Islámští džihádisté na cestě zpět do Evropy

Islámští džihádisté na cestě zpět do Evropy
Britský příslušník kurdského Mezinárodního batalionu svobody (IFB); ilustrační foto / IFB

Přestože samozvaný Islámský stát (IS) ztrácí na síle na Středním východě, zejména v Sýrii a Iráku, obrací se pozornost na jeho aktivity v sousedních regionech, včetně Evropy. S tím se bezprostředně pojí hrozba navracejících se takzvaných zahraničních bojovníků, kteří se z dalších států přidávali na stranu IS a dalších militantních radikálních skupin.

Od počátku syrského konfliktu se k islamistickým skupinám v Sýrii a Iráku přidalo přes 30 tisíc zahraničních bojovníků pocházejících z více jak 100 států. Kolem pěti tisíc z nich přišlo z členských států Evropské unie. Zejména pak z Dánska, Belgie, Nizozemska, Německa, Velké Británie a Francie. Velká část z nich se přidala právě do řad bojovníků IS.

Dle reportu Mezinárodního protiteroristického centra ICCT (International Centre for Counter-Terrorism) se k roku 2016 na 30 % těchto bojovníků vrátilo zpět do Evropy. Zpravidla se jedná o jedince, kteří prošli výcvikem a ve zmíněných zemích načerpali bojové zkušenosti.

Jak dokazují zprávy některých evropských zpravodajských služeb, velká část zahraničních bojovníků se po návratu přidává do radikálních skupin či vykazují radikální tendence. Dle německého Spolkového úřadu pro ochranu ústavy BfV (Bundesamt für Verfassungsschutz)  se ze 120 bojovníků vracejících se ze Sýrie do Německa na 50 % přidalo k takovým skupinám.

V posledních letech se bývalí zahraniční bojovníci podíleli na několika teroristických útocích – střelba v bruselském židovském muzeu v květnu 2014 či útoky v Paříži v listopadu 2015.

Potenciální hrozbou se zahraniční bojovníci stávají zvláště ve chvíli, kdy překročí evropské hranice na cestě zpět. Identifikovat a zachytit takové osoby na hranicích může být obzvláště složité, a to i díky pokračující migraci z konfliktních oblastí.

Na rozdíl od jiných radikálů (s trvalým pobytem mimo Evropu) existují o navracejících se evropských zahraničních bojovnících často i detailní dokumentace a informace o jejich činnosti a původním pobytu v evropských státech. Přestože je identifikace takových jedinců o něco snazší, hůře se sbírají důkazní materiály o jejich činnosti v rámci zahraničního působení, což ovlivňuje možnosti trestního stíhání.

Napříč postavení a působení evropských zpravodajských služeb navíc existuje výrazná mezera mezi tím, co služby o zahraničních bojovnících vědí a tím, co lze v rámci soudního řízení dokázat. Informace získané pomocí operačních důstojníků a osob jednajících ve prospěch služeb, či zachycené pomocí zpravodajské techniky nejsou obvykle považovány za důkazní materiál.


Země s největším počtem navracejících se džihádistů / Forbes

Ačkoliv tedy právní rámce většiny evropských států považují členství v dané teroristické skupině za trestně stíhatelnou „podporu teroristických organizací“, postihy bývají obvykle krátkodobého či střednědobého charakteru (zadržení či odnětí svobody). Navíc pouze část navrátilců ze Sýrie a Iráku byla nějakým způsobem perzekuována/potrestána.

Například Imran Khajawa, pocházející ze západního Londýna a indoktrinován ještě před odletem do Sýrie, se na počátku roku 2014 přidal k IS. Poté, co nafingoval vlastní smrt, byl v roce 2015 zadržen při snaze dostat se zpět do Británie. Po přiznání plánování teroristických útoků byl odsouzen na 12 let odnětí svobody. Po uplynutí trestu se však na svobodě může pohybovat člověk s nezměněnými cíli, leč pravděpodobně důkladněji monitorovaný.

