schopnostech vedení boje v noci s aplikovanými aktivními infrapřístroji raději nemluvě. Mj. většina nočních střeleb u útvarů měla oproti realitě poněkud "vylepšené" výsledky, některé cíle musely mít IR aktivní zdroje, protože by je střelec s TPN na 700-800m nikdy nenašel. Velitel tanku, a tedy i velitelé rot a praporů, měli pozorovací schopnosti v noci o poznání ještě horší. Velte jednotce a vydávejte rozkazy, když prakticky nad 500m nic, co "nesvítí" nevidíte, a navíc se na míle daleko demaskujete aktivním IR světlometem, protože v pasivním režimu jste prakticky slepý ... Přístrojům pro noční vidění u naší tankové techniky jsme proto často říkali "hovnovizory".

    Většinu tankových osádek by navíc tvořili povolaní záložníci, kteří řadu let s technikou vůbec necvičili a v civilu logicky po fyzické, ale i psychické stránce pro okamžité bojové nasazení do značné míry "degradovali" (člověk žijící dlouho rodinným civilním životem s teplou večeří a pravidelným spánkem v posteli má velký problém již se samotným několikadenním pobytem v mrazivém počasí v podmínkách vyvedení ve vojenském výcvikového prostoru, natož pak s celkovou "náloží" , která je kladena na bojového tankistu v případě válečného konfliktu. I tady mám zkušenost, jak takové sladění záloh s technikou vypadalo, mj. s T-54/55 M1 doslova katastrofa. Když k tomu ještě přidáte problémy s přípravou dlouhodobě uložené techniky k boji, jako je dekonzervace, plné zprovoznění, a zejména rektifikace a nastřelení zbraní, to aby se organičtí velící důstojníci a technici rozkrájeli.

    Při taktických cvičeních ve známém terénu několika zdejších VVP jsme proti "pasivnímu" nepříteli samozřejmě vždy "vyhráli", avšak kdo problematiku vnímal v souvislostech, musel mít velké obavy, jak bychom dopadli v reálném boji s dobře vybaveným a vycvičeným protivníkem, který má osádky složené z profesionálů. Ambiciózní velitelé vyšších stupňů však takové "starosti" zdaleka neměli, pro jejich kariéru se klidně připsalo výtečné hodnocení tankové jednotky jednotce sousedního pluku, no, když velitel divize rozhodl, že příslušný pluk bude "výtečný"...

    Současně však musím konstatovat, že tankisté tehdejších "bojových" divizí ČSLA (velitelé a vojáci) byli ve srovnání s dnešní, profesionální A ČR nenáročným a vysokovýkonným "lidským materiálem". Dnešní A ČR by snad zdecimovala i jediná bojová divize tehdejšího západního vojenského okruhu.

  • Reakce
    16:40 07.12.2013

    Už jsem to vysvětloval v minulých komentářích. T-54/55 byl základním MBT velké části států VS a stál by v případě konfliktu proti tankovým jednotkám NATO.
    Odpověď Reakce:
    Na to já se snažím neustále vysvětlit a ne jenom já (dle příspěvků), že srovnávat T-54/55 jak by obstál v boji třeba s Leo-2, řada Abrams, Challenger je nesmysl. Tyto západní tanky byly vedeny jako hlavní bojové tanky. Tyto tanky by byly nasazeny na hlavních směrech útoku (třeba DDR). Nikoliv v celé šířce útoku (vč. ČSSR), protože jich v té době prostě neměli tolik. Zde by byl nasazen proti různým variantám T-54/55 a T-72 již někým tady zmiňované tanky řady M48, M60, Leo-1 atd. I na netu si můžete zjistit kolik jakých typů tanků a verzí bylo ve výzbroji. Nebyl to prostě jeden typ tanku, ale bylo to velmi podobné jako u nás.

    Problémem VS bylo, že díky extenzívnímu pojetí vyzbrojování měla obrovské množství tanků, které s rozvojem techniky rychle zastarávaly a socialistické státy neměly tak obrovské finance na jejich průběžnou modernizaci, natož pak na obměnu novou generací. Problémem států VS se časem staly i limity prezenční služby, jelikož branci by příliš složitou techniku během své prezenční služby prostě nezvládli. T-72 se mi jevil již na samé hranici složitosti, kterou neprofesionální osádky ještě zvládnou.
    Odpověď Reakce:
    Zde budu opět polemizovat  Tanky řady T-54/55 byly hlavně vyráběny v masových počtech 60., 70. léta. V té době nebyl žádný důvod je radikálně modernizovat, protože ten tank stačil na tanky NATO. Po r. 1980 se rozhodlo, že hlavním tankem bude T-72, který se průběžně po čas výroby v ZTS Martin modernizoval a vznikly zmíněné verze T-72, T-72M a T-72M1. V roce 1987 se začala armáda zajímat jak zmodernizovat T-72 více a vznikly 2 návrhy a to, že si tehdejší zbrojní průmysl ČSSR provede vlastní modernizaci T-72 s vlastním SŘP (jménem Palcát ???) nebo se bude nakupovat, vyrábět verze T-72S (co byla verze T-72S můžete najít i na netu) a taky se začalo uvažovat o licenční výrobě T-80 u nás, která nakonec nebyla.

    Západ měl tanků podstatně méně, díky technické a technologické převaze však sázel na kvalitu. Mj. převahu tanků VS mělo NATO eliminovat množstvím PTŘS, raketových stíhačů, PT vrtulníků, bitevních letounů a inteligentní dělostřelecké munice.
    Odpověď Reakce:
    V tomto máte pravdu, že tankovou hrozbu chtěla eliminovat tímto způsobem, ale já vám zase odpovím, že na tuto hrozbu VS reagovala silnou PVO pozemních vojsk a to samé bylo i u letectva, tak, aby se nám „nepřátelští“ piloti beztrestně nepohybovali nad vojsky v poli a že to naše armáda myslela vážně se můžete přesvědčit z plánu ČSLA pro léta 1985-1990 (jehož pasáže jsou uveřejněné nebo citovány i na internetu) a výhled na léta 1990-2000, kde bylo napsáno co naše armáda bude mít a jakým směrem se bude ubírat.
    Ono to s tou inteligentní municí nebylo zas tak horké, měli jí velice málo a důkazem toho může být první válka v zálivu, kde poměr inteligentní munice vs. hloupá munice byl 20% ku 80% a to tam v té válce nasazovali to nejlepší co měli. Při takovém 79 denním bombardování Srbska a Kosova v r.1999 již byl poměr 80% ku 20% a jak tam ta inteligentní munice dopadla se můžu rozepsat později, abych neutíkal od tématu.
    Jediná taková výrazná převaha nad našimi tanky, která se začala projevovat od 80. let byli systémy nočního vidění, kdy západ začínal mít pasivy a my stále fungovali hlavně na aktivech.

    Zatímco modernizované M48, M60, LEOPARD 1 měly podstatně vyšší bojový potenciál, než původní verze, kdy modernizační opatření byla většinou dobře promyšlená, např. v ČR se začaly T-54/55 modernizovat až v polovině 80. let, tedy v situaci, kdy beznadějně zastaraly. Bylo to mj. dáno i ekonomickou situací, kdy generálové pochopili, že na nové tanky prostě nedostanou.
    Odpověď Reakce:
    Na to jsem odpověděl už o pár řádek výše. Problém v penězích nebyl.

    Shodnout se prostě nemůžeme, oba vycházíme z jiných zdrojů informací a zkušeností. Já jsem byl řadu let tankista, zajímalo by mě proto, jaký vztah k tankové technice máte vy? Zdá se mi, že se na problematiku tanků díváte poněkud ze štábní perspektivy.
    Odpověď Reakce:
    Samozřejmě co člověk to jiný názor na věc. Jsem celý život tankista, který si ani neuvědomoval nedostatky naší tankové techniky, protože jsem žil v každodenní rutině jak jste o nás vyjádřil.
    Já se na to nekoukám z jednoho pohledu, ale trochu z globálního pohledu. Nenasadím T-55 AM2 na Leo-2 A6, ale na M60 atd.

    Pravděpodobně vycházíte z materiálů tehdejší ČSLA, neboť i my jsme měli některé optimistické informace, které zde uvádíte. Např. z materiálů tehdejší VA. Také jsem byl překvapen, když jsem v 90. letech zjistil, že by mě i v čelní pozici zlikvidoval tank i se 105mm (M68), a to na poměrně velkou dálku.
    Odpověď Reakce:
    Jsou to samozřejmě materiály z ČSLA, SA. Jsou to však praktické věci zjištěné praktickýma zkouškami. Předpokládám, že jste na své pozici měl i sešit se s nějakým stupněm utajení (na stupeň utajení si už nevzpomínám), kam jste si v rámci různých odborných sezení zapisoval co zpravodajské služby zjistily o technice protivníka, tak, aby jste věděl na jakou vzdálenost vás ohrozí nepřátelský tank, jaký způsob ochrany tanku před PTŘS, jak je řešena panceřová ochrana atd.). Nedělám si iluze, že to samé dělala i druhá strana, protože vím, že to taky dělala. Co mi např. jako tankista řeknete o spojení modelářského dřeva-balza a tanku?

    O tom, jak osádky zvládaly po roce tankovou techniku vím, jakožto bývalý velitel takové jednotky, poměrně hodně. Po roce výcviku , a to ani u "bojové 1td divize", u T-72 všichni PŠ, to tedy žádný zázrak nebyl. Slušné výkony podávali až "druhoročáci".
    Odpověď Reakce:
    Na to jsem taky odpověděl, že náš VZS se vyrovnal profesionálu po ročním výcviku a druhý rok byl plně srovnatelný s profíkem.

    Výcvik osádek tanků nebyl v ČSLA na nikterak vysoké úrovni. Jedna věc je splnit na známých střelnicích a výcvikových prostorech příslušný program cvičení, věc druhá je pak vychovat osádky schopné bezchybně řešit širokou škálu bojových situací, a to naprosto samostatně. Jsem přesvědčen, že němečtí tankisté z 2 WW byli min. po taktické stránce vyzrálejší než většina tankových osádek ČSLA.
    Odpověď Reakce:
    To je věc názoru. Byli vyzrálí, již tehdy měli optiku Carl Zeiss, ale jak nám historie ukázala, tak jim to bylo k ničemu a ten sovětský voják došel až do Berlína a trochu nerozumím proč do toho taháte tankisty z 2 WW.

