Ruská útočná ponorka Severodvinsk. Hrozba pro Západ?
-
12. 8. 2016
-
86 komentářů
-
Jan Grohmann
Ponorka K-560 Severodvinsk v těchto týdnech dokončila svou první operační misi. Severodvinsk je první ponorkou nové třídy ruských útočných jaderných ponorek Projekt 855 Jaseň. Podle řady odborníků, a to i z řad amerického námořnictva, se jedná o nejlepší ponorku svého druhu.
Skutečná síla ruského námořnictva leží v ponorkovém loďstvu. Na povrchu dominuje americké námořnictvo a jeho letadlové lodě. V tomto směru se ruské námořnictvo s americkým nemůže rovnat. Rusko proto své úsilí směřuje do budování mocného ponorkového loďstva.
Ruské námořnictvo plánuje nasadit ponorky (v případě války) například k zablokování námořních zásobovacích tras mezi Spojenými státy a Evropou.
Tímto způsobem Rusové dokáží učině zamezit přísunu vojáků a zásob ze Spojených státu přes Atlantik do Evropy. Tento úkoly dostanou na starosti právě útočné jaderné ponorky třídy Jaseň (ale také ponorky třídy Akula, Viktor, Oskar a Sierra), zatímco ruské diesel-elektrické útočné ponorky (třída Kilo) ochrání ruské pobřeží a přístavy.
Pokud pomineme technickou vyspělost flotily a zaměříme se jen na počet ponorek, tak největší flotilu ponorek vlastní Spojené státy (72 ponorek), následně Severní Korea (71) a poté Rusko (70). Čtvrtá je rychlé rostoucí Čína (54). V případě Severní Koreje ale je nutno zmínit, že jde většinou o obstarožní diesel-elektrické ponorky.
K-560 Severodvinsk se poprvé dotkla vodní hladiny v roce 2010 a vstoupila do služby v roce 2014. Po sérii námořních testů byla ponorka na začátku tohoto roku vyslána do první operační mise. Dlužno dodat, že kýl ponorky K-560 byl položen již v roce 1993, avšak v chaotickém post-sovětském období se na dokončení ponorky nenašly finanční prostředky.
“Gratulujeme posádce ponorky Severodvinsk k úspěšnému splnění úkolů vojenské služby a k návratu do domovské základny - do města Zaozjorsk!” dočteme se v tiskovém prohlášení ruského námořnictva na ruské sociální síti VKontakt. “Nejde jen o významnou událost pro ponorkovou flotilu, ale pro celé ruské námořnictvo.”
V současné době pokračují práce nad druhou ponorkou K-561 Kazaň třídy Project 885M Jaseň. Jak značí písmeno “M”, jde o modernizovanou verzi původní konstrukce ponorek třídy Jaseň. Kazaň je ve výstavbě od roku 2009 a podle současných plánů bude ponorka přijata do služby v roce 2018.
Nové ponorky třídy Jaseň se vyznačují velmi tichým chodem, pokročilým automatickým řídicím systémem, jaderným reaktorem s velmi bezpečným provozem a zbraněmi velmi dlouhého dosahu. Všechny tyto vlastnosti z ponorek třídy Jaseň činí velmi nebezpečné protivníky, nejen pro povrchová plavidla, ale i pro další ponorky.
Americký kontradmirál Dave Johnson, programový ředitel na Velitelství námořnictva pro námořní systémy NAVSEA (Naval Sea Systems Command), dokonce řekl, že umístil velký model ponorky Severodvinsk do společných prostor, aby se na ní mohl dívat každý den, když jde do kanceláře.
Severodvinsk ve službách ruského námořnictva.
“Budeme čelit velmi tvrdému potenciálnímu protivníkovi. Stačí se podívat na Severodvinsk, ruské verzi útočných ponorek s jaderným pohonem. Jsem ponorkou tak ohromen, že jsem nechal postavit velký model této ponorky,” uvedl již v roce 2014 Johnson. “Ostatní země se v budování podmořských schopností jednoduše nikdy nezastaví.”
