Náhrada MiGů-29 a Su-22: Polské letectvo hledí do budoucna

MiG-29 polského letectva; větší foto / John5199, CC BY 2.0

Během nedávné konference Století polského letectva: Perspektivy rozvoje diskuteři debatovali o budoucnosti polského letectva i o budoucnosti vedení leteckých operací celkově. Jedním z hlavních témat současného polského letectva je nákup několika desítek nových víceúčelových stíhaček, které nahradí zastaralé sovětské stíhací bombardéry Su-22 a frontové stíhačky MiG-29.

Páteř polského letectva tvoří 48 víceúčelových stíhaček F-16C/D Block 52+ (36 F-16C a 12 F-16D). Ve výzbroji F-16 najdeme nejmodernější zbraně vzduch-vzduch a vzduch-země, včetně střel s plochou dráhou letu JASSM / JASSM-ER. Polské F-16 v letectvu doplňuje 29 stíhaček MiG-29 a 18 bombardérů Su-22. O jeden MiG-29 polské letectvo přišlo při nehodě v červenci letošního roku. Pilot se katapultoval ale bohužel nepřežil.

Letouny MiGy-29 a Su-22 prošly dílčí modernizací a byla jim prodloužena životnost. 16 MiGů-29 dostalo díky spolupráci polského a izraelského průmyslu novou elektroniku, letový počítač a navigaci s pohyblivou mapou. Vylepšenou avioniku dostalo také osm Su-22M4 a šest cvičných Su-22UM3K. Zatímco Suchoje budou létat do roku 2025, MiGy mohou polský vzdušný prostor chránit až do roku 2030.

Není ale jasné, kolik polských MiGů-29 a Su-22 je skutečně bojeschopných. V případě MiGů-29 je problém především se servisem motorů RD-33. Navíc vzhledem k protiruským sankcím nemá Polsko přístup k ruským náhradním dílům ani pro jeden typ těchto letadel.

Mimo to polské letectvo provozuje osm lehkých cvičně-bojových proudových letounů M-346. Letos Varšava objednala další čtyři stroje s opcí na další čtveřici. Letouny slouží především k pokročilému výcviku pilotů stíhaček F-16. V budoucnu se navíc pro M-346 počítá s doplněním výzbroje vzduch-vzduch i vzduch-země.

Varšava chce v rámci programu Harpyje v roce 2020 vybrat nástupce MiGů-29 a Su-22. Odhady počtů nakupovaných letounů se liší, mluví se o 48 nových letadlech (nejpravděpodobnější varianta), ale také o 64 (preferuje polské letectvo) nebo dokonce 96 stíhačkách.

Penzionovaný generál Jerzy Gotowala na zmíněné konferenci uvedl: „Jestliže uvažujeme o kategorii dalšího letadla pro naší zemi, je třeba uvažovat o kategorii víceúčelového letadla, ale vybaveného zbraňovými systémy s dosahem 150-200-300 km do hloubky postavení nepřítele. Nemá dnes smysl uvažovat o obranném letectvu. Takové užívání letectva [pro obranné účely - pozn. red. ], to je jako válčit s jednou rukou zavázanou za zády a druhou se jen bránit […] Myslím si, že nesmíme také zapomenout na využití dálnic jako letišť, a vůbec dnes, kdy premiér Morawiecki staví dálnice. Je třeba vybudovat dvě až tři dálniční letiště, protože dnešní prostředky dlouhého dosahu nepřítele zničí naše letiště [na leteckých základnách - pozn. red.] již v první den války, nebo možná ještě dříve.“

Také generál Tadeusz Mikutel, zástupce velitele Operačního velitelství ozbrojených sil, souhlasí s tím, že letectvo musí být připraveno útočit: „Letectvo je ten typ ozbrojených sil, který dostane první úder nepřítele a musí ho přežít. Pro letectvo je přežití prvního úderu nejdůležitější, a to je teprve první fáze.“


Na MiGu-29 létá i první polská pilotka, která má krásnou přezdívku.

V další fázi se musí podle Mikutela letectvo soustředit na ničení prostředků protivzdušné obrany (PVO) nepřítele. K tomu nestačí jen vhodné letouny, ale především zbraně vzduch-země dlouhého dosahu a taktické balistické rakety. Polsko může pro tyto účely využít střely JASSM a JASSM-ER.

Generál Mikutel zároveň upozorňuje na finanční náročnost celého procesu. Navrhuje proto nakoupit nová letadla v rámci „strategické zakázky“ státu, mimo rozpočet ministerstva obrany. Stejným způsobem Polsko v roce 2003 nakoupilo 48 stíhaček F-16C/D za 3,2 miliardy dolarů. „Musíme nahradit 48 letadel [MiG-29 a Su-22 - pozn. red.] a pokud se zadaří, tak nakoupíme 64 letadel. To není snadný nákup. Zavedení F-16 do služby si vyžádalo miliardy zlotých do vybudování infrastruktury. Technologie je komplikovaná a nedá se tomu vyhnout [investicím do infrastruktury - pozn. red.].“

Polsko má do budoucna jasně nastavené priority v oblastí letectva a PVO. Jde o nákup bitevních vrtulníků v rámci programu Kruk, „středních“ dronů schopných nést výzbroj vzduch-země, systémů PVO středního dosahu Patriot, nákup raketometů Homar (k ničení postavení PVO nepřítele), nákup střel s plochou dráhou letu JASSM a JASSM-ER a především nákup nových víceúčelových stíhacích letounů v rámci programu Harpyje.