    V mnoha případech jsem se v Čechách setkal se sebevědomými postoji, praxe však byla zcela odlišná. Předpokládat, že prezenční tankové osádky v Čechách byly na úrovni profesionálů z NATO mi připadá nerealisticky sebevědomé.
    Odpověď Reakce:
    Víte, vy strašně podceňujete tu tehdejší dobu na naší straně a mylně se domníváte, že druhé straně bylo všechno super, výcvik, technika, lidi atd. na to, aby VS věděla jak na tom jsou např. tankové jednotky , tak tomu zase sloužily odposlechy na hranicích Dyleň, Poledník atd. a nebyl problém zjistit jak dopadli střelby tankového praporu někde ve VVP Hohenfels a zase druhá strana dělala totéž.

    T-72 byly v boji spolehlivě ničeny i tanky se 105mm kanony, NATO munici APFSDS neustále zdokonalovalo. Dle mých informací bylo naopak urychlené zesilování pancířů T-72 v 80. letech reakcí na schopnosti 105mm s moderními APFSDS, která byla mj. podstatně přesnější než u 115/125mm VS.
    Odpověď Reakce:
    Tady platí systém kyvadla.

    Nemám informace, že by si ruská tanková technika mohla připsat významnější vítězství při střetu s modernějším protivníkem.
    Odpověď Reakce:
    Ona se nikdy přímo nedostala do kontaktu se západní. Pouze ve formě westernizovaných verzí u arabů a na základě toho nemůžete závěry, že by takto dopadla VS.

    Jak jsem již psal, vaše zdroje informací nikterak nezpochybňuji, ale musím upozornit, že nekorespondují nejen s uveřejňovanou realitou ozbrojených střetnutí tankových jednotek v rámci vícero konfliktů, nýbrž i s uvolněnými informacemi o tankové technice obou tehdy soupeřících vojenských uskupení.
    Odpověď Reakce:
    Mé informace jsou přesné a podložené. Nejsem člověk, který přijímá info z jednoho zdroje, ale z různých zdrojů, abych si mohl vytvořit komplexní obraz.
    Třeba jak často zmiňuji Youtube. Jako laik si to můžete vyhledat a v dnešní době je tam spousta videí o bojích tank. osádek třeba v té Syrii a tam můžete vidět, že ta základní verze T-72 (bez dynamiky) ve které jste fungoval třeba i vy chytí 3-4 zásahy, nic se neděje, pak řidič nastartuje motor a tank odjede pryč. Pak uvidíte jinou základní verzi T-72, která chytí jeden zásah a osádka tanku nám sublimuje a pak je tam spousta T-72 s dynamickou ochranou… atd.
    A co se týče munice a odolnosti , tak to tu trefně rozvedl Czervajs.

  • Czervajz
    21:53 06.12.2013

    K pancéřové ochraně tanku T-72.

    1. Bylo by dobré uvádět o jaký typ tanků T-72 se jedná a jaká munice je proti němu používána. T-72A nebo M, kteří měli prakticky stejné pancéřování by v době zavádění dokázali západním střelám APFSDS odolat. Západní střely 105mm měli na konci 70. let a v 80. letech průbojnost kolem 300-330mm (DM23, M735A1, M735/M). Pancéřování čela tanku T-72 A a M se na hlavních místech pochybovalo od 320 do 550mm. Tím pádem nejspíše nebylo nemožné tank přímo prostřelit, ale většina střel by přes pancíř pravděpodobně neprošla. 120mm kanon tanku Leopard 2 s průrazností okolo 410mm, by ale s přehledem měl zničit T-72A,M v oblasti věže. S korbou by to ovšem bylo složitější, jelikož zde bylo pancéřování tanků T-72 v některých místech nejsilnější (až 550mm vs. KE).
    V 80. letech, ale přišel zvrat, kdy s tankem M1 Abrams a jeho 105mm kanonem začala být požívána modernější munice, která měla penetraci až 420mm, což na tanky T-72A a M s přehledem stačila. Proto začala být v ČSSR výráběná verze T72M1, která měla přidaný pancíř. Po této úpravě již tanky Leo1 nebo M60 neměli skoro žádnou šanci prostřelit čelní pancíř tanku a dokonce i munice u tanků Leo2 jako DM13, DM13A1 nebo DM23, by měla značné problémy, při zásahu tanku. V druhé polovině 80. let byla ale stále munice modernizována a po zavedení munice u tanků Leo2 a M1A1 ABRAMS s průrazností 600-700mm, neměli už tanky T72M1 moc velkou šanci odolat. Pokud se ovšem bavíme o tancích Leo1 nebo M60, tanky T-72 by měli ve většině případech proti v té době používané munici odolat.

    2. Ještě lepší ochranu měli tanky T72B, které bohužel ČSLA ve výzbroji neměla. Pokud se budeme bavit o obecně tancích VS, tak nejmodernější tanky T80U, které by se měli s tanky jako ABRAMS nebo Leo2 srovnávat, měli na hlavních místech čela pancéřování dostačující i na západní 120mm munici používanou v druhé polovině 80. let.

    3. Dále mi přijde dost zcestný porovnávat účinnost tanků T-72 v Iráku s účinností tanků při konfliktu ve střední Evropě, nehledě na vycvičenost posádky, stav techniky, zaostalou munici atd. Nechápu že se tím dodnes může někdo ohánět.

    4. Bohužel nemám informace o tom jaké typy tanků ABRAMS se v Evropě nacházeli, jestli se 105mm nebo od kdy se začali přivážet verze s 120mm kanonem. Pokud někdo takové infomace máte, budu za ně velmi rád.

  • TF_HU
    20:07 06.12.2013

    To Reakce...myslim, ze se trochu pletete. Je kwa rozdil nabijet rucne v T 55 a napřiklad Leopard, nebo tanku americke armady..jinak v arabsko - izraelskych valkach nabijeci automaty z T 72 vyhazovali pro jejich obrovskou nespolehlivost, poruchovost. Caste kousnuti podavace, ci zasobniku jsem zazil tez...slouzil jako velitel tankove cety, na vykony svych VZS jsem dodnes hrdy, ale o bojeschopnosti dodnes pochybuji, neb jsme jiz tehdy (konec devadesatych let) zaostavali v nocnich pristrojich, munici atd..

    Tedy jedna vec je motivace a chut vitezit, ale druha jsou prostredky..

  • Zbrojir
    22:59 05.12.2013

    k "Reakce"

    Shodnout se prostě nemůžeme, oba vycházíme z jiných zdrojů informací a zkušeností. Já jsem byl řadu let tankista, zajímalo by mě proto, jaký vztah k tankové technice máte vy? Zdá se mi, že se na problematiku tanků díváte poněkud ze štábní perspektivy.

    Pravděpodobně vycházíte z materiálů tehdejší ČSLA, neboť i my jsme měli některé optimistické informace, které zde uvádíte. Např. z materiálů tehdejší VA. Také jsem byl překvapen, když jsem v 90. letech zjistil, že by mě i v čelní pozici zlikvidoval tank i se 105mm (M68), a to na poměrně velkou dálku.

    Zkoušet si nabíjení 100mm TK opravdu již nepotřebuji, to jsem se učil před cca 30 lety. Navíc zkušenost v T-54/55 zdaleka neodpovídá soupeřům z NATO. Mají mj. lepší podvozek, větší a ergonomičtější bojový prostor, přístupnější a lehčí jednotnou munici s polospalitelnými nábojnicemi.

    O tom, jak osádky zvládaly po roce tankovou techniku vím, jakožto bývalý velitel takové jednotky, poměrně hodně. Po roce výcviku , a to ani u "bojové 1td divize", u T-72 všichni PŠ, to tedy žádný zázrak nebyl. Slušné výkony podávali až "druhoročáci".

    Výcvik osádek tanků nebyl v ČSLA na nikterak vysoké úrovni. Jedna věc je splnit na známých střelnicích a výcvikových prostorech příslušný program cvičení, věc druhá je pak vychovat osádky schopné bezchybně řešit širokou škálu bojových situací, a to naprosto samostatně. Jsem přesvědčen, že němečtí tankisté z 2 WW byli min. po taktické stránce vyzrálejší než většina tankových osádek ČSLA.

    V mnoha případech jsem se v Čechách setkal se sebevědomými postoji, praxe však byla zcela odlišná. Předpokládat, že prezenční tankové osádky v Čechách byly na úrovni profesionálů z NATO mi připadá nerealisticky sebevědomé.

    Na novém tanku T-72 přímo z ČS výroby se muselo na útvaru hodně popracovat, aby vše správně fungovalo. ČS zbrojní průmysl nezvládal vyrobit ani takovou triviálnost, jako např. bezchybně fungující vložné zbraně vz. 85.

    T-72 byly v boji spolehlivě ničeny i tanky se 105mm kanony, NATO munici APFSDS neustále zdokonalovalo. Dle mých informací bylo naopak urychlené zesilování pancířů T-72 v 80. letech reakcí na schopnosti 105mm s moderními APFSDS, která byla mj. podstatně přesnější než u 115/125mm VS.

    120mm kanon byl logickým krokem armád NATO, dát tanku nové generace kanon s dostatečnou perspektivou. Mj. dodnes ráže 120mm pro TK plně vyhovuje.

    Nemám informace, že by si ruská tanková technika mohla připsat významnější vítězství při střetu s modernějším protivníkem.

    Tabulku průbojnosti si jistě rád prohlédnu, otázkou je, z jak relevantních zdrojů vychází.

    Jak jsem již psal, vaše zdroje informací nikterak nezpochybňuji, ale musím upozornit, že nekorespondují nejen s uveřejňovanou realitou ozbrojených střetnutí tankových jednotek v rámci vícero konfliktů, nýbrž i s uvolněnými informacemi o tankové technice obou tehdy soupeřících vojenských uskupení.

  • Zbrojir
    21:28 05.12.2013

    Už jsem to vysvětloval v minulých komentářích. T-54/55 byl základním MBT velké části států VS a stál by v případě konfliktu proti tankovým jednotkám NATO.

    Problémem VS bylo, že díky extenzívnímu pojetí vyzbrojování měla obrovské množství tanků, které s rozvojem techniky rychle zastarávaly a socialistické státy neměly tak obrovské finance na jejich průběžnou modernizaci, natož pak na obměnu novou generací. Problémem států VS se časem staly i limity prezenční služby, jelikož branci by příliš složitou techniku během své prezenční služby prostě nezvládli. T-72 se mi jevil již na samé hranici složitosti, kterou neprofesionální osádky ještě zvládnou.

    Západ měl tanků podstatně méně, díky technické a technologické převaze však sázel na kvalitu. Mj. převahu tanků VS mělo NATO eliminovat množstvím PTŘS, raketových stíhačů, PT vrtulníků, bitevních letounů a inteligentní dělostřelecké munice.

