Sestřely družic: Čínská demonstrace síly

*Foto: Střely DF-21 mají Číňané také na mobilních odpalovacích vozidlech… / technicallyjuris.blogspot.cz*

Za studené války vstoupili lidé po souši, vodě a vzduchu do dalšího prostoru – kosmického. Záhy se tak objevila snaha o jeho militarizaci. Bylo tak logickým vyústěním, že vedle zbraní jiného typu vznikla také snaha a potřeba disponovat prostředky k ničení družic. Způsobů jejich ničení je přitom hned několik. Jedním z nich je fyzický sestřel řízenou střelou vypuštěnou ze země, případně ze vzduchu. Vůbec první sestřel uskutečnili Američané v roce 1985 a mohlo se zdát, že konec studené války přinese klid zbraní. Čína se však v roce 2007 rozhodla ukázat světu své schopnosti.

Doba míru

Konec studené války znamenal konec celé řady vojenských kosmických projektů a to nejen na straně Sovětského svazu ale také na straně Spojených států amerických. Svět se změnil a na pořadu dne byly spíše konflikty v méně vyspělých zemích a obrana před terorismem.

V oblasti kosmonautiky již nebyla žádná země, která by bezprostředně chtěla z vesmíru ohrožovat své nepřátele a měla techniku potřebné úrovně. Až postupem času se začaly zvyšovat hypotetické hrozby v podobě raketových programů zemí jako je Severní Korea. V žádném případě se však nejednalo o nepřítele, který měl technické možnosti udeřit takovou silou jako dříve Sovětský svaz.

Propaganda a ukázání svalů

Mezitím však začala sílit Čína a s tím i její schopnost a touha upoutat na sebe pozornost. Jedním z důvodů sestřelu družice na oběžné dráze může totiž být také propaganda a chtíč ukázat, že to prostě dokážu. Právě to jsou zřejmě důvody, pro které Čína uskutečnila 11. ledna 2007 svůj první a naštěstí prozatím poslední kosmický sestřel.

DF-21 Foto: …nebo na startovací rampě / Neznámý autor

Její čin se však setkal s velkým nepochopením, a to nejen pro samotný akt sestřelu, ale také pro výšku, ve které byl sestřel proveden. Oproti vůbec první americké sestřelené družici se totiž ta čínská pohybovala na mnohem vyšší oběžné dráze. Konkrétně v době sestřelu to bylo 865 km nad zemským povrchem!

Feng Yun 1C Foto: Předpokládané dráhy úlomků po sestřelu čínské družice / Wikipedia

V takovém případě úlomky ze zničené družice vydrží vždy v kosmickém prostoru, respektive na oběžné dráze mnohem déle, než sestoupí a zaniknou v hustých vrstvách atmosféry. Výsledkem je dlouhodobé ohrožení funkčních držic úlomky na kolizních drahách.

K sestřelu použita balistická raketa

K sestřelu použila Čína zřejmě balistickou raketu středního doletu DF-21, samozřejmě s patřičnou úpravou. Cílem byla vysloužilá a již nefunkční meteorologická družice Feng Yun 1C.

Balistická raketa DF-21 (v kódu NATO CSS-5 - Dong-Feng). Ve výzbroji má být podle dostupných informací od roku 1991. Váží kolem 14 700 kg, na výšku měří 10,7 m a průměr činí 1,4 m. Standardně je určená k nošení balistických hlavic, ale existuje ve variantě určené proti námořním cílům – zejména letadlovým lodím. Samotný sestřel pak nebyl vyvolán explozí, ale kinetickou hlavicí jako tomu bylo ostatně ve všech třech doposud uskutečněných sestřelech.

Čína si tak svoje cíle (tedy ukázat schopnost a vyzkoušet techniku) splnila, což však sebou za nedlouho přineslo pravděpodobně očekávanou reakci – další americký sestřel.

Nahlásit chybu v článku