Podle plánů z roku 2015 měly nové víceúčelové stíhačky dorazit do Polska v roce 2022, nyní se mluví o roku 2024. Podle posledních informací ale polský ministr obrany Mariusz Blaszczak instruoval náčelníka generálního štábu Rajmunda Andrzejczaka, aby urychlil práce na programu Harpyje.


Polské F-16

V krátkém sdělení polské ministerstvo obrany uvedlo: „Ministr Mariusz Blaszczak instruoval náčelníka generálního štábu polské armády, aby urychlil realizaci programu [Harpyje - pozn. red.], což povede k získání stíhacích letounů nové generace, které nastaví novou kvalitu v leteckých operacích a v podpoře na bojišti. Stíhací letouny budou působit v provázané počítačové sítí s prostředky pro odepření přístupu [PVO - pozn. red.] a budou spolupracovat se spojeneckými vzdušnými silami.“

O dodávky letounů se utkají čtyři společnosti. Švédská firma SAAB nabízí Gripen E/F, Lockheed Martin stíhačky F-16 (zřejmě F-16E/F Block 70/72) a F-35A Lightning II, Boeing letouny F/A-18E/F Super Hornet a zřejmě také i F-15E Strike Eagle. Italská firma Leonardo nabízí stíhačku Eurofighter Typhoon a bojovou verzi M-346.

Polsko chce pro nové letouny také získat nejmodernější kontejnerové prostředky radioelektronického boje (REB) (viz video níže), aby nové stíhačky mohly účinně bojovat proti PVO nepřítele. Polské ministerstvo obrany v této věci oslovilo firmy Saab AB, Elbit Systems a Elta Systems.

Podle webu Defence24 Varšava vybere vítěze programu Harpyje již ve zmíněném roce 2020 a dodávky prvních letounů proběhnou v roce 2024. Polský web ale upozorňuje, že jde o hodně ambiciózní časový rámec pro tak komplikovaný program.

V současné době stále běží koncepční a analytické práce na programu Harpyje. Pro porovnání ‒ koncepční a analytické práce na programu Visla skončily v roce 2014, k podpisu dohody (nákup systémů Patriot) však došlo až v letošním roce.


Kontejnery pro REB jsou nepostradatelné v boji s nepřátelskou PVO.

V Polsku, a to i na vládní úrovni, existuje lobby propagující nákup stíhaček F-35 Lightning II. Ty by papírově zřejmě nejlépe plnily představy Varšavy o schopnostech nového stíhacího letadla (tedy boj proti PVO nepřítele). Nakoupit „superpokročilé“ stíhačky F-35 je jedna věc, udělat z nich bojeschopný systém je věc zcela jiná.

Hlavní překážkou jsou samozřejmě peníze (a hned za tím nedostatek kvalifikovaného personálu na všech úrovních). Pokud použijeme obecně univerzální vzorec ‒ 25 % za nákup letadel, 25 % za vybudování provozního zázemí a 50 % na provozní náklady po celou dobu životnosti ‒ ceny za nákup F-35 jsou následující:

Při jednotkové ceně 80 milionů dolarů za letadlo (cena po roce 2020) Polsko za 48 stíhaček F-35A zaplatí 3,84 miliardy dolarů a stejnou částku zaplatí za provozní zázemí. Vstupní investice bude tedy minimálně 7 miliard dolarů. Stejnou částku 7 miliard dolarů Polsko zhruba vydá za 40 let provozu F-35, tedy každý rok průměrně 175 milionů dolarů (čtyři miliardy Kč). V této částce jsou zahrnuty veškeré nutné náklady (výcvik, palivo, náhradní díly, servis, modernizace, atd. atd.) spojené se zajištěním provozu 48 stíhaček F-35 po dobu 40 let.

Jako finančně nejlogičtější pro Polsko se zdá tedy nákup nejnovějších verzí F-16 (neustále modernizovaných), spolu se špičkovou výzbrojí a specializovanými kontejnery (pro REB, průzkumné, atd.). Není třeba se bát, že pro F-16 nebudou v budoucnu k dispozici náhradní díly nebo servisní podpora. Celkově vzniklo 4500 letadel a dnes stále létá 3000 F-16 ve 25 zemích světa. Americké letectvo si přitom hodlá ponechat F-16 minimálně do roku 2046.

Mimochodem, pronájem českých stíhaček Gripen končí v roce 2027, nejvyšší čas uvažovat, co dál...

Zdroj: Defence24

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Strategická polsko-americká deklarace a americká základna v Polsku

Polský prezident Andrzej Duda se v útery sešel ve Washingtonu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Jedním z hlavních témat bylo zřízení trvalé americké vojenské základny v Polsku. Varšava je ...

Polské tanky T-72 zůstanou ve výzbroji až do roku 2040?

Polské ministerstvo obrany v příštím roce poskytne počáteční finanční prostředky ze svého rozpočtu na modernizaci tanků T-72 a bitevních vrtulníků Mi-24. Do konce příštího roku polské ministerstvo ...

Dodávky střel JASSM a JASSM-ER pro polské stíhačky F-16

V prosinci 2014 Varšava objednala první dávku amerických střel s plochou dráhou letu AGM-158A JASSM (Joint Air-to-Surface Standoff Missile). V prosinci 2016 došlo k druhé objednávce pokročilejších ...

Odyssea končí: Polská „korveta“ Slazak konečně na moři

Po 17 letech od položení kýlu poprvé vyplula do Gdaňského zálivu nejmodernější bojová loď polského námořnictva korveta Slazak. Stavba lodě se stala nechvalně známou kvůli chronickému nedostatku ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!
Stránka 5 z 2