    Zatímco modernizované M48, M60, LEOPARD 1 měly podstatně vyšší bojový potenciál, než původní verze, kdy modernizační opatření byla většinou dobře promyšlená, např. v ČR se začaly T-54/55 modernizovat až v polovině 80. let, tedy v situaci, kdy beznadějně zastaraly. Bylo to mj. dáno i ekonomickou situací, kdy generálové pochopili, že na nové tanky prostě nedostanou.

    Mj. SSSR vůči satelitům vstřícný příliš nebyl, takže nám prodal tanky či dokumentaci k výrobě vozidel na úrovni exportních verzí, které za moderními západními typy hodně zaostávaly.

  • Reakce
    21:00 05.12.2013

    Teď jsem zjistil, že jste ještě psal článek v 0:08., tak teď budu reagovat na tento.

    1)
    105 mm kanon nato nezvládal probití čelního pancíře východních tanků neboť už v době zavedení T-72 náš velitelský sbor z různých velitelských shromáždění věděl, že T-72 vydrží přímý zásah zepředu od kanonu ráže 105 na vzdálenosti větší než 700 m, když pak nato zjistilo, že tento kanon je značně neúčinný došlo k přechodu na ráži 120 mm.
    Co se týče SŘP jsem se vyjádřil v předchozím článku-fyzikální a chemické zákony platili stejně pro všechny strany.
    Vycvičenost osádek a útvarů byla více než dobrá. Naše či spojenecké rozvědky nezahálely a v té době bylo známé, že náš VZS tehdejším výcvikem dosáhne stejné úrovni vycvičenosti jako profesionální voják na západě do jednoho roku. Tato zjištění vedla k úvahám, že se služba VZS může zkrátit z 24 měsíců na 18 měsíců. O zkracování služby na 18 měsíců mluvil už i Jakeš v srpnu při oslavách SNP v r. 1988 nebo 1989.

    2.
    To už jsou jen vaše fabulace. Já jenom vím, že NATO při jakémkoliv náznaku porážky by okamžitě sahalo po jaderných zbraní. VS až po určité době. Boje by tu samozřejmě byli, ale jen okrajové s porovnáním na hlavním směru DDR vs. NSR. Stačí se podívat na mapu Evropy proč by to tak bylo. Např. vychodněmecké roviny a velká propustnost země pro rozvinutí vojsk. Proto v DDR byl 500 000 kontingent SA a u nás "jen" 75 000. Proto byli v DDR nejmodernější verze T-72 a T-80 a ne v ČSSR.

    3.
    Tady nezbývá než, aby jste si v rámci úkazek techniky jako Bahna či Tankové dny v Lešanech vlezl do T-55 a zkusil si co to je nabíjet v jedoucím tanku, který manévruje v terénu (zatáčí, trhá, občas si povyskočí atd.). Vezměte si náboj, který váží několik desítek kilo a snažte se v tomto pohybu nabíjet kanon a hned zjistíte jaké je to v západním tanku s ručním nabíjením.
    O jakých soutěžích to mluvíte??? Rozepište se více.
    Jestli přezdívka zbrojíř odpovídá funkci, tak by jste měl vědět, že v té době se dělo toto -SA měla nejvýkonější s nejlepší průbojností. Státy VS měli náboje o něco s horší průbojností a ty různé arabské spřátelené země dostali sice techniku a munici, ale ta byla na hony daleko co měla VS či SA. Třeba standartní přístroj GO-27 v tanku či BVP . To v technice pro arabské země vůbec nebylo.
    SSSR nebyl zděšen účinností západní techniky. Zde podáváte už zavádějící informace a tvoříte tu svojí soukromou historii. Izrael a západ byl zděšen např. z účinnosti nově zavedených PTŘS Maljutka atd.. To co tady zmiňuji si můžete najít v seriozní literatuře nikoliv na internetu.

    I VS měla velmi dobré info o účinnosti západní techniky. Viz např., že 105 mm nestačí na čelní pancíř T-72 na vzdálenost větší než 700m.
    Tahat sem kvalita vs. kvantita. To už tvrdili němci za 2.sv.v., máme výkonější kanony, lepší optiku, lepší vycvičenost osádek atd.,ale bylo jim to prd platný.:)

    5.
    Řešení není sice ideální, ale není to zas tak hrozné jak je to prezentováno. Youtube je plný videí, že to není pravda viz. současná Syrie či Čečensko.

    6) viz bod č.5

    7)
    Rusové jsou velice dobří konstrukteři-pragmatici. Oni si umí spočítat, že karusel na 22 nábojů stačí neboť ten tank v intenzivním boji nestačí vystřílet ten svůj potenciál (buď nastane totál. destrukce nebo bude poškozen bojem a posádka tank opustí) a že jsou o tom pevně přesvědčeni svědčí i to, že tento karusel je i v nejnovější verzi T-90 MS.
    K tomu karuselu naplněný podkaliberkou byl příklad, kde jsem teoreticky doložil, že tank. rota může zasáhnout 130 ks nepř. tanků podkaliberkou, že kapacita karuselu na 22 ks munice postačuje na splnění většiny úkolů a ne, že karusel bude nabit jen podkaliberkami, ale i dalšími druhy munice neboť tank. rota nebude útočit na 130 nepřát. tanků.

    8)
    120mm munice byla na stejné úrovni jako 125 mm munice. Žádné propastné rozdíly tam v průbojnosti nebyly. Nevím odkud čerpáte tyto informace. O účinkách munice pro arabské země jsem už psal.

    Po dovolené, až se vrátím, mohu zde uvést pro srovnání průbojnost jednotlivých druhů munice NATO vs. VS. od 70 tých let až skoro po současnost.

  • Wladis
    20:51 05.12.2013

    Nedalo mi to a musel som sa tu kvoli tejto zaujimave diskusii registrovat. Zaujimavo sa to cita, vidim ze sa do toho vyznate. Ale preco porovnavate stale stare T-55...s modernimi zapadnimi tankami ? Vsak T-55 su este o 10 rokov starsie nez M60 Patton a porovnavate ho tu s Leopardom a Abramsom (ak nepocitam modernizovane verzie) Mohli by ste porovnat napriklad najnovsie verzie T-90...

  • Zbrojir
    20:02 05.12.2013

    k "Reakce"

    T-54/55M1/M2

    s tímto typem tanku se SŘP Kladivo jsem měl možnost cvičit i opakovaně střílet a musím trvat na konstatování, že v případě válečného konfliktu by proti tankům NATO neobstály. Systém byl nespolehlivý, pozorovací schopnosti střelce díky TŠ s rastrem citelně sníženy, přitom výkon kanonů a možnosti munice T-54/55 se nikterak nezměnily.

    Byl jsem i na předváděčkách. Při prosazování projektu, na kterém měl zájem zbrojní průmysl i mnozí lidé z MO, se často manipulovalo s realitou. Měli jsme např. demonstrovat možnosti systému při střelbě při náklonu a výsledek: snímač náklonu se zasekl, SŘP dostával nesmyslné hodnoty a tudíž chybně vystavoval záměrný kříž, nízký výkon elektromotoru věže nedokázal věž tanku v náklonu vůbec udržet, ruční ovládání nešlo použít, protože střelec odměr, přetížený nakloněnou věží, prostě neutáhl. Nakonec dopadla ukázka podle představ velení, ale vše bylo dosaženo různými fintami, které mohla uplatnit pouze osádka složená z vojáků z povolání.

    Max. jsem s T-55 M1 střílel na cca 2,3 km a byl velký problém se střelnicí. Pokud někdo střílel na 3-3,5 km musela to být střelba v rámci zkoušek a nikoli běžných střeleb. Na takovou vzdálenost je tank i se SŘP limitován "hardware", tj. kanonem a municí. Z příslušných tabulek střelby pro TK 100mm si vypočítáte, že pravděpodobnost zásahu cíle není vysoká, navíc např. JPSv nemá schopnost čelní pancíř tanku již prorazit. Takže nevylučuji, že tyto výsledky někdo v rámci zkoušek získal, ale v českém prostředí se zpravidla takové výsledky dosahovaly za extrémně příznivých podmínek, např. výběrem některých komponentů a praxi (u techniky u vojsk) je pak nešlo zopakovat. Ve zprávách pro velení však příznivé hodnoty byly, a o to zainteresovaným šlo.

    Ohledně zaměřovačů opět nesouhlasím. Zdaleka nejde jen o uplatnění dálkoměru. Např. stereoskopické již měly mnohé tanky NATO 1. poválečné generace. Jde o soubor vlastností a parametrů, které umožňují střelci cíle rychle vyhledávat, stanovovat správně prvky střelby a ničit cíle přesnou palbou.

    T-54/55 měla stabilizovaný kanon s pevně uchyceným teleskopickým TŠ 2A/2B. Zaměřovač měl dvě zvětšení, rektifikaci, osvětlení osnovy a ruční nastavení prvků pro kompenzaci poklesu dráhy některých druhů střeliva. Největším problémem bylo pevné spojení s kanonem, tedy, kdykoli nabíječ nabíjel a blokoval tak vertikální pohyb kanonu, střelec nemohl dělat prakticky nic, než čekat. Takové řešení z 2 WW výrazně snižovalo rychlost mířené palby, za pohybu zejména. Tento handicap zůstal i u tanků se SŘP, tedy i u M1 a M2. Dalším problémem je např. prodleva při přechodu na spřažený kulomet. Mám-li např. nastaveno 1200 pro JPSv, a zjistím RPTZ na 600, musím buď střílet odhadem podle stopovek a nebo ručně nastavit na PUL. Tím však ztrácím cenný čas a pancéřovník mě může mezitím dostat. Kladivo to vyřešilo snad ještě k horšímu, jelikož volič typu střeliva ovládal nabíječ a střelec tedy musí tankovým hovorovým zařízením (THZ) nejprve požádat nabíječe, aby VTS přepnul na PUL. V šeru bojového prostoru se nabíječi často pletli, nebo VTS nastavili špatně a nemusím Vám vysvětlovat, kam letí JPSv, když je nastaveno např. PUL 1200.

    Západní tanky měly často dva různé zaměřovače, panoramatický pro intuitivní rychlou střelbu a druhý, např. teleskopický pro mířenou střelbu na velké vzdálenosti, stabilizované zaměřovače, které umožnovaly práci střelce i při procesu nabíjení a tím prudce rostla rychlost mířené střelby. V tomto směru doporučuji se s konstrukcemi přístrojů západních tanků seznámit.

    Během služby v ČSLA jsem jako důstojník tankového vojska ledasco viděl a zažil. Při běžném výcviku i při zkouškách jsem postupně dospěl ke zde prezentovanému závěru. Není mi to příjemné, ale v případě střetu s tankovými jednotkami NATO bychom dopadli velmi neslavně.

