Eitan: Nový izraelský obrněný transportér v roce 2021

Eitan; větší foto / IDF

Izraelská brigáda Nahal dokončuje testování nového izraelského kolového obrněného transportéru (OT) Eitan. Nový izraelský obrněnec začne od roku 2021 v izraelské armádě (IDF) nahrazovat zastaralé pásové transportéry M113. Posléze Izraelci OT Eitan nabídnou i zahraničním zájemcům.

OT Eitan poprvé představený v roce 2016 je postaven podle návrhu Tankové kanceláře (MANTAK) izraelského ministerstva obrany. Hlavními průmyslovými partnery jsou firmy Israel Aerospace Industries (IAI), Israel Military Industries (IMI) a Rafael. Podle izraelských zdrojů Eitan ve své konstrukci zohledňuje zkušenosti s nasazením IDF v Gaze v roce 2014 během operace Ochranné ostří (Operation Protective Edge).

Eitan je navržen izraelským ministerstvem obrany pro IDF, ale 60 % vozidla (zřejmě z celkové ceny) vznikne ve Spojených státech. Nákup vozidel Eitan tak IDF z velké části pokryje z americké finanční podpory. Připomeňme, že podle nové desetileté dohody poskytnou USA ročně Izraeli 3,8 miliardy dolarů na nákup amerického vojenského materiálu.

Objem amerických dílů v OT Eitan však může vzrůst až na 70 %, protože na rozdíl od předchozí dohody nebude moci Izrael od roku 2024 využít 25 % darovaných financí na nákup izraelských výrobků a služeb.

IDF se nyní opírá o dva klíčové zbraňové systémy ‒ hlavní bojový tank Merkava 4 a těžký OT / bojové vozidlo pěchoty (BVP) Namer. Obě vozidla byla nasazena v Gaze v roce 2014, kde prokázala svou značnou odolnost.

Cenou za vynikající odolnost vozidla Namer je ale obrovská hmotnost 60 tun, pomalé tempo výroby a velké pořizovací a provozní náklady. V současné době IDF provozuje pouze 120 vozidel Namer a do roku 2027 se má počet zvednout na 531 kusů. IDF přitom potřebuje nahradit 6000 transportérů M113.

Kvůli nedostatku vozidel OT Namer byly při operacích v Gaze v roce 2014 využívány stále OT M113. Jak si všímá web Breaking Defense, kvůli velmi slabé protiminové ochraně izraelští vojáci na podlahu transportérů M113 pokládali pytle s pískem, které je měly chránit před výbuchem miny. Avšak přesto kvůli zastaralosti konstrukce M113 došlo k jednomu tragickému případu ‒ na jaře 2015 zemřelo v M113 sedm izraelských vojáků, když jejich transportér kvůli poruše motoru zůstal stát uprostřed bojiště a následně dostal zásah z RPG.


Stavba druhého prototypu OT Eitan. Všimněte si rozměrného motorového prostoru, který představuje další masivní vrstvu ochrany přední polosféry vozidla.

Před rokem 2014 IDF omezilo objednávky vozidel Namer právě kvůli velké ceně, ale po zkušenostech z operace Ochranné ostří zvýšilo objednávky na zmíněných 531 kusů.

Skutečnou páteř izraelských mechanizovaných jednotek má ale tvořit dvakrát lehčí OT Eitan (hmotnost je udávána 30 až 35 tun). Kolové vozidlo Eitan nedosáhne stejné úrovně balistické ochrany jako Namer. Výhodou OT Eitan jsou ale mnohem nižší pořizovací a provozní náklady, vyšší bojová nasaditelnost (větší poměr doby provozu vůči době servisu), rychlejší tempo výroby, nižší závislost na palivové a servisní podpoře a lepší taktická mobilita.

Eitan je zřejmě nejtěžší kolový transportér současnosti. Například hmotnost ruského  OT Bumerang je odhadována na 20 t a hmotnost německého OT Boxer na 25 t. Podvozek vozidla Eitan navíc snese minimálně o několik tun větší zatížení, což umožní v budoucnu na stroj instalovat další pancéřovou ochranu, vybavení nebo zbraňové systémy.


Testování OT Eitan brigádou Nahal.

Ač mají kolová vozidla menší průchodnost nejtěžším terénem, tedy menší schopnost vést manévrový způsob boje v těžkém terénu (ale třeba i ve zničené městské zástavbě), obrovskou výhodou kolových vozidel je jejich schopnost přesunu na dlouhé vzdálenosti po vlastní ose. Kolová vozidla mohou po vlastní ose překonat stovky, či dokonce jednotky tisíc kilometrů jen s doprovodnými cisternami. Pro dopravu tanků a jiných těžkých pásových vozidel na tak dlouhou vzdálenost je nezbytně nutná železnice.