Také podle viceadmirála Jamese G. Fogga III, velitele 6. flotily amerického námořnictva, jsou ruské ponorky největší hrozbou pro západní spojence v Evropě. “Je to velmi působivá ponorka. Když se podíváte na složení ruského námořnictva, kde vkládají své zdroje, své výzkumné a vývojové úsilí, je to primárně do budování podmořských schopností a ponorkové flotily.
V současné době ruské námořnictvo plánuje postavit osm ponorek třídy Jaseň. Stavba ponorek Jaseň je však další příklad toho, že na jedné straně můžete mít špičkový zbraňový systém, ale pokud ho nedokážete vyrábět dostatečně rychle a v dostatečném množství, jeho bojová hodnota bude velmi malá.
Druhá loď Kazaň měla být podle původních plánů předána ruskému námořnictvu v roce 2015. Avšak technická náročnost i cena výstavby dokončení druhé ponorky odsunula o tři roky. Podle Dmitry Gorenburga, široce citovaného západního vojenského analytika ruské armády, ruské námořnictvo nedokončí více než dvě ponorky třídy Jaseň do roku 2020.
V každém případě byl již položen kýl další tří ponorek třídy Jaseň - K-573 Novosibirsk (2013), K-571 Krasnojarsk (2015) a K-574 Archangelsk (2015). Od založení kýlu druhé ponorky Kazaň až po její uvedení do provozu uběhne 9 let. Je však otázkou, jak se v době špatné kondice ruské ekonomiky podaří udržet tempo výstavby dalších ponorek.
Každá ponorka třídy Jaseň je navíc prakticky originál. Pro každou další novou ponorku je proto nutno vyvinout nové konstrukční celky a systémy, což prodlužuje a prodražuje výrobu.
Bez pochyb je K-560 Severodvinsk jedna z nejlepších útočných ponorek na světě, ne-li rovnou nejlepší. Avšak kvůli pomalému tempu výroby bojová hodnota ponorek třídy Jaseň zůstane ještě minimálně jednu dekádu velmi nízká.
Zdroj: National Interest
Související články
Ruský tank Armata: Nové informace o zavádění do výzbroje
Z Ruska víceméně pravidelně přicházejí informace o časovém harmonogramu zavádění tanků T-14 Armata ...
-
25.07.2016
-
137 komentářů
-
Jan Grohmann
Ruský BMPT Terminátor-3 tankem budoucnosti?
Podle Ruslana Puchova, ředitele moskevského centra CAST (Centre for the Analysis of Strategies and ...
-
28.07.2016
-
69 komentářů
-
Jan Grohmann
Ruský bojový robot Udar na podvozku BMP-3
Ruské vývojové centrum VNII Signal minulý rok představilo technologický demonstrátor bezosádkového ...
-
29.07.2016
-
12 komentářů
-
Jan Grohmann
Jak nebezpečná je ruská armáda?
Diskuze o schopnostech ruské armády je prakticky vždy účelově vedená. Ruská armáda je zesměšňována ...
-
01.08.2016
-
87 komentářů
-
Jan Grohmann
Říká vám něco Moskit. Je zo taková malá ruská raketa,ale amici zní maj rakovy strach že si je nakoupili a zkoušeli. A ted si maj rusaci uz třetí generaci. A jedna taková raketka ...Zobrazit celý příspěvek
Říká vám něco Moskit. Je zo taková malá ruská raketa,ale amici zní maj rakovy strach že si je nakoupili a zkoušeli. A ted si maj rusaci uz třetí generaci. A jedna taková raketka vam zničí cely torpedoborec a velmi silne poškodí l.lod. většinou útočí ve dvojici a zaměřit pomalu nejde. Malá odrazova plocha a velmi velka rychlost a u třetí generace i dolet ktero lze odpalovat i z ponorek. A let. Svaz ma v tu chvíli docela problém protože je to raketa typu vystrel a zapomeň.Skrýt celý příspěvek
@Qvanto Když už tady chceš neuvěřitelně hloupě trolit, tak dopadneš stejně jako ostatní chovanci místní ruské trollí farmy mdlého rozumu. Když už po dvou letech otevíráš staré ...Zobrazit celý příspěvek
@Qvanto
Když už tady chceš neuvěřitelně hloupě trolit, tak dopadneš stejně jako ostatní chovanci místní ruské trollí farmy mdlého rozumu. Když už po dvou letech otevíráš staré vlákno, tak by to mělo být k věci.