Jak se navíc v posledních letech potvrzuje, vězení jsou ideálním prostorem sloužícím pro radikalizaci a „nábor“ nových jedinců. Je tedy otázkou, zda pouhé spoléhání se na vymahatelnost práva a následná perzekuce je žádoucím řešením. Ostatně samotný legislativní rámec často není optimálně nastavený takové hrozbě.

Příkladem budiž Anjem Choudary, který v minulosti vedl jednu z předních extremistických islamistických organizací (al-Muhajiroun) v Británii, jež byla zákonem zakázána a rozpuštěna. Choudary, nacházející se na seznamu mezinárodních teroristů OSN, byl v roce 2016 odsouzen k odnětí svobody na pět a půl roku. Díky zákonu, který umožňuje vykonávat půlku trestu „na svobodě“, byl letos propuštěn na podmínku. Přesto musí plnit několik striktních podmínek a má být intenzivně monitorován.

Ostatně i zpravodajské služby a další bezpečnostní složky mají své limity, kolik jedinců lze v jeden čas monitorovat. Salman Abedi, sebevražedný atentátník zodpovědný za loňský bombový útok v anglickém Manchesteru, byl několikrát „předmětem zájmu“ tamní zpravodajské služby MI5. V době zmíněného útoku se britské autority potýkaly s přibližně 500 případy, v rámci kterých vyšetřovaly na 3000 osob. Následně bylo potvrzeno, že ve spojení s terorismem bylo v hledáčku tamních bezpečnostních složek na 23 000 osob v blíže nespecifikovaném časovém úseku.

Jednou z takových osob byl Khalid Masood, který u Westminsterského paláce automobilem zranil více jak 50 lidí, přičemž pět z nich fatálně. Masood konvertoval k islámu právě ve věznici, kde byl také zradikalizován.

Kromě intenzivního, leč omezeného monitoringu a represivních opatření, je rehabilitace zahraničních bojovníků další cestou, jak se s tímto fenoménem vypořádat.

Rehabilitační programy, často zaměřené na deradikalizaci jedinců a skupin, nejsou ve vztahu k terorismu ničím novým. Zájem o otázku deradikalizace a opětovné začlenění extremistů do společnosti však vzrostl zejména v důsledku teroristických útoků v Londýně v červenci 2005. Tři ze čtyř sebevražedných útočníků byli rodilými Brity, což vyvolalo rozsáhlé celospolečenské obavy z „domácích radikálů“.

Tyto přístupy, které jsou součástí strategií boje proti násilnému extremismu CVE (Countering Violent Extremism), však zůstávají i dnes „upozaďovány“ tradičními protiteroristickými opatřeními, jako je zmíněné vymáhání práva či vojenská opatření.

I deradikalizační programy skýtají množství problémů. Jsou typické velkou složitostí a neexistuje univerzálně použitelný přístup. Pro svůj široký záběr si taková opatření vyžadují zapojení aktérů z různých společenských sfér, jakými jsou sociální služby, zdravotnictví atd. Vzájemná koordinace zapojených aktérů je pak o to těžší. V neposlední řadě je většina programů „v plenkách“ a na hodnocení jejich úspěšnosti je příliš brzy. Navíc je nadále přítomno riziko, že jednotlivci pouze oklamou autority a celý proces skončí neúspěchem.

V kombinaci s právními opatřeními a jejich vymáháním a s důkladným monitoringem však mohou rehabilitační programy v rámci CVE nabídnout dlouhodobé řešení hrozby spojené s návratem zahraničních bojovníků.

Zdroje: The Telegraph, CTMatters, ICCT, Independent, SkyNews

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Sebevražedné útoky: Ve jménu džihádu

V nejbližších dnech se očekává, že bezpečnostní síly Iráku zahájí ofenzívu proti povstaleckým bojovníkům a bojovníkům různých teroristických organizací a skupin. Ty ale zahájily už svoji vlastní ...