„Eitan může cestovat rychlostí 88 kilometrů za hodinu, což je zásadní výhoda tehdy, když síly musí být přesunuty z jedné bojové zóny do druhé,“ vysvětluje brigádní generál Guy Paglin, vedoucí izraelské Kanceláře pro obrněná vozidla ministerstva obrany.

Izraelci připravují dvě verze vozidla Eitan. Prvním je OT s 12,7mm kulometem určený k dopravě pěchoty na a z bojiště. Druhou verzí je BVP s novým izraelským dálkově ovládaným modulem s 30mm nebo 40mm automatickým kanonem. Výhodou věže je náměr kanonu až 70°, což umožní ničit vysoko položené cíle v městské zástavbě. BVP funguje jako OT, ale navíc přímo podporuje pěchotu v boji.

Bojový modul je určen jak pro vozidlo Eitan, tak Namer. Modul lze osadit aktivním systémem ochrany Trophy a protitankovými řízenými střelami Spike. Vozidlo Eitan pohání motor o výkonu 559 kW (750 koní).

Zdroj: Breaking Defense

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Izraelský tank Merkava Mk 4 Barak s umělou inteligencí

Izraelský průmysl vyvinul nejnovější verzi tanku Merkava Mk 4 označovanou jako „Barak“. Hlavní změnou je použití prvků umělé inteligence a rozšířené reality. Merkava Mk 4 Barak nepochybně ukazuje směr ...

Izrael sestřelil syrský stíhací bombardér Suchoj Su-22

Izraelská protivzdušná obrana (PVO) pomocí dvou interceptorů systému Patriot sestřelila syrský stíhací bombardér Su-22. Jen o den dříve izraelský systém PVO David´s Sling zasahoval proti balistickým ...

Obchod století: Stíhačky, konvertoplány a tankery pro Izrael

Izrael s americkou firmou Boeing dojednává obří nákup vojenské techniky za 11 miliard dolarů. V rámci největšího jednorázového nákupu všech dob izraelské obranné síly (IDF) získají stíhačky F-15IA, ...

Izrael vs S-300: Kdo vyhraje případný střet?

V průběhu uplynulého týdne se ve všech ruských médiích prolínala odpověď na otázku „jak potrestat Izrael za jeho vinu při sestřelení letounu Il-20, kterou stále odmítá přiznat“. Například server ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Stránka 1 z 2
  • premek
    19:48 05.12.2018

    K věci: Jelikož jsou Pandury šlápnutím do veliké hromady trusu, nabízí se šance pro obchodníky vyměnit je za toto. Za tři roky bude svět dramaticky jiný než ten, který si přes dezinformační optiku stále ještě povětšinou malujeme...

  • Jirosi
    15:02 24.11.2018

    Danny: " byť scénář ruskeho útoku pokládám za nesmysl."

    Proto se asi chodí k posouzení vhodnosti nakoupené techniky..

    "A tobě je to pořád málo."

    Když to samé napsal Kolt... nepotřeboval si argumentovat "teleportem".¨

    Krom v případě útoku Ruska je mnohem pravděpodobnější zajišťovací nebo bojové nasazení někde v Polsku, Slovensku, atd. Kde opravdu nebude nepřítel omezen výsadkovými kapacitami, ani ten útok nebude bez plánování, tedy potřebného vybavení. Tedy dojde k tomu co tu popsal "Eiffelos".
    Podle intenzity konfliktu se pak ty KBVP budou muset zapojit místo těch BVP/IFV.

  • danny
    03:45 24.11.2018

    Jirosi: schválně jsem uvedl Rusko, jako nejsilnějšího potencialniho nepřítele, byť scénář ruskeho útoku pokládám za nesmysl. Zahrnul jsem maximum transportních kapacit, které mají rusové k dispozici a vybral nejlepší jednotky ve výzbroji. A tobě je to pořád málo. Ale je možné, že v Uralvagonzavodu nedávno tajně vyvinuli teleport. To by pak značně měnilo situaci.

  • skelet
    18:52 23.11.2018

    Trend je takový, že jednotky rychlé reakce mají kolové KOT do 25tun, a pro vše ostatní jsou pásáky s hmotností nad 30tun.
    Důvody tu rozepsali danny a Eiffelos

  • skelet
    18:50 23.11.2018

    Trend co bojují?
    Tedy USA, Francie, Itálie, Rusko do cca 25 tun
    Británie cca 35tun
    Izrael do 35 tun
    takže jaký trend, když mezi bojujícími státy převažují vozy do 25+tun? a Izrael hraje svou vlastní hru?

    • premek
      19:52 05.12.2018

      Dobrý postřeh. Moje odpověď - u nás zjevně bažiny či písčiny na rozdíl od USA a RF nehrozí, takže 10 tun navíc na důkladnější pasivní ochranu je jen bod k dobru. Pochopitelně za předpokladu odpovídajících konstrukčních řešení k zajištění bojové spolehlivosti a celkové životnosti při nízkých TCO.