1)
Ta tvoje ruská raketka Moskit neboli protilodní střely P-270 (3M80, 3M80M, 3M82 / SS-N-20 Sunburn) Moskit/Moskit M původně pochází z přelomu 70. a 80. let. Jejich leteckou variantu Ch-41 sice „dovyvinuli“ a prezentovali počátkem 90. let na různých výstavách okolo různých letounů řady Su-33/Su-30, ale tam to zřejmě celé skončilo, protože při hmotnosti rakety cca 4 tuny je to i na tyto stíhací letouny těžce nepraktické.
Střely P-270 Moskit jsou v současnoti jen ve výzbroji hladinových plavidel navržených za časů SSSR. Ruské námořnictvo má dnes tyto střely jen na:
- posledních 4 aktivních torpédoborcích Projektu 956 Saryč (v kódu NATO třída Sovremennyy), z toho jsou ale dva dlouhodobě na opravách v docích;
- jediném torpédoborci Projektu 1555.1 Fregat (Udaloy II);
- cca 19 raketových korvetách Projektu 1241.1M (Tarantul III );
- jediných dvou raketových korvetách Projektu 1239 Sivuč (v kódu NATO třída Bora).
Z výčtu tříd je vidět, že většina těchto střel je na lodích určených pro operace poblíž pobřeží/v uzavřených mořích.
2)
Protože jsme v diskuzi o ponorkách Projektu 855 Jaseň, tak tvůj příspěvek je úplně mimo. Střely Moskit nejsou ponorkové zbraně. Nejsou schopny odpalu pod vodou a při průměru těla okolo 760 mm je nejde dostat do žádného ruského ponorkového torpédometu ráže 650 mm nebo 533 mm nejde dostat. Projekt 855 Jaseň má torpédomety jen v ráži 533 mm a vertikální vypouštěcí sila, která sice mohou mít větší ráži, jsou už dělaná jen na modernější ruské střely 3M55/P-800 Oniks (SS-N-26 Strobile) nebo střely systému Kalibr-PL (SS-N-27 Sizzle, SS-N-30, …).
3)
Ještě zajímavější téma je americký zájem onákup těchto střel. USA od poloviny 90. letech tajně financovali zkrachovalé Rusko, aby nemuseli prodávat pokročilé zbraňové systémy a jejich technologie úplně každému na trhu, kdo měl tehdy dolary. V rámci této finanční pomoci měly USA zájem o nákup těchto střel přímo do NPO Raduga v Rusku. Obchod ale nedopadl nikoliv kvůli ruské neochotě je prodat (ostatně už je prodali s torpédoborci Projektu 956 do Činy), ale kvůli ruskému požadavku tyto střely prodat USA právě pouze s torpédoborcem.
Američané tak místo toho v druhé polovině 90. let zafinancovali jiného krachujícího výrobce. Od Zvezda-Strela koupili na zkoušky v USA několik terčových střel MA-31. To byly upravené letecké protilodní střely Ch-31, které měly díky své rychlosti simulovat při cvičných střelbách mnohem větší Moskity. Po zkouškách v USA ale nakonec z další spolupráce v této oblasti sešlo. Mimo jiné se ukázalo, že MA-31/Ch-31 má malý dolet a nebyla zcela dořešena bezpečnost leteckého nosiče. A také politická ochota Ruska dodávat tyto zbraňové systémy se postupně vytrácela.
