Americký export zbraní rekordně roste

Donald Trump; ilustrační foto, větší fotoGage Skidmore, CC BY-SA 2.0

Spojené státy zaznamenaly rekordní hodnotu exportu zbraní za minulý fiskální rok (FY). Celková suma schváleného vývozu zbrojního materiálu pro FY 2017 činí 192,3 miliardy amerických dolarů, což představuje 13% nárůst oproti minulému roku.

Prezident Donald Trump se již v kampani netajil snahou posílit vývoz amerického vojenského materiálu. Není tak překvapením, že i přes 13% nárůst hodlá současná administrativa tento trend nadále proaktivně podporovat.

Sumu 192,3 miliardy $ lze rozdělit na dvě hlavní části. První částí je prodej v rámci programu Foreign Military Sales (FMS). Ten funguje na principu vláda-vláda. Právě prodeje FMS zaznamenaly největší nárůst. Přes FMS Spojené státy prodávají hlavní a nejpokročilejší zbraňové systémy.

Celková hodnota FMS činila 55,6 miliardy $ ve FY 2018 (1. říjen 2017 až 30. září 2018), což je nárůst o 33 % oproti FY 2017. Ve FY 2016 export přes FMS dosáhl 33,6 miliardy $, ve FY 2015 47 miliard $ a ve FY 2014 34,2 miliardy $.

Zbylých 136,6 miliardy $ proběhlo v rámci prodeje firma-vláda DCS (Direct Commercial Sales), kdy zahraniční vláda jedná přímo s americkou firmou. Zde nárůst činil 6 % ve srovnání s FY 2017. Do DCS patří např. prodej palných zbraní, optiky, elektroniky, vybavení, atd.

Schválený vývoz ale neukazuje skutečný roční objem vyvezeného vojenského materiálu (a tedy skutečný transfer peněz do americké ekonomiky), ale možný maximální prodej. Schválené programy jsou navíc často rozloženy do několika let, v případě služeb i do dekády či dvou. Otázka je taky rozložení splátek, které mohou probíhat ještě mnoho let po konci dodávek zbraní.


Skutečná hodnota vývozu zbraní přes FMS. / DSCA

Spojené státy dodávají zbraně do zahraničí přes tři programy – FMS, DCS a prodej/darování použitých zbraní. Spolehlivé roční statistiky existují pouze pro program FMS, přes který v minulém roce Spojené státy vyvezly vojenský materiál za 27,5 miliardy dolarů. Reálný roční export, při započítání všech tří programů, bude ale mnohem větší.

Mezi největší úspěchy poslední doby patří podpis smlouvy (v rámci FMS) na dodávku plavidel LCS Saudské Arábii v hodnotě 11,2 miliardy $, export letounů F/A-18 pro Kuvajt za 5,1 miliardy, či prodej protiletadlových kompletů Patriot do Polska (4,6 miliardy), Rumunska (756 milionů) a Saúdské Arábie (4,6 miliardy). Dále jde o dodávky bitevních vrtulníků AH-64 do Spojených arabských emirátů (1,9 miliardy), stíhaček F-16 do Bahrajnu (2,1 miliardy) a dodávky letounů A-29 do Nigérie (500 milionů). Významná je také modernizace nizozemských AH-64 za 1,07 miliardy dolarů.

Nutno podotknout, že takto velké zakázky byly projednávány několik let nazpět již za předešlé administrativy, ale až nyní došlo ke schválení vývozu.

Ministerstvo zahraničních věcí navíc pro další podporu vývozu zbraní představilo novou strategii v podpoře exportu amerických zbraní. V rámci té je kladen důraz přímo na zastupitelské úřady Spojených států ve světě. Velvyslanci a přidělený diplomatický personál budou mít za úkol daleko větší měrou propagovat prodej amerických zbraní. Nově bude jednotlivým zahraničním partnerům nabízeno finanční řešení na míru, tak aby americké zboží bylo dostupnější.