IS – Islámský stát

Když se podíváme na situaci na Blízkém východě, není možné mluvit skoro o ničem jiném než o Islámském státě (IS). Co je IS, co stojí za úspěchem této organizace, jaké jsou její silné a slabé stránky? ...

REPORTÁŽ: Evropští džihádisté

Centrum transatlantických vztahů vysoké školy CEVRO Institut (PCTR) a International Institute for Counter-Terorrism (ICT) při vysoké škole IDC v Herzliji uspořádali 19.3. mezinárodní konferenci ...

Peklo na zemi, ustupující džihádisté zapalují ropné vrty

Džihádisté z Islámského státu se snaží v severo-irácké části, poblíž hlavního města Islámského státu Mosul, skrýt svůj ústup pokusy o zapálení některých ropných vrtů, které ještě donedávna měli pod ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

  • dusan
    16:27 08.12.2018

    Strategist

    Super nápad .... ako posilniť IS : (

    Presne takto totiž IS začal. V šítskom Iraku začali radikálne "riešiť" sunitských radikálov i keď nie len ich. Neskončilo sa to však likvidáciu sunitského radikalizmu, ale naopak jeho veľkým posilnením a IS mnohí vítali ako záchrancu pred šítskym terorom. Že spadli z blata do kaluže prišli až neskôr.

    Pre IS a podobných sú najhorší tí čo "odpadnú" .... lebo tí vedie najlepšie popísať nie len fungovanie IS, ale hlavne jeho zvrátenosť a prečo z neho odišli. Samozrejme, že ich treba potrestať, ale tie jednoduché riešenia akosi v živote nefungujú bez ohľadu ako "geniálne" znejú ...

    A druhý prípad. Za druhej svetovej vojny sa diali kadejaké zverstvá, ale len v poslednom čase sa pripúšťa, že i na úkor napr. SS-ákov. Mnohí vojaci, ale i jednotky ich likvidovali i po zajatí a v dvoch jednotkách (tuším amerických) to vyšlo dokonca v rozkazoch ... čiže oficiálne spojenci tolerovali zločin !!!

    Výsledok bol jasný. SS-áci sa o tom samozrejme rýchlo dozvedeli a hlavne na západe nebojovali mnohí do konca za Hitlera, či za ríšu, ale jednoducho preto, že nemali inú možnosť .... výsledok ? Úplne zbytočné straty spojeneckých jednotiek od "fanatických nacistov".

    Na východnom fronte to platilo hneď od začiatku a obe strany nemali zľutovania.

    • Czertik
      13:15 10.12.2018

      Co se tyka ss a druhe svetove. Tam to mas trochu pomichane, ss bojovali do konce nejen proto ze by byly fanatici (a ze byly, proto taky sly do ss a ne wermachtu), a co se tyka onoho boje na zivot a smrt - ano, bojovali prot ze vedeli ze kdyz prohraji, tak je po nich.
      A skutecne bylo jedno, jestli by jim rychly konec provedli vojaci na fronte (a po masakru v malmedach? pri protiutoku v ardenach kdyz ss zavradily zajatce, tak zapadaci pro ne moc slitovani nemeli) nebo by je po valce povesily civilni soudy za jejich soudy.
      A je bohuzel hambou zapadnich soucu ze nechali spoustu ss-aku nazivu, vcetne nekolika vysoko postavenych.

      A k dnesku - strateg to napsal presne - jedine reseni je zajistit ze se do evropy nevrati, a pokud by se nahodou vratily, dat je do tvrdeho vezeni - ala kamenolomy apod, zadne fesacke jake pro ne chteji pomatenci - humanisti.
      To je cesta do pekla.