    Nevím odkud čerpáte informace, a vaše zdroje nikterak nezpochybňuji, ale můj pohled vychází z mnohaleté praxe s tanky VS. Výsledky a analýzy bojových střetnutí tanků východní a západní tankové školy mé obavy v podstatě potvrdily.

    Od 90. let problematiku nesleduji, avšak občas si přečtu některé materiály. Ačkoli souhlasím, že schopnosti arabských tankových osádek jsou přinejmenším nedostatečné, nevím, co bych měl udělat, abych s T-72 v Iráku efektivně bojoval s US tanky. Po přečtení několika věrohodných materiálů jsem dospěl k závěru, že nejrozumnější bylo tanky T-72 včas opustit. Vždyť T-72 byl proti M1 ABRAMS v situaci srovnatelné s T-34/76 vers. TIGER.

  • Reakce
    18:18 05.12.2013

    Já si na tom trvám neboť v té době byla optika skutečně "na jedno brdo" (západ vs. východ) neboť v té době před příchodem SŘP to bylo jenom optice s jednoduchým měřením vzdálenosti cíle pomocí optiky. To měl východ a západ. S příchodem laserových dálkoměrů se to změnilo. Opět to měli východní tanky a západní tanky zhruba ve stejnou dobu.
    Co se týče SŘP, tak tyto systémy pracují na stejném principu východ vs. západ. Všeobecným základem je laserový dálkoměr, balistický počítač, čidla dávající další údaje pro zpřesnění střelby a SDIO s následným natočením věže do směru ozáření vč. rozlišení zda je-li ozáření impulzní (nepřítel si měří jak daleko je můj tank od jeho) nebo dlouhodobé (nejspíš na mě navádí třeba PTŘS). Stručně řečeno-fyzikální, chemické zákony platily pro všechny strany stejně.

    T-72 (alespoň ty verze co používala ČSLA a satelity VS) neměla žádný SŘP (systém řízení palby) ale tzv. SVD (systém vedení palby). Jaký je v tom rozdíl nemusím tankistům vysvětlovat.

    T-54/55 AM1, AM2 stříleli velice dobře. V přesnosti převyšovali T-72, neboť nebyl problém trefit cíl velikosti tanku na 3000 až 3500m nábojem. Toto jsou skutečně zjištěné věci ze střeleb už v r.1986, kdy tyto mašiny obsluhovali VZS (vojáci základní služby). Samozřejmě bylo to i tom jak osádka uměla zacházet s touto výbavou. Pokud si velitel dokázal v rámci výcviku osádky vycepovat, tak ty mašiny fungovali a dosahovali vynikajících výsledků teda aspoň u nás.:)

  • Zbrojir
    11:04 05.12.2013

    Ještě pár poznámek k poslednímu komentáři "Reakce":

    Po zavedení kanonů s vysokou úsťovou rychlostí během 2 WW se stalo pozorování výsledků střelby mnohem složitějším. Při výstřelu opustí hlaveň vysokou rychlostí kromě střely také veké množství horkých plynů včetně dýmu. Když jedete po prašném terénu, tak chvíli ani nevidíte, kam jedete, natož, aby jste pozoroval let střely a její dopad. Ale i na neprašném terénu vám efekt výstřelu, mj. výšleh a dým v ose vašeho pozorování, na chvíli pozorování velmi ztíží. Rychlé střely totiž dorazí k cíli často dříve, než se pro osádku obnoví kvalitní výhled. Navíc protipancéřové střely a podkaliberní zejména o terén nevybuchují, jak ukazují hrané, ale někdy i nesprávně sestříhané dokumenty. Takže v obvyklých dálkách střelby je přes osazení těchto druhů střel stopovkami, pozorování negativních výsledků střelby (pozitivní by měly být vidět lépe, např. kouř z hořícího vozidla) velmi obtížné, zejména pak za pohybu, kdy se tank třese a pozorovací technika VS měla v tomto režimu nemalé nedostaky (viz dřívější komentář). Mj. na nebezpečný cil by se mělo střílet opakovaně až do zničení, např. na tank protivníka, dokud nezačně hořet, nebo nevykazuje jasné stopy úplnného vyřazení.

    Střelec prostě ve správný okamžit stlačí příslušné tlačítko elektrického opalování kanonu na ovládací skříňce střelce (OSS), uvnitř uslyší kovový zvuk, ucítí zpětný ráz (trhnutí celým tankem), který je u T-72 o poznání větší než u T-55 (výkonnější munice, větší hmnota zákluzoých částí kanonu a kratší zákluz z důvodu instalace automatu nabíjení ve stísněné věži, pokud nejste dobře zapřeni, dostanete od interiéru do čela docela citelnou ránu), a chvíli nic nevidí. Pokud není cíl tak daleko, že střela letí déle, než se povýstřelové zplodiny rozptýlí a zpětným rázem na okamžik rozhozená osádka opět obnoví plné pozorování, tak ani nevíte, kam střela dopadla.

    Kdo střílel z vložné hlavně (VH, VZ, pro T-72 14,5x114mm) ví, že i s nesprávně nastřeleným tankem lze díky neustále viditelné stopovce snadno prvky palby korigovat a cvičení nastřílet. To pro plnou neplatí. A zde se právě rozhodujcí měrou projeví převaha nastřelených a intuitivním SŘP vybavených tanků, kde je pravděpodobnost zásahu již první ranou velmi vysoká.


    Co se týče zaměřovaču, tak nemohu souhlasit se shrnutím "na jedno brdo". Nikoliv. Západ měj jasnou technologickou převahu, a ta se projevovala zejména u SŘP , jehož nedílnou součástí je zaměřovací a pozorovací optika. Zatímco T-54/55 měl zaměřovač na úrovni konce 2 WW, tak již i západní tanky 1. poválečné generace měly optické systémy často mnohem pokrokovější. T-72 rovněž se svým analogovým SŘP zaostával. Původní verze T-72 měly zaměřovač se stereoskopickým optickým dálkoměrem, tedy T-72 teprve dohnala nemodernizované tanky NATO min. o generaci starší (ČR jich dostala tuším 19, byly v Přáslavicích) , modernizovaná T-72 měla zaměřovač s laserovým dálkoměrem, ale SŘP byl velmi triviální a proces obsluhy nikterak rychlý a intuitivní .

    Modernizované T-54/55 na M1/M2 se systémem Kladivo byly v praxi neživotaschopné (viz např. i minulé komentáře). Systém měl vážné chyby, byl poruchový, rychle docházelo k "rozhození" rektifikace naprosto zastaralého uložení zaměřovač-kanon (pak i se správně fungujícím systémem střílíte s chybou) , Osádky je většinou dobře nezvládaly. Modernizované tanky byly určeny primárně pro mobilizované zálohy, velké cvičení ještě před rokem 1989 skončilo fiaskem, jelikož se ukázalo, že záložníci SŘP v omezeném čase prostě obsluhovat nezvládnou, a nozový režim SŘP je mnohem méně efektivní, něž T-54/55 bez systému.

  • Zbrojir
    00:08 05.12.2013

    1. Ano, i armády NATO měly starší verze tanků, avšak ty prošly většinou zdařilými modernizacemi, které výrazně zlepšily jejich bojový potenciál. Zejména pak palebná síla díky "standardním" 105mm kanonům, schopným probíjet čelní pancíře tanků VS včetně T-72, dokonalejším stabilizátorům a na tehdejší dobu pokročilým SŘP měly i tyto typy nad většinou tankové techniky armád VS převahu. Významným faktorem byly i lépe vycvičené osádky a velitelský sbor.

    2. ČSSR by se nepochybně rovněž stala místem důležitých střetů. Pokud by se NATO podařilo průnikem přes ČSSR odříznout rozhodující síly VS v DDR, mohla VS v Evropě poměrně rychle utrpět katastrofální porážku.

    3. O rychlosti palby západních tanků s Vámi nemohu souhlasit. Podmínky pro práci osádek jsou zde nesrovnatelně lepší než ve stísněné tankové technice VS. Rychlost palby a přitom překvapující přesnost západních tanků za pohybu byla opakovaně prokázána nejen na střeleckých soutěžích, ale i boji. V Iráku si elitní RG s T-72 ani neškrtly, a to měly výhodu palby z předem připravených obranných postavení. Mj. Rusové byly při vyhodnocování konfliktů, např. Arabsko-izraelské, prý přímo zděšeni přesností a účinností palby západních tanků.

    Nabíjecí automat T-72 je poměrně nespolehlivý, pokud se při procesu nabíjení zasekne, je problém jej v rozumném čase zprovoznit, navíc ve stísněném prostoru věže může neočekávaný pohyb ramene při odstraňování poruchy způsobit osádce velmi vážné zranění. Mj. poruchy ve funkci nebyly v průběhu střeleb plnou ráží nic neobvyklého.

    Na západě měli o tankové technice VS velmi dobré informace, mnohé typy měla US Army přímo k dispozici a získala tak cenné informace o jejich silných a slabých stránkách. V NATO dokázali, mj. díky průmyslovému potenciálu, velmi efektivně reagovat na kvantitu VS nespornou kvalitou.

    4. Pokud osádka tanku předpokládá střet s nepřítelem, může nabít kanon, musí však s jistotou vědět, jaký cíl bude ničit. Zatímco k ničení MBT použije podkaliberní, popř. kumulativní munici, k ničení PTŘS to bude munice tříštivotrhavá. Podkaliberní je zde např. zcela neefektivní. Zdaleka ne vždy lze proto předem nabít, navíc u T-72 bude muset osádka nevhodnou munici v boji vybít pouze výstřelem. Prostor předpokládaného střetnutí může být v řádu km, tanky se mohou pohybovat v proudech na stupni rota či četa a delší jízda s nabitým kanonem má i svá nemalá rizika. Prostě není to stejné, jako nabít a zajistit útočnou pušku.

    5. Umístění munice v bojovém prostoru je pro osádku vždy nebezpečné, je-li zde umístěno větší množství munice s polospalitelnými nábojkami v karuselu, kde ji nelze účinně před iniciací chránit, tak po zásahu vždy existuje vysoké riziko rychlé exploze a usmrcení celé osádky. O nedostatečné ochraně osádky svědčí problémy T-64 (munice vertikálně) i T-72 (munice horizontálně) na všech bojištích, včetně území bývalého SSSR.

    6. Ano, část uložené munice je i u západní techniky v bojovém prostoru, je však mnohem lépe chráněna, jak umístěním, tak řešením schránek. Již ve 2 WW mnohé armády zjistily, že pouhým přepracováním umístění a zdokonalením schránek na munici (tzv. mokré) podstatně snížily úmrtnost osádek tanků. Prostě po zásahu měla část osádky, která nebyla přímo zasažena, čas na opuštění vozidla. Podstatný je rovněž mnohem účinnější hasící systém, který západní tanky používají. "Naše" termohlásiče a plynná hasící látka, tuším halon, neměly šanci počínající hoření prachových náplní již zastavit.