Ukázka ročního rozdílu mezi schválenými a reálnými dodávkami zbraní přes program FMS mezi roky 1970 až 2010; ilustrační foto / DSCA

Pod tím si lze představit účelové půjčky ze strany USA, rozdělení plateb na delší období či klasickou škálu offsetů. Vzhledem k často několikanásobně vyšším cenám oproti ruské či čínské technice se jedná o logický krok, jak učinit vlastní zboží konkurenceschopnější. Též dojde ke snížení restrikcí, které dnes omezují export některých pokročilých systémů do zahraničí. To se nejvíce dotkne technologií spojených s bezpilotními letouny včetně ozbrojených dronů, jako MQ-9 Reaper.

Na straně Spojených států je také dáváno na zřetel, aby vývoj nových zbraňových systémů pro ozbrojené složky USA běžel ruku v ruce s potenciálním exportem. Což platí pro samotné technické řešení jednotlivých systémů, stejně tak pro legislativu. V této souvislosti lze zmínit program letounu F-22, jehož export byl legislativně zakázán zákonem i přes to, že o něj projevili, a v případě Japonska stále projevují, spojenci zájem.

Podpora exportu zbraní zejména do spojeneckých zemí má za úkol posílení jejich vlastní obranyschopnosti. Zejména v regionech východní Evropy či východní Asie znamená posílení spojenců možnost delegovat část odpovědnosti za odstrašení mimo bedra USA. Což odpovídá i zahraniční politice Spojených států, která si klade za cíl podporu spojenců proti potenciálním vyzyvatelům USA (v uvedených regionech je to Ruská federace a Čína).

Zdroje: Breaking Defense, Breaking Defense, Defense News, World Bank

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Střela s doletem 1600 km pro US Army. Konec INF smlouvy?

Americká armáda (US Army) se zajímá o strategické zbraně země-země s doletem více než 1000 mil (1609 km). Zavádění těchto zbraní může ale znamenat konec smlouvy o likvidaci raket středního a kratšího ...

Hrozí Spojeným státům nová občanská válka?

Ten, kdo sleduje politickou scénu ve Spojených státech, si nemůže nevšimnout vyhrocených společenských, mediálních, kulturních i politických bojů mezi konzervativci a demokraty. Politický, a čím dál ...

Americké zbraně pro Saúdskou Arábii vs. lidská práva

Mnohamiliardové dodávky zbrojního materiálu ze Spojených států do Saúdské Arábie ohrožuje stále trvající konflikt v Jemenu i současné zmizení novináře Jamala Khashoggiho. Proti tradičně dobrým vztahům ...

Spojené státy pracují na jaderných hlavicích nové generace

Spojené státy v následujících 25 letech vyvinou devět nových či modernizovaných jaderných hlavic. V souvislosti s tím vzrostly odhady nákladů na jejich rozvoj a údržbu, jak zveřejnil Národní úřad ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

  • Czertik
    13:54 18.11.2018

    rasto
    to nejsou zadne medialni ratingy, ale ratingy od firem ktere se tim zivi a ruci za spravnou svou povesti (a % ziskem ktery ma z obchodu ktere se uskutecni diky jejich radam/ratingu). Co myslis ze se stane pokud jim nebude nikdo verit ?

    A skutecne rozepis tady jaka ze to jina kriteria to hodnoti investori narozdil od tehle agentur ?
    A v dalsim textu si narazel na hypotecni bulblinu v usa ze ? Jenze to bylo kvuli nenazranosti vsech, vcetne bank, ne techle agentur. napadlo te nekdy, ze tyhle agentury davaji rating i pdle toho jak moc dane dluhopisy banky prodavaji ?
    Zkus se zamyslet jaky rating asi bude mit dluhopis (ci cokoliv jineho) jenz banka proda do mesice od vydani a pak ten, ktery bude mit 5 let "na sklade" a nikdo ho nebude chtit koupit.