    • Strategist
      23:08 08.12.2018

      Dušan: nevím jestli jste zaregistroval, ale před ne tak dávnou dobou ministerstva Belgie a Francie vydala žádosti irácké vládě, že si nepřeji, aby jejich,, občané,, zajati během boje s isis byli popraveni, ale trest jim byl snížen na doživotní s tím že některé si dané státy repatriuji. Nevidím důvod proč by tito zajati bojovníci isis nemohli být popraveni, nejedná se o nějakou sitsko sunitskou čistku, jak zmiňujete, ale o vykonání rozsudku, který evropské země z humanitárních důvodů chtějí zrušit, což je podle mě věc naprosto ne logická, problematická a dlouhodobě nebezpečná.
      Upozornuji, že se momentálně bavím konkrétně o bývalých občanech západních zemí, kteří šli bojovat za isis ne za lokální bojovníky, kteří se nevrátí a nikdo se s nima v Iráku mazlit taky nebude,ale Evropa,, své isis bojovníky,, brání před popravou popř tvrdším vězením, což je škodlivé do budoucna.
      K vašemu druhému příkladu. O tomto případu jsem neslyšel, ale nezámítam, že se to mohlo stát. Ale oproti druhé světové válce a rozsahu německa je už isis zatáčen poměrně na malé území a bránit se urputně může, ale vemte v úvahu taky kde isis vznikl, v detenčních táborech, kde se radikálové domluvili a po propuštění vytvořili buňky a stvořili isis, zjednodušeně řečeno. Takže snažit se zahnout co nejvíce radikálů není taky žádané. Tudíž trvám na tom, že přístup USA a GB je asi nejlepší pokud nelze použít přístup, který jsem zmínil výše. Prostě se zaměřite na,, zrádné,, občany dané země a zajistíte, že se domů nevrátí.

  • danny
    16:54 07.12.2018

    Czertik: ale to jsme se asi špatně pochopili, já fakt nejsem taký idealista, za jakého mě považuješ. V názoru na příčiny (tolerance wahhábismu) se naprosto shodujeme, viz. můj příspěvek níže. Jenom říkám, že radikální řešení může mít nečekané dopady na společnost. Pokud to nezvládneš odkomunikovat, tak se ti začnou radikalizovat kamarádi a příbuzní. A to už jsi na hrozně tenkém ledě, že to ujede do nezvladatelné situace.

    V podstatě jediným řešením je asi to, co píše Strategist. Akorát se u toho nesmíš nechat nachytat. Nesmí existovat písemné rozkazy a hlavně se nesmí stávat to, co je dnes běžné, že o tom nějaký poblázněný novinář napíše oslavný článek, jakou že to geniální strategii rozvědka daného státu používá. Pár takových jsem v poslední době četl a nějak nechápu, co má příslušný dělník pera v hlavě.
    Prostě se časem musí zjistit, že při útoku na hnízdo teroristů někde v poušti tragicky zahynul i pařížský rodák, pro kterého už byl samozřejmě připraven aklimatizační program a kurz demokracie.

    • Strategist
      22:50 08.12.2018

      Danny: ano samozřejmě je podstatne se u toho nenechat nachytat a nejlépe nenechat o akci žádné záznamy popř je upravit, aby to vypadalo jako regulérní operace kterých je stovky ale ne cílená likvidačni mise a konec už by vědělo jen pár vybraných. Co se týče těch poblázněných novinářů tak opět souhlasím, taky někdy nevěřím vlastním očím, co jsou schopni zveřejnit, mnohdy ve prospěch nepřátel typu isis, ale vypadá to, že v dnešní době je pro některé novináře hlavní skandál a ohlas který jejich článek vyvolá než informováni populace popř loajalita k státu :(.

      • Czertik
        13:02 10.12.2018

        Holt, tak to dopada kdyz pro novinareje prorita napsat "bombu" aby clanek mel co nejvic kliku/ohlasu a co nejvetsi púrijmy z reklamy a on peknou premii.
        To co tim zpusobi, uz je mu jedno.
        Navic si tim zajistuje dalsi zivobyti, protoze cim vice bude teroristu v evrope, o to bude mit jistotu ze bude mitz o cem psat.