Terčovou střelou US NAVY, simulující sovětské/ruské supersonické protilodní střely s náporovým motorem, se stala domácí střela GQM-163 Coyotetak. Jinými slovy US NAVY měla dostatek času a peněz se sovětskými protilodními střelami technologiemi seznámit a připravit se na ně.Skrýt celý příspěvek
mastodont
Možné je síce všetko ... ale keďže sa jedná o staré ponorky a "protivník poslúcha" ... tak by bolo v tomto prípade klamstvo asi zbytočné.mastodont
Možné je síce všetko ... ale keďže sa jedná o staré ponorky a "protivník poslúcha" ... tak by bolo v tomto prípade klamstvo asi zbytočné.S tim hlukem na ponorkach tridy victor jsem tez slisel...kazdopadne ruskou vynalozilo obrovske usili snizit hluk..trida akula tez na tom neni nejlepe vse vyvrcholilo Tridou OSkar 2 ...Zobrazit celý příspěvek
S tim hlukem na ponorkach tridy victor jsem tez slisel...kazdopadne ruskou vynalozilo obrovske usili snizit hluk..trida akula tez na tom neni nejlepe vse vyvrcholilo Tridou OSkar 2 ktery je hned po Tride Jasen tez extreme odhlucnenSkrýt celý příspěvek
Dusan a ty ako vies ci tieto informácie nie sú cielene vypústané. Uvedom si ze boj sa dá viest na roznych frontoch a aj takymito sposobmi. Porozmyslaj co som tym myslel.
Dusan a ty ako vies ci tieto informácie nie sú cielene vypústané. Uvedom si ze boj sa dá viest na roznych frontoch a aj takymito sposobmi. Porozmyslaj co som tym myslel.
Nedávno som zachytil v ruských médiách, že na ruských stíhacích ponorkách triedy Viktor bola neúspešná snaha ruského námorníctva o zníženie hlučnosti ... čiže v praxi už sú ...Zobrazit celý příspěvek
Nedávno som zachytil v ruských médiách, že na ruských stíhacích ponorkách triedy Viktor bola neúspešná snaha ruského námorníctva o zníženie hlučnosti ... čiže v praxi už sú odpísané ... a môžu tak slúžiť akurát na výcvik. Síce slúžia už len štyri, ale i tak je to citeľné zníženie schopností jadrovej floty Ruska ...Skrýt celý příspěvek
KOLT: OK...urychlíte...válkou jistě vše urychlíte, pod tlakem donutíte mozky zabývat se tím na co by bez války nikdo nedal ani cent, zkrátíte lhůty, zvětšíte týmy - máte jistě ...Zobrazit celý příspěvek
KOLT: OK...urychlíte...válkou jistě vše urychlíte, pod tlakem donutíte mozky zabývat se tím na co by bez války nikdo nedal ani cent, zkrátíte lhůty, zvětšíte týmy - máte jistě pravdu. Přeformuluji tedy tak, že to co vymyslíte před válkou můžete hned začít vyrábět v počtech mírně vyšších než na které teoreticky stačíte.Skrýt celý příspěvek
pro Wenet01: Jakkoliv souhlasím s tím, že mít kontinuitu ve vývoji je zásadní věc, byl bych opatrný s tvrzením, že vývoj neurychlíte – koukněte na druhou světovou válku, tempo ...Zobrazit celý příspěvek
pro Wenet01: Jakkoliv souhlasím s tím, že mít kontinuitu ve vývoji je zásadní věc, byl bych opatrný s tvrzením, že vývoj neurychlíte – koukněte na druhou světovou válku, tempo vývoje především v zemích, které byly v ohnisku konfliktu (GB, Německo, SSSR), bylo hodně svižné :-)Skrýt celý příspěvek
Jako u všeho...pokud máte technologii, umíte to postavit z domácích zdrojů tak jste dál. Jak dlouho jí vyrábějí, kolik jich můžou nasadit je druhá věc, ale vývoj je základ ...Zobrazit celý příspěvek
Jako u všeho...pokud máte technologii, umíte to postavit z domácích zdrojů tak jste dál. Jak dlouho jí vyrábějí, kolik jich můžou nasadit je druhá věc, ale vývoj je základ všeho...v případě války nebo zhoršující se situace můžete zrychlit výrobu a přesunout zdroje prakticky ze všech oblastí..jediné co neurychlíte je právě vývojSkrýt celý příspěvek
Nazdárek petres, koho a čím jsem urazil ? Pouze suchozemce čecháčka co musí vysunout periskop aby trefil letadlovou loď místo torpédoborce ???... O zahořklých primitivech co si ...Zobrazit celý příspěvek
Nazdárek petres, koho a čím jsem urazil ? Pouze suchozemce čecháčka co musí vysunout periskop aby trefil letadlovou loď místo torpédoborce ???... O zahořklých primitivech co si koupou duši v lejnech psal někdo jiný :-).