    A co se ti nelibi na zabozroutech ? Ze maji dluhy ? Maji. A ze je nevedi splacet ???? Muzes sem dat jediny link ktery neco podobneho tvrdi ? Vyjma tebe ?
    A ten zbytek zadna armada, zadne suroviny, zadne dobyti cizihi uzemi....tady jde videt jaky ze to mas obdiv k akcim soudruha putina.

  • rasto123
    00:32 18.11.2018

    Cernakus: Neviem odkiaľ to máš, že ťažký priemysel je bránou k blahobytu. Ono to pekne vyzerá, že vieš vyrobiť tanker, vrtnú súpravu, lokomotívu alebo tisíce ton ocele. To je ok. Nepopieram. Ale na tom ešte žiadna krajina nezbohatla. Všetky bohaté krajiny majú svoju ekonomiku okrem ťažkého priemyslu postavenú na výskume a vývoji. To je tá pridaná hodnota o ktorej sa toľko hovorí ale málokto vie o čo ide. Vymyslieť a navrhnúť nový motor prinesie VW oveľa viac peňazí ako keď ho fyzicky vyrobia a predajú.

    No na tom zbohatli napr USA , alebo Saudi. a Rusi , tí najvac, ....................

  • rasto123
    00:22 18.11.2018

    "
    GlobeElement
    Datum: 17.11.2018
    Čas: 19:34
    Miroslav - ano, je to tak, USA si tak velký dluh mohou díky výkonnosti své ekonomiky dovolit. Navíc je to navzdory kolujícím představám dluh převážně vnitřní, dluhopisy drží hlavně sami Američané a americké fondy. Důvěra ve schopnost USA splácet dluhy je vysoká.


    Dlh USA je tolerovaný hlavne pre USD. To nie je o ich ekonomike, to je o vplyve USD. Výkonnosť ich ekonomiky je založená nie na hdp, ale na HNP. To je celé. Občania USA nedržia hlavné fondy-

  • rasto123
    00:09 18.11.2018

    Pan Czertik, tieto mediálne rejtingy sú super, ale sú to len hodnotenia pre imidž , nie pre investorov . Investori riešia úplne iné kritériá. Ak troška pracujete s akciami, tak viete, že práve tie super hodnotené nie sú garanciou normálneho zisku.Kto si pamätá krízu z pred pár rokov vie, že práve " zvučné mená" ju spôsobili. Francúzske ? To je ukážka úplne zle. Maju dlhy, nevedia ich splácať, žiadne nerasty,žiadna vojenská sila,žiadne nové územia.... ale super hodnotenie pre banky,

  • Econ
    23:46 17.11.2018

    to Technik

    Předně, růst amerického dluhu (související s daňovou reformou Trumpovy administrativy) považuji za nerozumný přístup.

    Nicméně k otázce dluhu bych měl pár připomínek:

    1.ad "Jejich státní dluhopisy už nechce nikdo pořádně kupovat"
    Dluh si můžu vzít, když mi někdo půjčí, nejde to jinak. Státní dluhopisy lze navíc i prodávat. To pak jejich cena klesá (a roste úrok). Úrok amerických vládních dluhopisů dnes je velmi nízký. Kolem 3 %. Je velmi mnoho subjektů (státní instituce, firmy i lidé), kteří jim ochotně půjčí.

    2. ad text: "neoficiální americké zdroje tvrdí 60 bilionu dolaru"
    Napadá mě, zda jste nemyslel celkový dluh všech subjektů v zemi. V USA je veřejný dluh kolem 20 biliónů a dluh soukromých subjektů necelých 30 biliónů. Zadlužení soukromých subjektů se ale obecne v USA momentálně nepovažuje za velký problém. Zase se to musí porovnat s porovnatelným. Také nezapoměňte, že USA jsou nejen velkým dlužníkem, ale i věřitelem a to i soukromé subjekty.