    7. V posledním bodě, pokud se nemýlím, předpokládáte karusel naplněný podkaliberní municí. Tak tomu v reálu ale není. Byly stanoveny přesné počty jednotlivých druhů munice pro palebný průměr, nejvíce máte, a to i s ohledem na předpokládané cíle, nábojů tříštivotrhavých. Karusel proto musíte naplnit v rozumném poměru a v průběhu boje s tím již moc nenaděláte. Na rozdíl od západního tanku, kde má nabíječ větší manévrovací prostor k upřednostnění druhů munice. Mj. v NATO často používaly jen dva. Je pravdou, že se předpokládalo doplňování karuselů v přestávkách v boji, ale intenzívní střetnutí ukázala, že ne vždy je to možné, a že některý druh munice v karuselu prostě předčasně dojde. Doplňování karuselu, zejména municí ze schránek v bojovém prostoru je opravdu velmi namáhavé a nepochybně urychluje „degradaci“ osádek.

    Ruční nabíjení 125m kanonu je nejen namáhavé, pomalé, veliteli znemožňující vykonávat své povinnosti, ale i dost náročné na koordinaci osádky a rizikové. U T-72 bude v boji zapnut stabilizátor, pokud by však tank za pohybu změnil směr (věž se vůči korbě samovolně pootočí), nebo střelec pootočil nechtě v nevhodnou chvíli věží, tak nepochybně zlikviduje vlastního velitele lovícího po celém bojovém prostoru munici k nabíjení. V praxi je ruční nabíjení proveditelné tak u stojícího tanku. Pokud dojde munice v karuselu, bojová hodnota tanku T-72 prudce poklesne.

    Mj. pokud byste celý karusel naplnil podkaliberní municí, byl byste téměř bezbranný proti PTŘS, RPG a pěchotě vůbec. Tato munice není příliš účinná např. i proti lehce pancéřovaným cílům. OT i BVP často proletí bez větších škod.

    Shrnuto, úkolem tanku v boji není jen ničit tanky konkurenta, ale i jiné cíle. Tomu odpovídá i členění palebného průměru a celý systém zásobování municí. Přesný podíl munice v palebném průměru T-72 Vám po více než 20 letech nyní neřeknu, ale mohl bych se podívat do předpisů (tedy pokud jsem je již nevyhodil). Např. "aktivní" PTŘS měla dle tehdejších pravidel vyšší prioritu před tankem protivníka. Samozřejmě, vždy ale záleží na konkrétních okolnostech. Mj. nejvyšší prioritu měla jaderná zbraň, kterou bylo doporučeno prostě rozstřílet.

    8. Záleží nejen na pravděpodobnosti zásahu, ale i na schopnosti střely cíl na danou vzdálenost zničit či vyřadit a na rychlosti s jakou jsem cíl schopen od zjištění zasáhnout, resp. vyřadit, jinak zničí on mě.

    Co se týče účinku na pancéřové cíle, byly na tom lépe tanky NATO. Jejich 105mm byly díky moderní podkaliberní munici srovnatelné s našimi 125mm, nejnovější typy munice naše 125mm i překonávaly. 120mm NATO pak překonával vše v rámci VS. Pro zjednodušení je podstatné, že i tank NATO se 105mm mohl ničit T-72 v čelním postavení, zatímco T-55, ale i T-72 na nejnovější typy, pokud stály čelně, prostě neměly. To potvrzují i testy a válečné konflikty. Irácký T-72, i pokud by M1 ABRAMS trefil první, neměl šanci jeho čelní pancíř prorazit, a to je v dynamickém tankovém boji závažný handicap.

    Co se týče rychlosti zahájení střelby, byly na tom opět lépe tanky NATO, jelikož měly mnohem propracovanější SŘP včetně lepších možností pozorování a ergonomičtějšího ovládání s mnohem lepším zapojením členů osádky, zejména velitel-střelec. U drtivé většiny tanků VS neměl velitel, který má primárně vyhledávat cíle a určovat střelci priority jejich ničení, stabilizovaný pozorovací přístroj, způsob navádění střelce v horizontální rovině přes natočenou věžičku nebyl efektivní, velitel rovněž nemohl převzít ovládání kanonu.

    Problém spočívá v tom, že se při jízdě přístroj velitele, mj. s poměrně malým zvětšením, chvěje a vojenskou maskovanou techniku na větší vzdálenost prostě nenajdete. Takže si cíle často musí vyhledávat střelec sám, ten má však zaměřovač s malým zorným polem a nezachytí tudíž celý sektor palby (nemá přehled o celkové situaci). Navíc tanky NATO měly často dva zaměřovače, kdy jeden (panoramatický) byl vhodnější pro velmi rychlou palbu na kratší vzdálenosti a druhý pak pro přesnou střelbu na vzdálené cíle.

    Na středoevropském válčišti by byla převaha tanků NATO částečně eliminovala členitým terénem, který zde zpravidla znemožňuje palbu tanku na tank protivníka na velké vzdálenosti. Tanky VS by tedy mohly hojně využívat nastavení na „metnou dálku“. Tento způsob střelby má však své nedostatky a osádky tanků se ho při střelbách téměř neučily a je tedy otázkou, zda by ho v reálném boji využívaly.

    Mnozí velitelé VS si nedostatky vlastních tanků ani neuvědomovali, žili totiž v každodenní rutině. Když cvičím na stále stejných střelnicích a výcvikových prostorech, získám takové znalosti, že cíle vyhledávám a prvky nastavuji již po paměti. Prostě byly výsledky, tak se problémy nikdo moc nezaobíral. V neznámém terénu s jiným rozmístěním cílů by vše dopadlo o poznání hůře.

  • Reakce
    22:22 04.12.2013

    1) Samozřejmě, že se při výstřelu práší, ale to snad záleží na jakém terénu tank je-písek, uschlá polní cesta, boj ve městě nebo středoevropská louka a také, že tank buď při střelbě stojí nebo se pohybuje.
    2) 1400 -1600 m platí pro T-55, T-72 má metnou dálkou cca 2100 m.
    3) T-55A měla optický zaměřovač bez ničeho, tak jako protějšci na západě v té samé době.
    4) Arabové jsou arabové. :) ale čest určitým vyjímkám
    5) Viz bod. č.4. Kdyby se strikně drželi toho co bylo v plánech, které částečně připravovali sovětští poradci...:) Přesto, že v té době měli T-55 noční vidění a izraelské tanky ne...
    6) Samozřejmě je schopen vystřelit 8ran/min, ale to samozřejmě závisí jestli je osádka taky schopna objevovat cíle rychlostí 8 cílů za minutu :)
    7) Ta optika byla dá se říci na stejné brdo. Už i naše T-54/55 AM1 měli SŘP včetně tedy laserového dálkoměru a balistického počítače BV-55 a tzv.komínku, který měřil teplotu i rychlost větru a některé měli schopnost odpalu PTŘS z hlavně kanonu na 4000m.
    8) Bylo psáno, že poměr druhu munice se volí.
    9) Viz bod č.4,5.

  • J.Vraja
    21:38 04.12.2013

    Pánové,v sedumdesátych letech jsem velel tr.a dělal i NŠ tpr.Při střelbě s tanku vždy záleželo a bude záležet na střelci,jak je vycvičen a jak je schopen provádět opravu střelby.
    1.Při výstřelu na 90% střelec nevidí,kam dopadla střela-důvod kolem tanku se vytváří oblak prachu-záleží na pozorování celé osádky tanku,nebo na pozorování daslších osádek tanku.
    2.U tanku T-55A a myslím,že i u T-72 je nejučinější střelba do 1 400- 1600m-metna dálka.
    3.T-55A-měly optický zaměřovač-kde se jen velmi těžko dal provádět odhad vzdálenosti.T-62 měly též optický zaměřovač.
    4.O výcviku arabských tankových osádek mám svůj názor-byl jsem účastníkem akce Litomyšl.
    5.Stačí si prostudovat názory Izraelských armadních důstojníku na tankové války v Izraelsko arabských válkách.
    6.Rád bych viděl tankistu,který zamíří a vystřelí 8 nebo 12 ran za min-jedině,že by střílel pánu bohu do oken.
    7.U Amrams a u Leopardu je daledko lepší optika,včetně počitače a laserových zaměřovačů,který mu určuje vzdálenost a započítá i sílu větru.Totéž se týká i stabilizace kanonu.
    8.Při střelbě musí vel.tanku určovat i druh munice.Přece nepoužije protipanceřový náboj proti palpostu PTŘS
    9.A to hlavní je to že vycvičennost osádek tanků,poddůstojnického sboru včetně nižších velitelů-a ta je u západních armád na daleko na vyšší úrovni než bylo u iračanu.

  • skelet
    20:11 04.12.2013

    Chtěl bych připomenout, že v osmdesátých letech ani státy NATO nebyly vyzbrojeny jen Abramsy a Leopardy, ale měly i dosti podstatné množství tanků M48, M60, Leo1 - tedy přímých konkurentů T-55.

  • Reakce
    19:39 04.12.2013

    1) T-54/55 však díky zaostávání VS reálně stály proti mnohem modernějším a výkonnějším tankům NATO

    O tom by se dalo značně polemizovat. Hlavní bojové tanky se umisťovaly na hlavních směrech předpokládaného útoku nepřítele či obrany a v našem případě by byl hlavní útok veden z DDR do NSR a nebo naopak. Tam se měli střetnout T-80 a T-72 s dynamickou ochranou proti Leo-2 či Abrams. ČSSR by nebyla ve hlavním směru (to byla tehdejší DDR). Na tom to směru by byli různé modifikace Leo-1 A1-5 vs. T-54/55 M, AM1, AM2 nebo T-72M, T-72M1. Z veřejných informací o parametrech tanků z té doby se dá zjistit, že nedocházelo k žádným dramatickým propadům. Dá se říci, že to bylo fifty fifty.

    2) Nabíjecí automat zajišťuje u T-72 rychlost nabíjení max. 8 ran/min. Západní, ručně nabíjené tanky s jednotnou municí mají kadenci až 12 ran /min i více.

    Údaje pravdivé o T-72, ale kadence 12 ran/min u západních tanků s ruč. nabíjením je pouze teoretické číslo a to za těchto podmínek, že tank stojí na rovině- nepohybuje se a nabíječ není vystaven rušivým elementům jízdy tanku v terénu při kterém nabíječ v té věži "lítá" a má co dělat sám se sebou v důsledku toho se následná kadence tanku se radikálně snižuje klidně i na 3-4 rány/min, zatímco automat je imunní na otřesy způsobené jízdou tanku v terénu a stále si jede svých 8 ran/min.