  • Strategist
    12:04 07.12.2018

    Nejlepší řešení tohoto je je nechat odsoudit a popravit v sýrii, iráku apod, kde to soudy umožnují a nemazlí se s něma. Potom pokrýt tyto skutečnosti před médii, abychom neměli skandální zprávy o nehumanním zacházení v každém článku a bude vyřešeno, rychle a levně. Drahým projektům navrácení do společnosti nevěřím, jejich úspěšnost je malá a navrátilec má šanci zradikalizovat své okolí.

    Pokud by tato možnost nevyšla tak pak nejlepší je přístup británie a USA, kteří podobné navrátilce loví už na bojišti a to jak ze vzduchu tak na zemi.

  • danny
    09:48 07.12.2018

    snadná řešení mají obvykle spoustu háčků. 1. radikálními řešeními vědomě rezignuješ na základní principy právního státu a padáš na úroveň nejtvrdších totalit. To má na společnost možná ještě horší dopad, než teroristický útok. 2. koho do zostřeného režimu zařadit? i nezletilé? ženy? co když odešel v patnácti, vrátil se ve dvaceti a většinu času ho iS držel v base za pokus o dezerci? 3. pokud zavedeš drakonické mimosoudní tresty, přijdeš brzy o šanci infiltrovat radikální skupiny a o možnost využít institut spolupracujícího svědka. Absence právních záruk sníží ochotu umírněnějších ke spolupráci s úřady.

    Je to jeden z průserů, u kterých není žádné dobré řešení. Ideální je, když vůbec nenastanou. Bohužel, všichni věděli, že istanbulským expresem mladí radikálové proudí do Sýrie. Protože byl Asad nepřítel a čekalo se, že brzy padne, všichni nad tím přivírali oči, nebo to spíš ještě podporovali. O možných jiných variantách vývoje tehdy nikdo nepřemýšlel.

    • Czertik
      13:22 07.12.2018

      krasne idealisticky napsane :)
      Slysel si nekdy o ocamove britve ?
      1. ano, je mozne ze by nejake akce nahlodly onen pravni a idealistiky stat, ale naco ti bude ideal demokracie a prava, kdyz nezbude nikdo kdo by ho branil ? Protoze idealisti se proste nebudou schopni se branit ?
      2. Zaradit kazdeho, bez vyjimek. Proc by mel byt vek nejaka vyjimka ? Ne nadarmo se rika, ze co v mladi se naucis...
      A to, ze by kratce po priletu chtel dezertovat...otazka by byla hlavne proc - jestli tam procitl, ze onen radikalismus je spatny, nebo proste jen prisel na to, ze na valku nema koule, ale radikalismus mu zustal.
      3. ano, prijdu o moznost infiltrace atd, ale dnes je uz spousta jinych metod, jak ziskat potrebne info i bez nich (snowden vypravel). A vzdy se najde nekdo, kdo bude spiclovat za prachy a vyhody.

      A odpovez me na jednoduchou otazku - co bys volil ? Spravedlnost abys porazil zlo, byt by bylo jasne ze prohrajes, nebo mensi zlo, abys zvitezil ?

      A co se tyka instanbulskeho expresu...to sou jen blaboly. To byly jen projevy daleko hlubsiho symptomu. Dokud evropa nepujde tvrde po wahabistech a podobnych siritelych radiklismu, tak v evrope neni sance na klid. Ale holt ty saudske prachy sou tak lakave....
      A v tom je ta slabost evropy, protoze proti tomu aby se provedlo efektivni reseni protestuji ruzni humaniste a ziskovky ktere si na integrci apod postavily zivnost.
      A nikdo jim nedokaze vyvsetlit, ze si kopu vlastni blbosti hrob.
      Historie se opakuje. Od 33 kdo chtel videt, videl ze hitler je nebezpeci pro svet, a ze takovych lidi nebylo malo (treba orwel - autor legendarni farmy zvirat a 1984), ale pak byly i takovy kteri neprocitli ani v 38 a 39. A pak byly hodne prekvapeni ve 40 ci 41.