    Jinak velikosti uváděného veřejného dluhu lze v USA celkem věřit. Každý dluhopis je zapsán a evidován. Důvodem je, že kromě strany prodávajícího (USA) je i strana kupujícího, která potřebuje mít jistotu, že o své peníze nepřijde.
    V USA jsou informace o rozpočtu veřejné. A tak sice lze něco někam ukrých do nějakých kapitol, ale v zásadě je rozpočet z velké části transparentní.
    Uvědomte si, že americký rozpočet se velmi analyzuje, rozebírá. Uvádí se i informace o věřitelích, největší věřitelé, počet subjektů apod. A každý rok. Na fixlování s dluhem by se dřív nebo později přišlo. Protože vám nebude sedět účetnictví. A mělo by to zničující dopad na důvěryhodnost země.

    Na druhou stranu, jsou země, kde podvádět s dluhem do jisté míry lze. Prostě jen potřebujete: 1. Loajální instituce, které s vámi budou hrát hru a nikomu nic neřeknou. 2. Udávat jen minimum informací o příjmech a výdajích. Demokratické země jsou v tomhle nepraktické, vždycky to tam někdo vykecá.

  • Czertik
    23:33 17.11.2018

    TECHNIK
    Lol, jasne, vyska dluh je rozhodujici fakor..proto ma usa spolu s nemeckem, francii, svycarskem a par dalsimy zememi nejvyssi mozny rating aaa, a rusko s 18% dluhem k hdp ma rating bbb/ba-. Pro srovnani cesko ma lepsi rating a+.

  • GlobeElement
    19:34 17.11.2018

    Miroslav - ano, je to tak, USA si tak velký dluh mohou díky výkonnosti své ekonomiky dovolit. Navíc je to navzdory kolujícím představám dluh převážně vnitřní, dluhopisy drží hlavně sami Američané a americké fondy. Důvěra ve schopnost USA splácet dluhy je vysoká.

  • Miroslav
    17:41 17.11.2018

    Technik: Nominálna hodnota dlhu je irelevantná. Dôležité je, že US ekonomika rástie tempom ktorý umožňuje aby rástla aj nominálna hodnota dlhu bez toho, aby sa zvyšoval dlh v pomere k výkonu ekonomiky. A to sa im akosi aj darí. Ten ich dlh sa drží na cca 100% HDP. USA skutočne nie sú rekordérom čo sa zadlženia týka. Tým je Japonsko s cca 250% HDP. Navyše, táto informácia vôbec nič nehovorí o štruktúre dlhu (áno, aj to je dôležité). Štát môže dlžiť bankám, spoločnostiam, iným štátom, medzinárodným organizáciám alebo aj sám seba.

  • technik
    17:25 17.11.2018

    To econ

    K čemu ti je hra čísel HDP když USA mají státní dluh kolem 21 bilionu dolaru, neoficiální americké zdroje tvrdí 60 bilionu dolaru. Jejich státní dluhopisy už nechce nikdo pořádně kupovat a takové Rusko vlastní US dluhopisy za x miliard dolarů.

  • Miroslav
    16:41 17.11.2018

    Cernakus: Neviem odkiaľ to máš, že ťažký priemysel je bránou k blahobytu. Ono to pekne vyzerá, že vieš vyrobiť tanker, vrtnú súpravu, lokomotívu alebo tisíce ton ocele. To je ok. Nepopieram. Ale na tom ešte žiadna krajina nezbohatla. Všetky bohaté krajiny majú svoju ekonomiku okrem ťažkého priemyslu postavenú na výskume a vývoji. To je tá pridaná hodnota o ktorej sa toľko hovorí ale málokto vie o čo ide. Vymyslieť a navrhnúť nový motor prinesie VW oveľa viac peňazí ako keď ho fyzicky vyrobia a predajú.

  • Czertik
    14:56 17.11.2018

    cernakus
    "Vyspělá ekonomika je vyvážená. S důrazem na high-tech průmysl a zejména ten těžký, který se buduje dekády, když není. Takže například Německá."