    3) Při střetnutí mají pro první výstřely, které často rozhodují, vždy nad T-72 převahu tanky nabíjené ručně.

    Já myslel, že když je tank v bojové zóně, tak má již dávno nabito...:) Představa, že po mně střílí nepřátelský tank a já teprve až potom dám povel "Nabíjet" je docela scestná. V této situaci vyhrává ten, kdo uvidí cíl jako první a pak se musí samozřejmě i do cíle trefit.

    4) Toto řešení je pro osádku velmi nebezpečné, jelikož při zásahu munice rychle vybuchuje. Podívejte se na záběry zasažených T-72, buď okamžítá exploze, nebo expoloze jen s malým zpožděním.

    Viděl jsem spoustu záběrů, ale v dnešní době se již dávno ví jak vlastně byly zásahy tanků řady T-55, T-72 hlavně v Iráku zinscenovány-američtí ženisté se opravdu činili s plastickými trhavinami. :) Samozřejmě, že při smolném zásahu může dojít k okamžité explozi, ale těch zase tolik není. Viděl jsem spoustu záběrů jak T-72 chytila několik zásahů (věž, korba) a tank fungoval s osádkou dál a nebo osádka z tanku utekla a tank byl ponechán pro vyprošťovací tank a nebo svému osudu. Na netu youtube najdeš spoustu videí z Čečenska či současné Syrie a tam ty tanky dostávají zabrat, ale že by co zásah, to katapult věže...
    Perlička: Za první války v Iráku US army prohlásila, že zničila 1500 až 4000 obrněných vozidel. Celkem bylo vypáleno mezi 15 000 až 20 000 tankových nábojů. Tolik činí odhad expertů, kteří si dáli práci a počítali prázdné náboje po válce v poušti co osádky tanků vyhazovali, když se přebíjeli. Pokud by zničili 4000 tanků, tak mi to vychází, že Abrams musel vypálit 3-4-5 střely na na jeden cíl. Dále by mě zajímalo proč osádky Abramsů měli nařízeno nevyhledávat souboje s T-72 a měli je obcházet, případně útočit při velké převaze?

    5) Západní tanky mají munici mnohem lépe chráněnou.

    Munice u Leo-2 je uložena hned vedle řidiče vpravo.

    6) T-72 disponuje třemi druhy munice ...atd.
    Tank má 22 nábojů v karuselu. Poměr druhů munice je doporučen, ale dle druhu úkolu lze tento poměr měnit. Úplně nejzákladnější verze T-72 (rok kolem 1980) má pravděpodobnost zásahu první ranou cca 60% tzn., že budu-li mít v karuselu 22 ks podkaliberek, tak 13ks podkaliberek si najde svůj cíl a zbytek netrefí (9 ks). Bude-li bojovat tank. rota (10 ks T-72) znamená to, že jsou schopný zlikvidovat 130 ks tanků nepřítele. Viděl jsi někdy nebo slyšel, že by tank. rota útočila na nepřítele, který má na druhé straně 130 ks tanků? Tank. rota útočí např. na tank.rotu nepřítele nebo na trochu silnějšího nepřítele, pokud se jinak nejedná o nějaký sebevražedný útok tank. roty . Z toho lze usoudit, že karusel s kapacitou 22 ks je plně dostačující na splnění většiny úkolů a v boji dochází i ke ztrátám tanků, tak se klidně může stát, že tank, ať východní nebo západní se nedostane k tomu, aby tu svojí munici všechnu vystřílel, neboť po jeho třeba 5,6 výstřelu dojde ke zničení jejich tanku.

  • George
    18:56 04.12.2013

    Honzec: Jak psal Mattauch, dle mého názoru jste zcela mimo mísu.

    Tyto koncepce existují například v Bílé knize o obraně, či ve strategiích NATO. Rovněž jak bylo řečeno, náš stát se rozhodl účastnit se sdílené obrany v NATO, což, jak se mnozí mylně domnívají, neznamená, že nás budou bránit ostatní, nýbrž že se budeme bránit společně. Tedy že i my budeme mít určitou bojovou hodnotu armády. Z tohoto důvodu má smysl budovat i armádu menší, (jak malou, to je otázka jiná) jež by díky spojencům umožnila ušetřit určité finanční náklady a to při stejné, či spíše vyšší efektivitě obrany. A v tomto kontextu (NATO) tu potenciální protivníci samozřejmě jsou...

    Prosím, než něco začnete psát, zkuste si o tom něco přečíst, diskuzi to posune na nepoznanou úroveň, uvidíte. ;-)

  • Zbrojir
    13:45 04.12.2013

    K Honzec:

    T-54/55 však díky zaostávání VS reálně stály proti mnohem modernějším a výkonnějším tankům NATO, vždyť to byly stále hlavní tanky některých armád VS. Tzn., že případě války by se s tanky NATO také střetly.

    V případě konceptu "T-72" jsem vyslovil názor, že se v praxi neosvědčil. To neznamená, že technicky a technologicky dokonaleší tanky s tímto konceptem nemohou v budoucnu uspět. Ikdyž pro takovou budoucnost předpokládám již spíše bezosádková vozidla.

    Nabíjecí automat zajišťuje u T-72 rychlost nabíjení max. 8 ran/min. Munice je dělená. Nejprve se tedy nabíjí střela a poté prachová náplň. Západní, ručně nabíjené tanky s jednotnou municí mají kadenci až 12 ran /min i více. Při střetnutí mají pro první výstřely, které často rozhodují, vždy nad T-72 převahu tanky nabíjené ručně.

    T-72 má operativně dostupnou zásobu pouze 22 nábojů s polospalitelnými a tudíž i k požáru náchylnými nábojnicemi, a to v otočném karuselu pod tenkou podlahou bojového prostoru. Toto řešení je pro osádku velmi nebezpečné, jelikož při zásahu munice rychle vybuchuje. Podívejte se na záběry zasažených T-72, buď okamžítá exploze, nebo expoloze jen s malým zpožděním.

    Západní tanky mají munici mnohem lépe chráněnou. Operativní zásobu zpravidla v zadní části věže, oddělenou automaticky uzavíranou pancéřovou přepážkou. Rovněž strop úložného prostoru je upraven tak, aby v případě výbuchu munice, tento povolil a směřoval výbuch ven a tlaková vlna tak neohrozila bojový prostor. Šance tankistů přežít po zásahu T-72, a to i u T-72M4 CZ jsou ve srovnání s moderními západními tanky nesrovnatelně menší. Samozřejmě, že T-72M4 CZ má mnohem dokonalejší hacící systém, než T-72, ale ten vše nazachrání.

    T-72 disponuje třemi druhy munice (tříštivotrhavá, kumulativní a podkaliberní). Když vám munice v zásobníku dojde, nebo dojde potřebný druh, musíte nabíjet 125mm kanon ručně, a to dělenou a na různých, špatně přístupných místech stísněného bojového prostoru "poschovávanou" municí. Ten, kdo to zkusil, ví, jak je to fyzicky obtížné (např. granát tříštivotrhavý má tuším 19kg + prachová náplň), navíc nabíjet zde musí velitel a prakticky se již nemůže vůbec věnovat vyhledávaní cílů a velení osádce. Mj. výsledná rychlost střelby 2 ran/min.!!!

    Tyto nedostatky při školních střelbách (3 výstřely z kanonu) či v rámci taktického cvičení s bojovou ostrou střelbou zpravidla neodhalíte, ale válečné konfliky je odhalily v plné síle.

  • Mattauch
    12:52 04.12.2013

    Honzec:
    1) Existenci AČR odůvodňují smluvní vztahy s NATO, respektive přímo existenci AČR vyžadují. To zda máme být v NATO, nebo ne už je ptázka jiná.

    2) Výzbroj, organizace a výcvik rovněž vychází se závazků k NATO, problémem je spíše to, že na své závazky mám dojem občas poněkud zapomínáme. Ono nasadit BÚU znamená, že musím mít nejen brigádu, ale také všechny potřebné posilové prvky, atd... tedy není až tak dalece problém v tom, že by nebylo známo jak to má být, jako spíš v tom, že se často nedržíme toho, jak to má být...

    3)
    A) jednoznačně není pravda. Vyjmenuji 3 srovnatelné státy. Slovensko, Maďarsko, Rakousko.
    B) Výskyt protivníků je vždy jen otázkou času, stačí se podívat do historie. Od bojů s Maďarskem a Polskem neuplinulo ještě ani 100 let a důvody tehdejších konfliků nebyli odstraněny, je tedy jen otázka kdy budou opět někým zneužity.
    C) Po zkušenosti s minulostí budu raději když nás přežije polovina, ale se vztyčenou hlavou, než aby dál žilo deset milionů - je třeba se postavit každému nepříteli, bez ohledu na jeho sílu.
    D) Pokud je to tak, a takový názor převládne, tak si občané ČR nezaslouží vlastní stát. Stejně jako si ho nezaslouží ti, kteří tak smýšlejí již nyní.
    E) Naše zájkony neumožňují dezertéry střílet, ale v době společenského rozkladu se na zákony stejně nikdy moc nehraje...

    4) To je naprostý blábol, v takovém případě by totiž nemělo smysl ani zachování AZ.

  • Honzec
    12:10 04.12.2013

    Jako hlavní problém vidím to, že srovnáváte prehistorické ruské tanky s moderními západními. To nemůže dopadnout jinak než jasnou výhrou západních.
    Od tanků typu T-55 lze těžko realisticky očekávat jakékoliv uplatnění proti moderním tankům. Přinejlpším je lze použít na boji s lehce vyzbrojenými teroristy, viz. Syrie, kde se stále uplatňují.

    Jinak k samotného zhodnocení T-72 od zbrojíře, rozhodně mě zaráží tvrzení že koncept je překonaný. Především to, že automatické nabíječe byly moc pomalé.

    Za hlavní problém AČR považuji to, že neexistuje žádná koncepce, která b oddůvodňovala její existenci a udávala strategii výzbroje, organizace a tréninku.

    Zároveň si myslím neexistují reálné důvody pro její existenci:
    A) V regionu nejsou státy, kterým by se dokázala ČR ubránit.
    B) V regionu neexistují protivníci.
    C) Jakékoliv nebezpečí, které k nám dorazí bude tak silné, že nemáme šanci se bránit,
    D) Veřejnost je proti válce a bude proti obraně.
    E) V nereálném případě, kdy by AČR měla bránit Čechy stejně většina vojáků zběhne.

    Osobně si myslím že z AČR by se měla většina lidí propustit, většinu techniky prodat a pouze nechat malou organizační složku zařizující cvičení aktivních záloh.

  • Zbrojir
    10:59 04.12.2013

    Bohužel, nemohu sloužit. Problematiku již léta nesleduji.