      Skutecne by me zajimalo co by se muselo stat, aby i ti nejvetsi idealiste procitly. Utoky v parizi a bruselu byly evidentne malo.

  • 23:51 06.12.2018

    Reseni je jedoduche - zabasnout a nepustit. NIKDY. No a pokud nejsou dukazy neobstoji u soudu, ale vime ze je nebezpecny - provest atentak kdy se mu stane "nehoda".
    Na svobode nechavat jen ty co nebudou nebezpecni.

    Jinak ten konec clanku (a odkazy) - jednoznacne ukazuji co je jeho cilem - vytriskat vic penez na ruzne "derakilazacni" programy aby se tihle byvali teroristi zapojili do bezneho zivota.

    Ale realita je prosta - at budou ty programy jakoliv nakaldne a komplexni, uspesnost bude vzdy mala, prinejlepsim trosku lepsi.

    Byvaly terorista je uplne to same co byvaly fetak/alkoholik/nasilnik. Podari se jichj par vylecit, ale mensinu, vetsina do toho spadne jakmile dostane prilezitost, ci se z toho nikdy nedostanou.

  • danny
    11:08 06.12.2018

    Předpokládám, že čísla ve statistikách odchozích/navrátilců budou jen špičkou ledovce. Že se jedná pouze o jedince, jejichž identita byla tajným službám známa již před odchodem a zároveň se je podařilo ztotožnit po návratu.
    Hlavní problém je v neexistující prevenci. Po řadu let evropské země tolerují wahhábitské madrasy a mešity, které rostou např. v Německu, Francii na Balkáně a v Severní Africe jako houby po dešti. Saudi ale královsky platí, takže nějaké sankce nebo aspoň zvýšená kontrola jejich aktivit nepřichází v úvahu.
    https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/382096-the-independent-skutecnou-hrozbou-pro-zapad-jsou-saudove.html

    Najít nějaké dobré řešení, co s lidmi, kteří už prošli indoktrinací a ještě ke všemu získali bojové zkušenosti, je asi nemožné.
    http://ceskapozice.lidovky.cz/jak-francouzsti-dzihadiste-putovali-do-syrie-a-zpet-do-francie-p7n-/recenze.aspx?c=A180715_203008_pozice-recenze_lube

  • balm
    23:30 05.12.2018

    Co s nimi?

    Věškeré pragmatické nakládání s navrátilci končí v okamžiku, kdy se do celé věci vloží média a humanitní uvažovaní. Začně kvikot a připraví se živná půda pro budoucí problémy, protože možnost začlenění zpět do naší společnosti se nezdá býti pravděpodobná. Ani u 1% a to jsem ještě optimista.

    Zrušit občanství a zabránit vpuštění zpět? Možná ano, ale jen u států s pravním systémem, který umožňuje zbravit takovéto kreatůry občanství.

    Zbývá dlouhodobá izolace s maximální ostrahou, bez přístupu různých "sociálních pracovníků a (ne)ziskovek", obdoba nucených prací. Zavřít v izolované oblasti a zahodit klíč, bez ohledu na řečí o víře, humanitě a všech práv. Kulka by byla nakonec levnější, ale naprosto nepřijatelná (osobně bych pro ně nezaplakal, ani kdyby se vrátila "rodinka").

    Ideální by bylo nechat je tam, kde jsou, protože v oblastech Iráků, Sýrie, ... se s nimi mazlit nebubou.

    Jakékoliv řešení se neobejde bez kvičení Mánertů, Barochových a dalších pomateců, ale to se musí prostě přetrpět, protože jinak se nám tu do 10 let budou samovolně rozjíždět dodávky. Německo a Francie už jsou ztracené, nenechme se zničit i my.

  • Kusa
    17:28 05.12.2018

    Však vy víte jak tento problém rychle vyřešit, ale na to nemá (možná bohu dík) Evropa koule.

    • JirkaM
      22:41 05.12.2018

      Koule na to máme, i vůle by byla, ale vrchnost nás tu holt nepotřebuje.