  • Jirosi
    17:22 23.11.2018

    Kolt: Ale v tomhle nejsme ve sporu. Jen sem poukazoval na ten trend těch co bojují. A
    to, že si myslím, že pokud naše jednotky povedou boje, tak budou spíše městského typu, než třeba masivní výsadek na letišti.

    Danny: Vzhledem k tomu, že počty, výkony a typ techniky je známí. Neočekával bych jako vy, že protivník přijede nedostatečně vybaven.
    Pravděpodobnější je déle připravované řešení, než zbrklý úder.

  • danny
    13:46 23.11.2018

    KOLT: ale s tím naprostý souhlas. O pár příspěvků níže jsem uváděl 14,5 min. na 500 m. Nezmínil jsem průbojnou munici. Proto jsem rozepisoval ten příklad, jak by takový ostrý konflikt mohl vypadat a co by sem potenciální protivník mohl dopravit.

  • KOLT
    13:09 23.11.2018

    Ale zase přiznejme si, že by to chtělo něco, co zvládne aspoň těžký kulomet a průbojnou z univerzálního... A v tomhle je třeba Rosomák o level před Pandurem, aniž by ztrácel v terénu. Ale jinak souhlasím, že hlavní je mobilita. A samozřejmě jiná doktrína než u PBVP s odolností 6.

  • danny
    10:44 23.11.2018

    Marcus: asi ne. Pomalu zjišťuju, že jednodušší bude smířit se s myšlenkou, že pro naše podmínky by bylo ideálního něco jako lehce modernizovaný Maus. Cokoli lehčího se hodí tak akorát na rozvážení teplých obědů:-)

  • Marcus
    10:32 23.11.2018

    Danny, Skelet:

    To Jirosimu nevysvetlite :D

  • danny
    09:44 23.11.2018

    Eiffelos: to, co píšeš, jsme se nějak pokoušeli se Skeletem Jirošimu vysvětlit. Že prostě v našich podmínkách není super těžký KOT schopný odolat ráně z tanku nejlepší nápad, jelikož by přišel o svou hlavní výhodu - mobilitu. A že na druhou stranu není pravda, že by lehký stroj schopný odolat střelbě z kulometu s třicítkou a senzory na střeše bylo možné vyměnit za tatrovky, které zastanou stejnou službu.

  • Eiffelos
    22:58 22.11.2018

    Trochu nevím co tu řešíte, taktika nasazení třeba Panduru je jasná, nejdůležitější je rychlost a obrana je silná zbraň na střeše a senzory, proto máme Pandury u čtyřky a ne sedmicky. Jednotky rychleho nasazení jen hasí požár do příchodu posil a pak už hrají druhé housle. Vysadek se vždy dělá nejlépe před bojovou linii a KBVP se pak někde zdekuje zamaskuje a dělá průzkum terénu pomocí senzoru a palebnou podporu. Ony ty infra senzory jsou setsakra supr věc pro Vysadek a přesný kaňon ti proseka cestu, v případě, že pěchota potká tank, může pandik poslat spike. Ale to nasazení má své omezení a součinnost např. S dělostřelectvem, s minomety a leteckou podporou. Navíc v našem prostředí, je možnost bojovat s KBVP v pohraničních horách lépe než s těžkými stroji. Schopnost plavat zas tak moc nevyužijeme, navíc příprava na plavání min. Hodina a bez vysadku.

  • skelet
    15:41 22.11.2018

    Jirosi nemaji horsi podminky, ale jine podminky.
    A proc jsem sem tahal zimu a noc? Zkus si poposednout ..

  • Jirosi
    15:35 22.11.2018

    Skelet: "Já nepotřebuji pro tebe dokládat ofenzívu za špatného počasí. Víš proč? Protože to co jsi napsal je nesmysl."

    Proč sem místo špatného počasí a rozmáčeného terénu taháš zimu a noc?
    Je to nesmysl, protože za počasí co řešíme se prostě vojenské ofenzivy nekonají.

    "já jsem zvědav, jak si ty módní (super)těžké KOTy poradí s terénem, v rámci reality. "

    Třeba něco zveřejní z toho testovaní v Austrálii, nebo ze cvičení. A budeme opět moudřejší. Přece jen tam mají o dost horší podmínky, než mi tu.