Tak si to užijte.Skrýt celý příspěvekPřesně tak, dobrá posádka, dobrá technika a příliš sebevědomý protivník = náběh na "zajímavý" výsledek. U jiného cvičení Gotland "vybral" skoro celou vylodovací flotilu, museli ...Zobrazit celý příspěvek
Přesně tak, dobrá posádka, dobrá technika a příliš sebevědomý protivník = náběh na "zajímavý" výsledek.
U jiného cvičení Gotland "vybral" skoro celou vylodovací flotilu, museli anulovat výsledky a poslat je mimo cvičení, aby mohli ten výsadek vyzkoušet. Právě velmi tiché AIP a posádka co, dovedla využít techniku na hranicích možností způsobilo, že v reálu by bylo vylodění odraženo.
Nejhorší je spoléhat se na to, že protivník je horší. Druhé nejhorší je podělat se s tím, že protivník je mnohem silnější :-)Skrýt celý příspěvekTady je dobrý článek o utocích na CVN od kamikadze po SSSR. https://www.usnwc.edu/getattac... Hlavně ...Zobrazit celý příspěvek
Tady je dobrý článek o utocích na CVN od kamikadze po SSSR.
https://www.usnwc.edu/getattac...
Hlavně se zaměřit na to kolik letadel rusové planovali použít na zničení jedné letadlovky, jaké ztráty a jak moc obtížné vůbec bylo najít samotnou CVN (sebevražedný průzkumný let pro vizuální potvrzení...). Jejich dnešní schopnosti jsou jen stínem toho co tenkát byli.
Taky je tam potvrzen í toho co jme kdysi říkal, že operačně Backfire ponese jen jeden shipwreck, i když papírově unese až tři.
Strategist: i když samotný operační svaz bude určitě posílen, myslel jsem to spíš tak, že v okolí bude mnoho dalších lodí nepřímo podléhající svazu.Skrýt celý příspěvekmadrabbit: díky za nakopnutí. Právě ponorka Gotland je tou ponorkou, která v roce 2006 "potopila" letadlovou loď USS Ronald Reagan. A mám pocit, že to není ojedinělý případ. Dobrá ...Zobrazit celý příspěvek
madrabbit: díky za nakopnutí. Právě ponorka Gotland je tou ponorkou, která v roce 2006 "potopila" letadlovou loď USS Ronald Reagan. A mám pocit, že to není ojedinělý případ. Dobrá ponorka se skvělou posádkou dokáže ledasco..Skrýt celý příspěvek
Cernakus: shania má pravdu CSG by měly za války mnohem větší ochranu, křižníky, torpedoborce atd a onyxy jsou vlastně jenom jiná verze brahmos a ta jde sestřelit!! Nedávno jsem na ...Zobrazit celý příspěvek
Cernakus: shania má pravdu CSG by měly za války mnohem větší ochranu, křižníky, torpedoborce atd a onyxy jsou vlastně jenom jiná verze brahmos a ta jde sestřelit!! Nedávno jsem na to četl nestrannou analýzu zaměřenou pouze na technické parametry a vyšlo z toho, že s E 2 ve vzduchu těch 32 brahmos je CSG schopen sestřelit. To ze usa nepilovalo delší dobu svou schopnost boje proti ponorkam a nezaradilo do výzbroje žádnou super protiponorkovou zbraň je pravda, ale vemte si to z jiného úhlu pohledu us navy se záměrilo na jiné hrozby a snaží se vytvořit silné, multifunkční, víceúčelové námořnictvo, které je schopno reagovat na různé scénáře obrany útoku i eskorty po celém světě. Zato rusové mají pouze jeden cíl musí mít nejlepší největší zbraň, která porazí us navy carriers a jiné lodě a nic jiného je nezajímá, jejich výtvory mají za cíl pouze útočit a zničit usa, ale jinak na nic dobrého nejsou. Rusové prostě stále zijou ve studené válce a západ je pořád jejich nepřítel. A ze složek ruskych ozb sil si myslím, ze námořnictvo je tou nejslabšíSkrýt celý příspěvek
K diskuzi o účinnosti jediné ponorky vůči operačnímu svazu - zkuste pohled info o cvičeních, kde v roli protivníka USN figuruje Švédsko s třídou Gotland - diesel-elektrická, ale ...Zobrazit celý příspěvek
K diskuzi o účinnosti jediné ponorky vůči operačnímu svazu - zkuste pohled info o cvičeních, kde v roli protivníka USN figuruje Švédsko s třídou Gotland - diesel-elektrická, ale velmi tichá.