    Aha, takze nemci maji narozdil od amilu letecky, automobily, vesmirny prumysl...pockat.

  • Czertik
    14:55 17.11.2018

    cernakus
    "Protože 500 právníků vyrobí fabriku, postaví most nebo opraví elektrárnu s vedením jak nic. ;-) "

    wow, ty ses uzasny :). Tak me rekni, kdo ze podle tebe to v soucasne dobe stavi v americe ty skancelare pro pravniky (misto fabriky), mosty a udrzuje elektrarny ?

    Jo ja vim, dle tveho mysleni tam vzdy cinani pripluji na lodich, postavi/opravi to a pak popluji zpatky do ciny spolu s vybavenim co si privezly :).

  • Econ
    11:48 17.11.2018

    Pánové,
    co se týká USA, tak již za socialismu se říkalo, že jsou nad propastí a někteří to říkají stále, přesto je to stá.
    Jen tak mimocvhodem, co se týká moderních technologií:
    Průměrný člověk, co si sedne k počítači, tak bude pracovat na windows (nebo IOS, Android) z USA, na internetu si vyhledá informace přes google (USA), pak si zajde na Facebook, Instagram apod. (USA), pak se podívá na film (většinově z USA). To jsou ty služby.
    A ten počítač (nebo mobil) bude sice sestaven v Číně, ale největší část zisku skončí v USA. Protože část trhu jede přes Apple, zbytek je (většinou) kompletován v Číně s nízkou marží, ale drahé komponenty jako grafické karty (NVIDIA), procesory (Intel, AMD), paměti (40 % trhu USA, jinak hlavně korea) jsou firmy z USA. A sice také vyrábí i v Číně, ale zisk a znalost technologií zůstává v USA.
    Letecký průmysl - Boeing, Lockeheed, co letecké motory?

    Důležitou oblastí je ale třeba i farmacie a většina nových léků se vyvíjí v USA. A tak dále.
    Porovnávání s Ruskem nemá moc význam. Ale to je asi jasné všem, ne? HDP Ruska je na úrovni Španělska, menší než třeba Jižní Korea.

  • cernakus
    11:05 17.11.2018

    darkstyle:

    jo ve válce a po válce ti budou všechny ty služby strašně k užitku. Protože 500 právníků vyrobí fabriku, postaví most nebo opraví elektrárnu s vedením jak nic. ;-)

    Vyspělá ekonomika je vyvážená. S důrazem na high-tech průmysl a zejména ten těžký, který se buduje dekády, když není. Takže například Německá. Samozřejmě, pokud jsi emisarem konvertibilní měny a máš celý Západ jako svoji kolonii, kterou tu tiše, tu hlučněji vykořisťuješ, tak se v době míru můžeš kasat ekonomikou založenou na službách. Ale jak přijde velká válka nebo i jen ta studená, tak máš problém.