  • danny
    14:51 22.11.2018

    skelet: asi to ještě jednou zkusím:-)

    Jirosi: Dosah RPG-7D3 je při přímé střelbě max. 500 m s pravděpodobností zásahu kolem 5%. To samé 29, u 27 se udává efektivní dostřel kolem 250 m. Kolik PTRS by sebou asi byli výsadkáři schopni dotáhnout? Jenom střela 9M113 Konkurs s kontejnerem má 25 kg. A těch odpalovacích stanovišť by asi taky nedovezli desítky, že. A u Konkursu už opět nemáš jistotu, že ho rozchodí tank.
    Takže naprostá většina odporu, na který bys narazil, budou střelecká družstva vybavená lehkými pěchotními zbraněmi a potřebuješ takovou odolnost, aby tě na 500 m nepenetrovala kulka max. 14,5 z kulometu.
    Smyslem takové operace není bleskové osvobození, ale zabránit přesunu dalších jednotek, chápeš? A na umlčování pěchoty, event. likvidaci sice obrněné, ale lehké techniky, ti v této fázi stačí i 30 mm na Panduru. Nějak předpokládám, že ten KOT bude mít poněkud lepší senzorové vybavení, než TATRA, což se při podpoře blátošlapů taky docela hodí.
    Ne Jiroši, nepočítám s přívalovými dešti a povodní. Ale počítám s oranicí, ranní jinovatkou na trávě, neposečenou loukou, zamokřeným terénem po týdenním mrholení, s polními cestami rozježděnými zemědělskou technikou.

  • skelet
    14:11 22.11.2018

    Danny: nemá smysl s Jirosim diskutovat, trošku se nám zacyklil :)

  • skelet
    14:09 22.11.2018

    Jirosi: ano, Stryker vznikl na základě špatné módy, a kde máš jistotu, že těžké KOTy na tom nejsou obdobně? Bo je to nejnovější móda? :D
    Já nepotřebuji pro tebe dokládat ofenzívu za špatného počasí. Víš proč? Protože to co jsi napsal je nesmysl. Možná se v dávných dobách neválčilo v zimě a v noci, ale dnes už ne. Ty tvoje cesty a silničky dostanou pořádně zabrat, když po nich projedou všechny ty KOTy a jejich zázemí. Nedejbože, když z té zpevněné cesty budou muset sjet.
    Takže opět pro natvrdlé. Já jsem zvědav, jak si ty módní (super)těžké KOTy poradí s terénem, v rámci reality.
    Takže si vezmu popcorn a budu to sledovat :)

  • Jirosi
    13:54 22.11.2018

    Danny: Ale v tomhle ti nemám co rozporovat.
    Jen ti připomenu, že většina vybavení a vojáku tam pojede na Tatrách. A ten zbytek v KOT, umře na první zásah PTRS/RPG, takže jaký smysl mělo je v tom KOT posílat? Tedy ještě mají možnost v čas vystoupit a do toho lesíka vyrazit po svých. Tedy to samé jako ti co přijeli na Tatře. Tedy ta technika na jejíž podporu při boji z nepřátelskou technikou budou vojáci spoléhat.
    Pro výsadek počítáme z lokálními přívalovými dešti, bouřkou a povodněmi. Tedy teren co zvládnou jedině plovoucí Pandury.
    Po nakoupení aktivní ochrany by to zase bylo jinak...
    "Bojový modul je určen jak pro vozidlo Eitan, tak Namer. Modul lze osadit aktivním systémem ochrany Trophy a protitankovými řízenými střelami Spike."

  • danny
    13:21 22.11.2018

    Jirosi: ok, pojďme to zasadit do trošku reálného rámce.

    Představme si, že se AČR dostane do opravdu veeelkého konfliktu, rovnou s Ruskem. Z ničeho nic přiletí 45 IL-76, vyskáče z nich 1.500 výsadkářů a osadí Mošnovské letiště. Krytí výsadku poskytne pár Suček a pak se tam otočí ještě pár An-124 a vyhážou pár Sprutů, BMD a BTR.
    Pokud chceš zajistit, aby se ti tam za dva dny nemotalo těch výsadkářů tři tisíce a k tomu víc T-90, než máme papírově ve stavu, potřebuješ do pár hodin dostat na perimetr aspoň 2 tisíce pěšáků, pár minometů, RBS-70, protože potřebuješ zastavit vysazování další techniky. Pak by se hodily nějaké protitankové zbraně.

    Co proti tobě může stát? Sprut má 125mm kanón 2A75, BMD 4 má 2A70 ráže 100 mm, 30mm automatický kanón 2A72 a kulomet PKTM ráže 7,62 mm. BTR 80 má KPVT ráže 14,5 mm nebo kanón 2A72 ráže 30 mm. Vše v jednotkách kusů, protože větší přepravní kapacitu VDV prostě nemá k dispozici.

    Za takové situace tvrdím, že je úplně jedno, jestli máš k dispozici těžký nebo lehký KOT, protože zásah z kterékoli z větších ráží nepřežije ani jeden. Ale vzhledem k nízké penetraci bojiště těžší technikou a spoustě výsadkářů je pro tebe sakra důležité mít chráněnou pěchotu proti lehkým zbraním a střepinám z lehkých minomtů. Ale hlavně, potřebuješ MOBILITU. Pokud do toho Mošnova nedojedeš rychle a nemůžeš se s tím prostředkem pro přepravu pěchoty pustit aspoň na pole nebo do přilehlého lesíka, tak ti tam přistane něco, s čím už si neporadíš.