Z jednoho cvičení ji museli "vyloučit" protože jim docházeli lodě na provedení výsadku :-)Skrýt celý příspěvekKdyz se podivate na palbu tak zjistite, ze Cernaukus patri mezi skupinu lidi, kteri dodnes lituji, ze uz nemuzou od Rusa levne kupovat naftu.. proto bych jeho prispevky bral s ...Zobrazit celý příspěvek
Kdyz se podivate na palbu tak zjistite, ze Cernaukus patri mezi skupinu lidi, kteri dodnes lituji, ze uz nemuzou od Rusa levne kupovat naftu.. proto bych jeho prispevky bral s nadhledem. Ostatne ohanet se dostrelem raket bez vysvetleni zpusobu jejich navedeni na cil a identifikaci samotneho cile.. usmevneSkrýt celý příspěvek
to starlinght- on cernakus už zařadil Zirkon do výzbroje a rovnou ponorek ( jak je budou používat ponořené nenapsal). Ovšem nejlahodnější je zmínka o úrovni výcviku- americký ...Zobrazit celý příspěvek
to starlinght- on cernakus už zařadil Zirkon do výzbroje a rovnou ponorek ( jak je budou používat ponořené nenapsal).
Ovšem nejlahodnější je zmínka o úrovni výcviku- americký ponorkář musí dostat rozkaz přes čtyři lidi- ruský si rozhodne sám :-) už vím proč zkončil Kursk......Skrýt celý příspěvekTo Cernaukus. Už po několikáté ve zdejších diskuzích zmiňuješ ruský sytém pro radiotechnický průzkum (ELINT) Liana. Jsi si skutečně jistý, že je v současnosti vůbec operačně ...Zobrazit celý příspěvek
To Cernaukus. Už po několikáté ve zdejších diskuzích zmiňuješ ruský sytém pro radiotechnický průzkum (ELINT) Liana.
Jsi si skutečně jistý, že je v současnosti vůbec operačně použitelný pro taktické sledování námořních plavidel? Na základě veřejně dostupných dat si nejsem jistý, že to pracuje, jak to nadšeně popisuješ.
Po více než 15 letech problematického vývoje (počítáno k datu vypuštění prvního prototypu) jsou v současnosti na oběžné dráze pouhé dva satelity tohoto systému – prototyp Lotos-S (index 14F138)/ Kosmos 2455/ NSSDC ID 2009-063A/NORAD ID 36095 vypuštěný v listopadu 2009 a první sériový kus Lotos (index 14F145)/ Kosmos 2502/ NSSDC ID 2014-086A/NORAD ID 40358 vypuštěný v prosinci 2015.
Jenže satelity Lotos jsou prý primárně určeny k všeobecnému zpravodajskému průzkumu ELINT/SIGINT a nejsou schopny sami o sobě námořní taktické lokalizace polohy lodí. To má mít na starosti další typ satelitu Pion-NKS (index 14F139) s aktivním průzkumným radiolokátorem. Jenže problémy s jeho vývojem byly ještě větší než u Lotosů a start prvního satelitu se už několik let odkládá.
Oba satelity řady Lotos obíhají po kruhové oběžné dráze se sklonem cca 67° k rovníku ve výšce cca 900 km s oběžnou dobou 103 minut. Mají tedy zhruba stejné parametry oběžné dráhy jako americké satelity pro námořní ELINT typu Intruder (Naval Ocean Surveillance System - NOSS 3. generace), nebo čínské ekvivalenty staršího amerického systému 2. generace (používá se generické anglické označení pro čínské vojenské průzkumné satelity - Yaogan).
Oba tyto satelitní systémy používají k určení polohy lodí techniku pasivních ELINT satelitů letících v poměrně těsné formaci. Pokročilejší americký NOSS 3. generace to dokáže pouze s dvojicí satelitů ve formaci, zatímco čínský potřebuje trojici satelitů.