    Podstatné bude, co od tanku v Peru očekávají a jaké úkoly tam bude plnit.

    Modernizované T-55 však mohou v tamních podmínkách peruánským silám ještě dobře posloužit.

    Obávám se, že ani zásadně zmodernizovaný T-55 nemůže být na "globálním válčišti" důstojným soupeřem MBT 3. generace, jako jsou Leopard 2 nebo M1 ABRAMS.

    Ukrajinci i Rusové umí modernizace tankové techniky nepochybně lépe a levněji než český zbrojní průmysl.

    T-54/55 nebyl v době vzniku špatný tank, postupně naprosto zastaral a na své západní soupeře prostě nestačil.

  • David
    10:27 04.12.2013

    To zbrojir - zajímavé, plně souhlasím. Ale jen pro zajímavost - vysoce jsou v Peru hodnoceny T-55 v ukrajinské modernizaci T-55 AGM, což je vlastně jakýsi pokus nacpat schopnosti T-80 do trupu T-55. Údajně ve zkouškách předčily nabízené čínské MBT-2000, které jsou mnohem novější a dražší

  • Zbrojir
    10:03 04.12.2013

    Souhlasím, T-54/55 má přitažlivý design, ale jeho bojová hodnota je mizivá. Ačkoli vydržel ve výzbroji armád VS až do jejího rozpadu a v mnoha z nich byl i v 80. letech základním typem MBT, nemohl se západní výzbrojí soupeřit. V naší armádě měly T-54/55 přidělen cvičný bojový potencíál tuším 0,8 nebo 0,9, zatímco T-72 s laserem asi 2,15 a LEOPARD 2,6 nebo 2,7. A praxe ukázala, že rozdíly mezi uvedenými tanky budou pavděpodobně mnohem větší, a to ve prospěch západních MBT.

    100mm kanon D10T vychází z TK vz. 44, který bojoval již koncem 2 WW, jeho munice je proti modernější tankové technice neúčinná, popř. málo účinná, a to včetně střel kumulativních i podkaliberních, které byly mj. v palebném průměru zastoupeny jen velmi omezeně. Je bohužel nutné konstatovat, že 100mm kanon T-54/55 nemá výrazně lepší výkony než 88mm německého TIGERu I a zejména ne než zdokonalený 88mm u TIGERu II. Se 105mm (M68) se východní 100mm srovnat , co se týče účinku na obrněné cíle, příliš nedá.

    Stabilizace (původně pouze ve vertikální rovině, později elektrohydraulická v obou rovinnách (vertikální i horizontální) je málo výkonná a výrazně tak limituje přesnost střelby za pohybu."Systém řízení palby" je na úrovni německých tanků konce 2 WW, kdy všechny prvky nastavuje ručně střelec, a to na základě svých zkušeností a odhadů. Při nabíjení musí nabíječ navíc zablokovat odpalování a pohyb kanonu, tím však blokuje i stabilizaci s kanonem pevně spojeného zaměřovače střelce, který po celou dobu nabíjení nemůže pozorovat a zamižovat na cíl. Praktická bojová rychlost střelby je tak ve srovnání se západní technikou, a to nejen 3. a 2. generace, mnohem nižší, o výsledné přesnosti nemluvě.

    Pancéřování bylo na dobu vzniku dobré, ale relativní síla čelního pancíře cca od 200-250mm není pro PT munici 90-105m kanonů žádnou překážkou o PTŘS a výkonnějších pancéřovkách ani nemluvě.

    Podvozek a motor citelně limitují pohyb středně těžkého tanku v terénu, řízení je díky manuální, nikterak kultivované převozovce a spojce náchylné ke spálení, velmi náročné na řidičské umění. Tanky bez posilovače (hydralického) mohou řídit jen fyzicky vyspělí jedinci a i ti po několikahodinovém nasazení
    vykazují nemalou únavu. Je totiž rozdíl projet se s tankem na polygonu a nebo vněm strávit hodiny, či dny při přesunu na frontu a v boji.

    I když v 80. letech proběhly pokusy o modernizaci T-54/55, známé jsou variany M1 (systém řízení palby Kladivo) a M2 SŘP Kladivo včetně zesíleného pancéřování reálnou bojovou hodnotu tanku příliš nezvýšily.

    SŘP byl značně nespolehlivý, zaměřovač s rastrem, na kterém se pohyboval elektronický záměrný kříž, výrazně omezoval průchod světla, takže všichni až na střelce viděli cíl... Proto se na střelbách podvádělo, kdy se např. v zimě kolem terčů vytvořily tmavé obrazce, aby střelec na sněhu nabělené terče vůbec našel a mohl na něj střílet. Vysocí důstojníci MO a generálního štábu na věži prostě nechtěli chápat, že střelec vybavený zaměřovačem, tuším se zvětšeními 3,5x a 7x, nemůže střílet, když oni vidí "velké" cíle pakticky pouhým okem.

    Rovněž přípavné pancéřování M2 přineslo problémy se soustavným přehříváním motoru díky naprostému přetížení, omezení již beztak mizerné dynamiky jízdy, deformace v převodových mechanismech, např. směrovém ústrojí, a časté uváznutí tanku v terénu, neboť zesílením dna byla značně snížena světlá výška tanku. Ačkoli mnoho velitelů vidělo, že modernizované tanky nejsou v poli a v boji zejména životaschopné, domácí zbrojní průmysl a na něj navázaní lidé v armádě si projekt modernizace prosadili. Ukončily ho až polistopadové politické změny. V zahraničí se s tuto modernizací tuším vůbec nikde neprosadili. Pouze byly vyvezeny některé tanky vyřazované z naší armády.

    Po mnohaleté zkušenosti rovněž souhlasím, v tancích z východní tankové školy bych opravdu bojovat nechtěl. Mj. některé prováděné zkoušky, a to i po roce 1989, prý prokázaly mnoho dalších závažných chyb na tankové technice ČSLA.

    Projekt modernizace T-72 na T-72M4 CZ byl opět vítězstvím místní zbrojařské lobby. Samozřejmě, že se s modernizací nikde ve světě neprosadili. Pouze promrhali značné finanční zdroje daňových poplatníků.

    Mám obavy, že podobně to dopadne i s neustále protlačovanou modernizací BVP-2. Domácí zbrojní průmysl se nažere a armáda a daňoví poplatníci především spláčou nad výdělkem.

  • David
    09:53 03.12.2013

    To zbrojir :naprostý souhlas. Přiznám se, tanky T-55 se mi třeba shodně líbí. Ale bojovat bych v tom asi nechtěl, je to prostě až neuvěřitelně nepohodlné, hlavně pro člověka, který trochu narostl. A masakr iráckých tanků, často vedených zkušenými posádkami, také něco naznačuje
    Je zajímavé, jak Rusko, ale i Čína de facto přejali koncepci západního tanku, resp. MBT. I to o něčem vypovídá. Jak ruské konstrukce - T-90, tak i čínský MBT-2000 představují pokus o přiblížení západním standardům. A vzhledem k vysoké úrovni zpracování a průběžným modernizacím je Leopard 2 se jim i přes své stáří stále vyrovná. Něco jiného je počet tanků v německé armádě.
    To Jan Grohman - je nějaká skutečná, reálná alternativa tankům? Já v lecčem třebas chápu značnou redukci početních stavů (podobně jak ČR 30 tanků má i sousední, srovnatelné Maďarsko). Ale obejít se zcela bez tanků? Jestliže Rusko buduje stále mohutné tankové vojsko, jestliže jižní křídlo Evropy - tedy arabské státy, které ne vždy jsou zcela přátelské - také zásadně modernizují a rozšiřují svá tanková vojska - není to důvod k obezřetnosti - a tedy i zachování, příp. rozšíření vlastních schopností Evropy. Samozřejmě, širší spolupráce by vše usnadnila

  • Zbrojir
    15:45 01.12.2013

    SRN a další provozovatelé MBT Leopard 2 se zkrátka drží zpět a neřeší své spory válkou.

    USA, díky své agresivní politice, mají příležitostí k otestování své techniky v boji nepochybně mnohem více. Rovněž VB se po boku USA účastnila mnohých bojů, kde mohla prověřit svou tankovou techniku.

    V rozsáhlém srovnávacím testu před mnoha lety upřednostnilo např. Švýcarsko Leopard před M1 ABRAMS.

    Ano, některá řešení Leopardu 2 se pro praktické nasazení jeví jako vhodnější, ale ...

    Oba tanky patří, mj. díky systematickým modernizacím, ke světové špičce a nikdo z nás nemá takové zkušenosti, abychom mohli určit vítěze. Musíme totiž vycházet ze zprostředkovaných informací, a ty bývají mnohdy účelově upraveny.

    Jako bývalý tankista (T-54/55/55M1/M2 a T-72/T-72M) bych v případě "východní" tankové techniky nebyl tak optimistický. Např. zdánlivě správný koncept malého a relativně lehkého tanku s automaticky nabíjeným kanonem a tříčlennou osádkou se v praxi příliš neosvědčil.

    Stísněný prostor, špatná ergonomie, mizerná ochrana osádky, omezená rychlost nabíjení a časté poruchy nabíjecího mechanismu, nedokonalé pozorovací přístroje a neefektivní systém řízení palby, velmi omezené možnosti boje v noci, malá životnost a nižší přesnost kanonu, méně účinná PT munice, chybějící člen osádky při údržbě či budování krytu atd.

    Neúspěchy arabských armád jsou většinou přisuzovány pouze nedostatkům ve velení vojskům a značným rezervám ve výcviku a disciplíně. Z řady materiálů však vyplývá, že sovětská tanková technika na západní prostě nestačila. Díky zdokonalení moderní tankové techniky (zejména od. 3 generace), především palebné síly a pancéřování již tankům s podprůměrnými výkony zpravidla nestačí ani velká početní převaha. Jsem přesvědčen, že s T-72 by v Iráku útok M1 ABRAMS nezastavili ani supertankisté.

    Mj. nedostatky ruské tankové techniky, které se projevovaly během 2 WW se v podstatě táhnou dodnes. Resp. alespoň do počátku 90. let., od té doby problematiku nesleduji.

  • saracen
    12:12 01.12.2013

    Domnievam sa, že poliaci si takýmto nákupom riešia svoj komplex z minulosti, pretože ako s nami, tak i s nimi si vždy veľký hráči vytreli ......
    Opravte ma ak sa mýlim, ale nikdy som nepočul o vynikajúcich bojových výsledkoch nemeckých Leopardov 2. Nemci mali vždy dobrú konštrukciu tankov ak nie najlepšiu a vládli v 2 WW, ale v súčasnosti sú v popredí amíci, izrael, angličania prípadne rusi, ktorí svoje stroje aj v boji vyskúšali.