  • Jirosi
    07:03 22.11.2018

    Skelet: Zrovna Skrykery jsou poplatné špatné doktríně(psal si to sám). Jak tu bylo několikrát zmíněno i ony nepříjemně těžknou. A marně vzpomínám, kdy při přesunech po CR projíždějí cvičně terénem, který by 30+t nezvládlo?

    Skelet: Možná by to chtělo ty příklady úspěšných ofenziv za špatného....
    Překvapivě ani ti Němci, Australané nemají podmínky za kterých by to ve špatném počasí jelo. Třeba: http://floodlist.com/australia/deadly-floods-queensland-new-south-wales-march-2017
    Zajímavé jak se ty oblasti ze srážkami kryjí z působností těch Boxerů.

  • KOLT
    22:59 21.11.2018

    Ony ty Strykery už také těžknou, protože Amíci zjistili, že původní verse byly málo pancéřované a měly problém unést těžší nástavby ;-) Ale jasně, k Boxeru to má ještě hodně daleko.

  • skelet
    21:35 21.11.2018

    Kolt: těch módních ústřelků jsem už za svůj mladý život zažil dost a dost. Třeba Jirosi válčí jen za dobrého počasí :)

  • skelet
    21:32 21.11.2018

    Jirosi, Jirosi.. pokud bude mít Boxer dobrou průchodnost, tak super. Ale tak nějak to díky měrnému tlaku neočekávám. Takže pokud nebude mít dobrou průchodnost, tak ano bude mít skvělý pancíř, ale může se taky stát (a ve válce se to taky bude stávat), že uvízlé OT vlastní osádka odpálí, protože se bude muse urychleně přesouvat pěšky (a k čemu jim bude dobrý pancíř).
    Kolový obrněný transportér je, a teď pozor asi to bude pro mnohé šok, především o té mobilititě, která logicky jde na úkor výzbroje nebo pancíře.
    Proto třeba mají americké Stryker okolo dvaceti tun, přestože se nějakých 16let používají v první linii. Prostě něco za něco..

  • Jirosi
    17:38 21.11.2018

    Kolt: On ten pohyb po poli z pěchotu uvnitř, vstříc nepříteli si přímo říká o to, aby ti tam někdo poslal raketu, nebo náboj větší ráže.
    Vojáci vyběhnou a zalehnou, ale co bude dělat to OT?

  • KOLT
    16:55 21.11.2018

    technik, díky za info. Já to slyšel tak, že Patria byla v terénu lepší. Ale nejsem insider, takže mi nezbývá, než si poopravit názor :-)

    skelet, ale právě o tom to je, ne? Dřív měla lehká pěchota jen OT, dneska má KBVP. A říká se jí střední, no. Každopádně ony ty KOTy zase ledasco projedou. Jen se prostě nepočítá s tím, že by vytvořily rojnici na rozbahněném poli či tak něco. Zásadní u nich je, aby se dokázaly přesouvat po cestách (počínaje asfaltkami a konče lesními), a to pokud možno rychle. Dál aby byly schopné zvládnout i nějaké ty sutiny, otočit se i tam, kde by normální auto zapadlo atp.

    MRAPy byla rychlovka, prostě byly potřeba rychle auťáky, které by byly dostatečné odolné. Jakmile „byl čas“ a technologie se díky jejich masivní výrobě posunuly, začínají se místo nich hledat náhrady typu JLTV. Což mi připomíná, když jsi tak nabroušený proti velké váze, tak nechápu, že zkousneš Gerlacha a podobné krávy na čtyřech kolech ;-)

  • RiMr71
    16:25 21.11.2018

    Tak jako je Merkava nejvíc sexy MBT, tak je je Eitan nejvíc sexy KOT.
    Jen můj názor samozřejmě..

  • Jirosi
    16:04 21.11.2018

    Skelet: Vy zase spoléháte na to, že nepřítel nebude opětovat palbu. Protože jinak v lepším případě půjdete jen domů pěšky.

    Danny. Jenže válka se vede jen pohybem mezi opěrnými body(město, vesnice, řeky atd.) za dostatečně příznivého počasí. Pár lidí to zkoušelo i za toho nepříznivého, třeba Němci v Madarsku...

  • danny
    15:01 21.11.2018

    Skelet: a nebo prostě budeš plánovat bojové operace jen za příznivého počasí, kdy nebude rozmáčený podklad, teploty přes den nebudou přehřívat elektroniku, mlha nebude snižovat dosah senzorů:-)
    Pokud si dobře pamatuji, tak soumrak MRAPů nastal, když se zjistilo, že jsou použitelné akorát v Afghánistánu a Iráku a že to měrné zatížení není tak nedůležitý údaj.