  • Libertz
    10:46 17.11.2018

    darkstyle: to percento je v pripade USA o neco nizsie nez 80%. Je typicke pre vyspele krajiny centra ze maju takyto vysoky podiel tretieho sektore v HDP. Vyssie je v Japonsku a Nemecku. Britania a Francuzsko to maju podobne ako USA. Zatialco Juzna Korea ma vyrazny vyrobny sektor, skoro na urovni Ciny. Je pravda ze mnoho produktov, hlavne takych mensich na americkom trhu je vyrobenych v Cine, lenze su vyrabane vacsinou americkymi korporaciami. To je hlavny dovod preco je z Ciny 5x vyssi export do USA ako opacnym smerom. Vsetko to suvisi s tou Trumpovou politikou. Takto to fungovalo za poslednych 25 rokov ale stale sa to meni a v poslednych rokoch kedze v Cine platy rastu presuvaju sa vyroby inde. Co sa vsak tyka vyroby celkovo, tak od roku 2010 vedie Cina ale to hlavne vdaka zapadnym korporaciam, offshoringu, exportu, silnej naviazanosti na US a nedodrziavanim ludskych prav ktery ruthless kapitalizmu vyhovuje. USA si vsak drzi silne druhe miesto, prave tieto dve krajiny vyrobnemu rebricku dominuju. Napriklad podla statistik co som pozeral davnejsie tak USA vyrobili v roku 2015 cca dvakrat tolko co v roku 1984. A to bolo este pred nastupom Trumpa a jeho politiky, ktora prave vracia manufacturing pozicie a chrani svoj trh clami. Mimo ineho som svojim komentarom myslel aj americke korporacie vseobecne, USA tradicne nema vysoky export v roku 1965 tvoril tusim len 5% HDP, v 1979 9% a v poslednych rokoch sa mi zda ze 11%? Samozrejme statistiky mozu vzdy byt zavadzajuce kedze tam je mnoho faktorov, ale americke spolocnosti mali skor taktiku ze pre ine trhy to vyrabali rovno tam, namiesto exportu zo svojej domoviny. A obzvlast to platilo v globalizovanom svete. Napriklad aj ked sa rozbiehal auto priemysel vo velkom v 1920s tak GM a Ford si pootvarali tovarne v Europe a vyrabali tu (hlavne v Britanii a Nemecku).

  • darkstyle
    08:31 17.11.2018

    Kozolus

    Skoda, ze som nebol v tu dobu na blizku, desina by bodla :)

    Ekonomicky nema zmysel vyrabat nasilu, je to taky archaisticky prezitok, ze ten je silny kto vyraba.

    Vyspele ekonomiky ako usa maju az 80% svojho hdp tvorene nevyrobne, hlavne sluzbami.
    To trumpovo 10k je len taka cista davka populizmu..

    Ak nacrieme do blizkej buducnosti, pravdepodobne kvoli robotizacii, aj tak vatsina vyroby pojde tam kde su najlacnejsie energie/najblizisie ku spotrebitelovi. Toto nastane, ale az vtedy ked sa vyvinu plnorobotecke vyrobne.

  • Czertik
    23:25 16.11.2018

    kozolus
    chces tu hrat hry ?
    Od amiku - intel, wokna, nejakou tu hru, koka kolu, wincestrovku/kolt ,zippo (zapalovac). a priznam se, tim sem skoncil u s temi u kterych vim jiste co se 100% vyrabeji v usa. U ruznych spolupraci (ajfon, apod by ser to rozlostlo jeste vic).
    Ok. Napis sem 10 vyrobku made in cesko/rusko a uvidime kdo se bude smat dyl :)

  • StandaBlabol
    22:00 16.11.2018

    Celkový americký export byl v roce 2017 2,3 bilionu USD, z toho 1,4 bilionu USD byl export zboží (zbytek služby a kapitálové statky).

    Takže zbraně tvoří max. 8% celkového exportu a 14% exportu zboží. Ve skutečnosti o něco méně, protože ne všechny schválené obchody se uskuteční.

  • Kozlus
    20:40 16.11.2018

    Libertz: Behem kampane na prezidenta delal Trump zajimavou akci. Pred obchodakem slibil 10k dolaru tomu, kdo mu do hodiny donese 10 (?nepamatuju si presne) ruznych vyrobku Made in USA. Tusim, ze mu to nedonesl nikdo.

  • Libertz
    20:24 16.11.2018

    astor: veru americke produkty su len po celom svete snad v najvacsom mnozstve, americke korporacie su vsadepritomne ale vy to idete porovnavat s ruskom. Bud ste si nevzal prasky alebo je to sarkazmus..

  • astor
    19:40 16.11.2018

    Zdá se, že Američani na tom začínají být jak Rusové. Podobně jako oni už mají jako hlavní vývozní artikl jen ideje a kvéry. To ostatní nestojí za řeč, většinu ostatního dodají v libovolném množství za příznivou cenu Číňani, kteří si návdavkem nechají svá ideová moudra doma.