  • papaHoth
    12:01 01.12.2013

    to: Jan Grohmann
    myslím, že všeobecně státu nejde o to kupovat stovky tanků, mít přesně (a hlavně veřejně) označeného nepřítele, ale o to udržet klidně i menší armádu jako funkční celek. To že budeme mít silnou chemickou jednotku, nebo velkou letku dopravních vrtulníků je jen bonbónek navíc naše plus a specializace v rámci paktu. Ale bez zachování armády jako funkčního a vzájemně se podporujícího celku ji v podstatě nemá smysl mít vůbec. Bez tanků a dělostřelectva jen s několika Pandůry, nemá ani pěchota šanci. Měly bychom se asi soustředit na menší nicméně funkční armádu s nějakou rozumnou specializací. Osobně si myslím, že třeba dánská armáda nám může být vzorem..
    Bez dlouhodobé koncepce a efektivního plánování jak je to dnes, to bohužel nejde :-(

  • fant
    10:36 01.12.2013

    Myslím si, že všichni Leopardi 2A4 bude aktualizován na standardní Leopard 2 PL
    http://www.altair.com.pl/news/view?news_id=11831
    V posledních dnech
    http://dziennikzbrojny.pl/aktualnosci/news,1,5685,aktualnosci-z-polski,dialog-techniczny-na-czolg-nowego-pokolenia

  • fant
    10:17 01.12.2013

    Bylo řečeno, ještě o Leopardů třetích stran. To umožní ramena tři obrněné jezdecké brigády.Konečné zrušení T-72 a PT-91. Ty mají být nahrazeny WWO PL01- Concept.
    Nyní bude prioritou protivzdušné obrany a protiraketové obrany.
    PS. Omlouváme se za google translate.

  • Zbrojir
    09:39 01.12.2013

    V dnešní, pro nemalou část občanů ekonomicky nejednoduché době má veřejnost prostě jiné priority, zejména pak v situaci, kdy aktuální hrozby neexistují.

    O nemalou část samostatnosti jsme již přišli vstupem do EU a zdaleka ne vše, co přichází z Bruselu, je pro nás výhodné. Dokonce i nemalé zdroje z evropských fondů nám díky místní morálce a nekompetenci v konečném důsledku spíše škodí.

    Vzhledem ke značné návaznosti naší ekonomiky na našeho největšího souseda, jsme na dobrých vztazích se SRN bytostně závislí. V případě konfliktu by nás k "poslušnosti" snadno přinutili pouze ekonomickými pákami.

    Z dosavadního vývoje je patrné, že naše politická reprezentace, a to napříč celým spektrem, efektivní vládu této země prostě nezvládá. Kdo může detailněji nahlédnout na chod státu, tak musí konstatovat všeobecný úpadek, pokles morálky a destrukci státní správy.

    Politici většinu svých předvolebních slibů obvykle nesplní. Navíc zlepšení neutěšené situace zdaleka neznamená pouze nalití dnes tolik nedostatkových financí do resortu obrany. Vzhledem k personální situaci MO by to byla jen sanace potřeb místních ekonomicko-politických lobby a nikoli koncepční rozvoj armády.

    S ohledem na ekonomické problémy ČR má MO vcelku solidní zdroje. Problém je v tom, jak s nimi zachází. Zmiňoval jsem zde např. předražení nákupu ručních palných zbraní. Přes neustálé proklamace MO nakoupí druhořadou výzbroj za cca 2,5 miliardy Kč ve zcela nekonkurenčním prostředí a tudíž podstatně dráže, než armády ekonomicky mnohem vyspělejších zemí. Cenové předražení, a to oproti špičkovým produktům zahraniční provenience, je cca 0,5 miliardy Kč, a to je nic proti projektům L159, T-72M4 CZ, atd. Hlavně, že máme tolik "užitečných" vysokých důstojníků a generálů.

    Souhlasím, armáda zemi nebránila proto, že k tomu nedostala rozkaz. Dnešní politici by však v takové situaci neměli o nic větší odvahu, než jejich předchůdci. A o tom to celé je. Veřejnost tuší, že kdyby taková situace nastala, bude se historie opakovat.

  • Jan Grohmann
    08:53 01.12.2013

    To je zajímavá diskuze.
    Základní otázka je, k čemu máme mít armádu. Máme kupovat stovky tanků? Víme proč? Víme proti komu? Nevěřím, že nedokážeme odhalit nebezpečí (takové, proti kterému bychom museli nasadit tanky) několik let dopředu. Ostatně, žádný stát Evropy (ani Rusko) nemá kapacity (a rozhodně ani zájem) k rozpoutání okamžité totální války.
    Samozřejmě, pokud bychom byli bohatý stát, tak proč ne. Ale není účelnější investovat místo do tanků do kybernetický ochrany, speciálních jednotek, průzkumných prostředků, vrtulníků a bezpilotních letadel (například).?
    Jak říká cejkis, armáda je jen nástroj politiků. Taky souhlasím, že za současným stavem je naprostý nezájem veřejnosi o dění na ministerstvu obrany a v armádě.

  • cejkis
    01:16 01.12.2013

    V tomto nesouhlasím. Problém je u veřenosti. Až nebude veřejnosti lhostejná obrana země, bude to mít i politická reprezentace ve svém programu. Vždyť politici do svých programů dávají výsledky veřejných průzkumů ve snaze zaujmout, co největší množství voličů.

    A rovněž nesouhlasím s tezí, že naše armáda při ohrožení státu v minulosti tuto zemi neubránila. Armáda je nástroj politiky. Nic více, nic méně. Pokud politici tento nástroj nevyužili není to chybou armády.

  • Zbrojir
    21:46 30.11.2013

    U veřejnosti bych chybu nehledal. Byli to především naši politici, co resort MO doslova zdevastovali a využívají ho pouze jako zdroj financí pro uspokojování ekonomických zájmů místních politicko-ekonomických lobby. Jimi dosazená generalita jim u toho zpravidla ještě poklonkuje. O obranyschopnost země a o vojsko jim vůbec nejde. Spoléhají na členství v NATO a především na neexistenci aktuálních hrozeb.

    Menší část veřejnosti to vidí, zbytek tuší. Navíc naše armáda při ohrožení státu v minulosti občany opakovaně nebránila, a tak ji mnozí, a vzhledem k jejímu aktuálnímu mizernému bojovému potenciálu, považují za naprosto zbytečnou. Mimochodem, komu bychom se dnes mohli asi postavit.

  • cejkis
    20:19 30.11.2013

    V řadě příspěvků se objevuje porovnání ČR a Polska.

    Původ tohoto rozdílu pramení v rozdílném přístupu veřejnosti k obraně země. Politici říkají jen to co chtějí lidé slyšet. Co tedy říkají Češi ? Volají po zrušení armády, označují stávající příslušníky za žoldáky.
    Ukažte mi politika v ČR, který má koule na to, aby chtěl akceschopný nástroj. Žádný takový není a nebude do doby než samotní lidé začnou armádu vnímat jinak.

  • lorgarius
    19:37 30.11.2013

    pani, moj prispevok nebol mysleny ako kritika leopardov. Ten tank ma znacnu bojovu hodnotu a 100 tankov urcite vyrazne zvysi vojensky potencial polska, najme ked vezmeme do uvahy nas region a porovname to so smiesnymi poctami tankov, ktorymi disponuje slovensko, resp cesko. Ale jazdene Leopardy II vo verziach A4 a A5 nemci uz pomaly predali kazdemu komu mohli a vzdy to bol predaj "prebytkov".tak ma skor zaujima ci nemci v ramci zbavovania sa lezakov neziskali predajom o dost viac ako poliaci?

  • Zbrojir
    19:21 30.11.2013

    Leopard 2, a to i ve starších verzích, je nadále jedním z nejlepších tanků na trhu, a navíc má značný potenciál pro další modernizace.

    Když sečteme veškeré náklady a útrapy spojené s projektem modernizace T-72 na T-72M4 CZ, tak to o našich místních poměrech a MO zejména hodně vypovídá.

    Pánové, z těch tří desítek T-72M4 CZ je bojeschopná už pouze jen část. A pokud mám dobré informace, tak spolehlivostí modernizované tanky příliš neoplývají.

    Mj. MO se nám včera pochlubilo, že v novém kontraktu na 9654 kusů pušek nakoupí jeden CZ 805 Bren za téměř 78 tisíc Kč! V zahraničí, ale i jiní u nás tedy nakupují opět podstatně levněji, někdo dokáže standardní útočnou pušku 5,56x45 při takovém objemu pořídit i za polovinu. Takže opět nejdražší útočná puška na světě?

    Rovněž CZ 75 SP-01 Phantom dokáže MO při celkovém objemu 7153 kusů pořídit o poznání dráže, než např. policie pro speciální jednotky nakonfigurovaný Glock s tritiovými mířidly v počtu pár stovek kusů!

    MO má asi sklady ve velehorách, že má tak velkou vysokohorskou přirážku.

  • David
    21:26 29.11.2013

    Tak Leopardy 2 rozhodně nepovažuji za nepotřebný šrot. Stále patří mezi světovou špičku. A po generální opravě a modernizaci mohou sloužit ještě hodně dlouho. Ale německá armáda jich má dle svého mínění až příliš, tak se jich zbavuje. Mimochodem, mám takový dojem, že vzhledem k zásadní redukci německého tankového vojska a k této polské akvizici dojde k situaci, že Polsko bude mít víc tanků než Německo, které má dvakrát tolik obyvatel a mnohem silnější ekonomiku. Ale zas tak bych se jich nebál, zjevně to je zaměřené spíš proti Rusku

  • lorgarius
    17:24 29.11.2013

    Nic poti Leopardom, ale vrta mi v hlave kto tymto obchodom ziskal viac?
    Poliaci ziskali za pomerne zaujimavu cenu,vcelku kvalitne tanky, alebo sa nemci zbavili nepotrebneho srotu a budu zarabat na polskom pocite supervelmoci na nahradnych dieloch?

  • Petr M
    14:46 29.11.2013

    Roku 1990 jsme měli cca 4300 tanků t-72, t-55, t-50, myslím, že téměř všechny skončily ve šrotu, spolu s dalšími cca 5000 bojovými vozidly pěchoty...

    Výhledově si plánuje armáda nechat jen těch 30 modernizovanýách t-72. to je k smíchu, vzhledem k možství, co mají Poláci.

    papaHoth: Super cena 28 kusů l-159 za necelé půl miliardy Kč pro američany, nakoupili jsme je 1 kus za 700 milionů Kč, a ted prodáváme jeden letoun za 16 mil Kč, to je k pláči.

Stránka 1 z 2