  • skelet
    14:27 21.11.2018

    Kolt: taktika KBVP je přesně taková jako kdysi u OT. Tedy provést výsadek a ten pak zezadu podporovat. Akorát mají místo kulometu kanón.
    Spoléhat na to, že se bojové operace budou provádět na nerozježděném a suchém podkladě.. no je to takové.. ok, v poslední době u nás moc neprší :)

  • skelet
    14:24 21.11.2018

    Jirosi: co mají speciálního? Němci asi nic, Australani poušť. A?
    Psal jsem, že bych to chtěl vidět v terénu, toť vše. Před 17lety se křičelo jak jsou pásy passé, vše vyřeší kolové vozidla a tato teorie vzala za své při prvním střetu s reálným bojištěm. Pak byly hitem MRAPy, všechno muselo být MRAP jinak to byl aušus. A teď tu máme zase superodolné hypertěžké kolové obrněné transportéry. A ty prostě chci vidět jak se budou pohybovat v rozmlácené krajině.
    A ne, nějaké tvé filosofování mě fakt nezajímá ;)

  • Jirosi
    14:07 21.11.2018

    Technik: Ono s tím terénem v praxi je to spíše tak, že buď projedou obě(rozumné počasí), nebo neprojede nikdo(špatné počasí). A ten malí rozdíl o kterém se hádáme stejně nebude hrát roli.

  • technik
    13:25 21.11.2018

    To Tomáš

    Jen doplním pneu XZL umožňují podhuštěni já hodnotu až 1.3 baru samozřejmě s rychlostním limitem.

    To kolt.
    Jednoznačný souhlas s nasazením KBVP, je to pouze autobus který neni zcela určen na přímý styk s protivníkem. Co se týká patrii, ta má jednu přednost před pandurem, podvozek koncipovány od začátku do terénu, i jeho konstrukce dvou rovnoběžných ramen, plně zapouzdřených hnacích hřídelí, kdežto pandur používá zavěšení Mac Pherson (bavíme se o předních nápravách) s klasickými poloosami krytými gumovým manžetami, to zase hraje do karet panduru na silnici na kterou byl podvozek především konstruován. Každopádně výstupy ze zkoušek mám také a je potřeba brát v úvahu jakýsi lidský chování a cítění. Vojáci šli ke zkouškám s tím že chtěli od začátku patrii a pandur byl v roli ošklivého kačátka, ty podvozky,výkony motoru a ostatní je u těchto vozidel velmi podobné a nelze jednoznačně říct které vozidlo víc projede,každopádně patrie je stavěná na humus,bláto a podvozek vydrží víc, ale nedovolil bych si tvrdit že je v terénu lepší.

  • KOLT
    12:02 21.11.2018

    skelet, ono se u kolové techniky prostě musí počítat s tím, že není určená k projíždění rozbahněného pole po týdenním dešti, no. Ostatně s ohledem na odolnost Pandurů asi není dobrý nápad je zbytečně vystavovat protivníkově střelbě i z ručních zbraní (obávám se, že Raufoss Mk211 projde minimálně z boku v pohodě dovnitř, přičemž je někdy ládován i do kulometů...). Čili taktika s KBVP bude postavená spíš na tom, že doveze pěchotu k místu boje a bude ji podporovat z chráněnější pozice, než by bylo potřeba u pásového BVP. Vždycky je to něco za něco.

    Do jaké míry u nás mají smysl těžká vozidla jako Boxer osobně nedokážu posoudit. Polské Rosomáky jsou docela obstojně odolné a projedou docela dost. Čili minimálně jako základ, od kterého bych se „odpíchl“ při posuzování podobné techniky v podmínkách stř. E. by posloužit mohly.

  • KOLT
    11:53 21.11.2018

    tomas.kotnour, ale jinak super! Nechcete to dát na palbu? Tam se to bude kdyžtak lépe dohledávat :-)

  • KOLT
    11:52 21.11.2018

    technik, usuzuji tak na základě informací od lidí, kteří u těch testů tenkrát byli ;-) Patria AMV prý v terénu prokázala jednoznačně lepší jízdní vlastnosti...

    tomas.kotnour – jenže od kolových vozidel prostě z principu nemůžeme čekat, že projedou to, co pásáky. Čili jejich doktrína nasazení musí být drobet jiná. Především to rozhodně nejsou druhosledové jednotky, spíše naopak. Díky operační/strategické mobilitě to budou pravděpodobně první jednotky, které se s protivníkem utkají. V takovém střetnutí pak musí využívat právě tyto svoje přednosti, tedy schopnost rychlého manévru. Prostě to nasazení je jiné. Jestli si někdo myslel, že jen vyměníme BMP-2 za Pandur II a budeme je používat stejně beze změny doktríny, tak byl padlý na hlavu.

  • Jirosi
    11:42 21.11.2018

    Skelet: Možná sem do toho porovnání měl přidat ještě Boxer, kterým se vybavuje sousední Německo. V Austrálii, kde se pro něj také rozhodly. Taky nemají celoročně ideální podmínky. V jisté části roku trošku plavou.
    Takže co má CR tak speciálního?
    Trend je jasný, ochránit vojáky. Dovezení až na místo je podružné. Většinu cesty stejně překonají po zpevněných cestách.

  • tomas.kotnour
    11:06 21.11.2018

    @Jura99
    Jasne, kg/cm2

    @technik
    kromě Nokianů pro KTO Rosomák, jsou to všechno pneumatiky Michelin modelové řady XML a XZL, na které přezouvají i Poláci. Tyto pneumatiky umožňují podhuštění na 1,8 - 2,2 baru, s výjimkou 14.00 R 20, které se nechají podhustit pouze na 3,3. Tím ovšem přicházíme o světlou výšku, která je bohužel u našeho Panduru snížena kvůli zesílení podlahy, a když si vozidlo sedne na dno korby, tak je hotovo.

  • skelet
    09:10 21.11.2018

    Jirosi: OT je od toho, aby vojáky někam dopravil a během dopravy chránil. A aby tento účel splnil potřebuje i mobilitu. A pancíř, který ti na poli zapadne po prvním dešti je k ničemu.

  • Jura99
    08:48 21.11.2018

    ten měrný tlak je předpokládám v kg na cm2, jinak díky za super přehled, údaje jsou ale +/- velmi podobné, možná by bylo zajímavé srovnání např. balistické odolnosti vs. měrný tlak, pak by byli outsideři jasně vidět.

  • technik
    08:14 21.11.2018
    Oblíbený příspěvek

    To kolt
    Na jakým základě tvrdíš že bude patria lepší v terénu než pandur? Něco v terénu odjeto mám a je to především o schopnostech řidiče a pak pneumatik. Systém pohonu bude u všech vozidel principove stejný snad pandur může mít výhodu že pro "polovodiče" je tam systém ADM. Třeba rusak používá na BTR a pod. pneu s bočním vzorkem což je v terénu a v případě i podhusteni obrovský benefit. Rozhodně nelze srovnávat průjezdnost na základě měrného zatížení ikdyz nelze tuto hodnotu opomíjet. Dále zapominate že ne každý výrobce pneumatik umožňuje podhuštěni pneumatik a ne u každé pneumatiky je stejny minimální tlak na podhuštěni, tím pádem nelze srovnávat měrné zatížení.

  • Jirosi
    22:52 20.11.2018

    Skelet: OT je od toho, aby vojáky ochránil. Případně se za ním mohly krýt. Protože pokud to neposkytuje, tak tu samou funkci splní případně Tatra 815 SOT, či jinak upravené varianty. Díky otevřené konstrukci by v případě zásahu měla posádka lepší šance na přežití.

    tomas.kotnour: Krásná práce.

    "JLTV - cca 7 tun, 14.00 R 20, 1258 x 386 mm - 0,9 kg/m2
    Tatra PRAM-L - 23 tun,14.00 R 20, 1258 x 386 mm - 1,48 kg/m2
    KBV Pandur II - 20,6 tun, 365/80 R20, 1096 x 372 mm - 1,58 kg/m2
    Eitan IFV - cca 34 tun, 415/80 R 685, 1331 x 402 mm - 1,99 kg/m2"

  • Proxy
    22:18 20.11.2018

    No, čumák mi přide ještě víc sexy než u Boxera x)

    Pokud jde o Pandury, Rosomák se celkem povedl a osvědčil, víc mi ale vadí ta nechráněná věž Samson. Zrovna třeba na Nameru mě to celkem bije do očí, ale asi se častěji setká s ATGM, RPG a minami než s jinými IFV. Plnohodnotné IFV není u nich priorita.

  • tomas.kotnour
    21:50 20.11.2018

    KOLT

    Já bych tu mobilitu i docela řešil, pokud mají tyto jednotky v pokročilejší fázi konfliktu dělat jednotky druhé sledu, tedy podporu těžkým mechanizovaným jednotkám, měly by mít možnost provádět manévr v krajině, kterou se už mechanizované vojsko prohnalo. A jeden z klíčových ukazatelů je měrné zatížení.

    LR 130 Kajman - 4,1 tuny, 235/85 R16, 805 x 236 mm - 1,35 kg/m2
    IVECO LMV - 6,5 tuny, 325/85 R 16, 986 x 328 mm - 1,26 kg/m2
    JLTV - cca 7 tun, 14.00 R 20, 1258 x 386 mm - 0,9 kg/m2 - největší co jsem našel
    (pak také, 335/80 R 20, 365/80 R 20, 395/85 R 20)
    M1126 Stryker ICV - 18,53 tuny 12.00 R 20, 1131 x 308 mm - 1,66 kg/m2
    XM1296 ICV - cca 20,5 tuny, 365/85 R 20, 1144 x 368 mm - 1,52 kg/m2
    (na fotografiích 12.00 R 20, 1131 x 311 mm - 1,82 kg/m2)
    KBV Pandur II - 20,6 tun, 365/80 R20, 1096 x 372 mm - 1,58 kg/m2
    KTO Rosomak - 22,5 runy,14.00 R 20, 1270 x 400 mm - 1,38 kg/m2
    Tatra PRAM-L - 23 tun,14.00 R 20, 1258 x 386 mm - 1,48 kg/m2
    Jaguar EBRC - 25 tun, 14.00 R 20, 1258 x 386 mm - 2,15 kg/m2
    VBCI - 25,6 tun, 395/90 R 560, 1252 x 390 mm - 1,64 kg/m2
    IFV Kodiak UP - cca 25,6 tun, 395/85 R 20, 1187 x 385 mm - 1,75 kg/m2
    Vydra 8x8 - 28 tun,16.00 R 20, 1343 x 438 mm - 1,49 kg/m2
    VBCI 2 - cca 30 tun,16.00 R 20, 1343 x 438 mm - 1,60 kg/m2
    Boxer APC - 33 tuny, 415/80 R 685, 1331 x 402 mm - 1,93 kg/m2
    Eitan IFV - cca 34 tun, 415/80 R 685, 1331 x 402 mm - 1,99 kg/m2
    Boxer CRV - 38,5 tuny, 415/80 R 685, 1331 x 402 mm - 2,25 kg/m2

  • skelet
    21:32 20.11.2018

    Jirosi: nač ti je pancíř, když nemáš mobilitu. Bunkry jsou už trošku passé

  • KOLT
    21:17 20.11.2018
    Oblíbený příspěvek

    Kdybychom místo Pandurů koupili Patrii AMV, tak a) bude lépe jezdit v terénu; b) bude o 1-2 stupně odolnější; c) bude mít vyšší modernizační potenciál; d) budeme mít vozidlo na stejném základě jako Polsko a nyní i Slovensko (a hromada dalších členů NATO). Prostě jsme prošustrovali příležitost :-( Poděkujme Paroubkovi a Khünlovi za výběr a Topolánkovi s Dalíkem, že celou zakázku nestopli, když měli výbornou příležitost.

    Jinak na obranu Panduru je třeba říci, že ve své době nebyl ani zdaleka nejhorší, protiminovou ochranu třeba nemá zlou. První generace Strykerů na tom byly spíš hůř, Piraňa také nebyl kdovíjaký zázrak. A moc dalších kolových OT tenkrát nebylo k mání.

    Jinak v článku je docela zásadní chyba ohledně hmotností – Boxer má v bojové konfiguraci také kolem 35 t. Ostatně téměř všechny nové osmikolky (Piranha V, AMV XP, VBCI 2, Terrex 3) jsou už dneska nad 30 t, čili v tomhle je Eitan v podstatě v normě.

    Obecně je potřeba se na kolová BVP dívat jinak než přes „co projedou“. Doktrína jejich použití musí být jiná než u pásových BVP (o lehounkých BMP ani nemluvě).

  • Jirosi
    14:50 20.11.2018

    Stirling: Vzhledem k tomu, že i v Evropě se uvažuje jako bojiště městská aglomerace. Tak pohyb v terénu nebude hlavní problém.

    Ale opět, je vidět ten vývoj. Tam kde se 70. let neválčilo sníme se o 40t tancích... a ti co bojují skoro každý den zatím plánují výrobu 30-5t OT.

    Danny: Když tě nepřítel prostřelí první dávkou, to že zapadneš při sjetí ze silnice tě už trápit nebude.

  • danny
    10:19 20.11.2018

    Eiffelos: na těch videích jsou ty tuny sakra vidět. Chápu požadavek izraelců na vysokou krávu s pořádnou balistickou obranou, při projíždění nižší zástavby v pásmu Gazy se to určitě hodí. Ale v terénu by se mi s tím moc jezdit nechtělo.

  • stirling
    09:36 20.11.2018

    Je to moc pěkné vozidlo a asi rozumná volba ohledně nákladů. Pro evropu asi už moc těžké... i když do města kam ho chce i izrael bude asi úplně nej ze všech kolových OT/BVP.
    Největší problém panduru bylo jeho pořízení a to, že spousta peněz šla někomu jinému a jeho konstrukce je prostě poplatná době. Ostatně už se snad připravuje modernizace, kde se má zvýšit balistická ochrana a nevím co ještě.

  • Eiffelos
    06:42 20.11.2018

    Hele, vím jak driftujeme v těžším terénu s Pandurem, nechtěl bych vidět , coby to dělalo s tak těžkým strojem, myslím že pro nás je výhodnější lehčí stroj.

  • Kusa
    06:38 20.11.2018

    Jo jejich hlavní zápor je že je nikdy neuvidíme u AČR :-(

Stránka 1 z 2