Jenže k efektivní operační způsobilosti amerického a čínského systému jsou potřeba minimálně 4 skupiny (dvojice nebo trojice) satelitů. To zajištuje, že americký nebo čínský systém dokáže sledovat jednu oblast povrchu Země (cca v našich zeměpisných šířkách) minimálně 30 za den, tedy zhruba každých 45 minut. Za tu dobu loď při rychlosti 20 uzlů může změnit polohu o 28 km. Tedy od posledního kontaktu je může být loď někdy ve čtverci 55x55 km a je potřeba prohledat čtverec o ploše 3100 čtverečních km.
Ruský systém Liana ale s pouhou dvojicí satelitů pasivních satelitů řady Lotos, i s případnou budoucí podporou prvního aktivního radiolokačního satelitu Pion-NKS tak bude výrazně zaostávat za americkými i čínskými protějšky ve schopnosti takticky použitelné aktualizace polohy pohyblivých námořních cílů.
Rusové to samozřejmě vědí, a proto plánují vypouštění další satelitů systémů Liana. A pak náhradu těch, který dojde životnost a tak draze dokola. Jak dlouho jim ale potrvá vypustit skutečně plně operační systém, ukáže až čas.
Mám proto otázku na znalce ruského námořnictva – jak dosud současné ruské námořnictvo zajištuje detekci, sledování a identifikaci námořních cílů za radarovým a optickým horizontem, aby bylo schopno vůbec využívat dostřelu svých protilodních střel?
Než bude systém Liana skutečně použitelný, jsou skutečně odkázani jen na palubní vrtulníky Ka-27 a námořní letouny Il-38 a Tu-142? Tedy na leteckou techniku, jež je vyrobená před 25 a více lety?
Dokáží jejich letité radary a systémy radiotechnického průzkumu (ESM) na velké vzdálenosti vůbec rozlišit vojenská plavidla od civilních, které ve velkém brázdí světové oceány. Například i velká letadlová loď může na radaru být nerozlišitelná od stejně velkých komerčních lodí (kontejnerové lodě, supertankery). O menších typech lodí ani nemluvě.Skrýt celý příspěvekcernakus: jedinej kdo tady nekoho podcenuje jsi ty. Ja jsem si plně vědom schopností ruských raket, ale taky toho co umí moderní IADS s VLS. Takže je potřeba hoodně raket, z více ...Zobrazit celý příspěvek
cernakus: jedinej kdo tady nekoho podcenuje jsi ty. Ja jsem si plně vědom schopností ruských raket, ale taky toho co umí moderní IADS s VLS. Takže je potřeba hoodně raket, z více směrů a zajistit jim patřičnou podporu.
Modernizovaný Kirov by pravděpodobně přežil vic jak 60 onyxu bez jakékoliv pomoci, pokud by měl aspoň minimální varování. Pokud po nem nepujdes něčím stealth jako je LRASM, je prakticky nezranitelný do vyčerpání raket, pokud to nebude opravdu masivní útok.
Burke vydrží tak 10-20, pokud bude mít E-2D tak podstatně víc, ve formaci jsou podstatne odolnejsi.
Drzet se 2km od CVN aby ji kryli CIWS? To fakt myslíš važně? CIWS nemá šanci trefit nic co aspon trochu manevruje a neletí to přímo k CIWS.
O tom jak CVN svaz zari jako stromecek se muzes presvedcit tu
http://www.navweaps.com/index_...
Vzhledem k tomu, že nadzvukové rakety byli hlavní hrozbou pro USN skoro 50 let, tak o neschonosti zasahnout tyto cilé silně pochybuju.... A onyx není zrovna nejrychlejší raketa která jim hrozila. A co víc, klidně budu tvrdit že IADS a REB USN jsou ty nejlepší nasvětě.Skrýt celý příspěvekCernakus s Shania: Mám takový pocit, že oba koukáte jen na to svoje a trochu ignorujete protistranu. ;) Vzásadě vědět toho o BVP 2 stejně jako kdokoliv z nás tady o systémech ...Zobrazit celý příspěvek
Cernakus s Shania:
Mám takový pocit, že oba koukáte jen na to svoje a trochu ignorujete protistranu. ;) Vzásadě vědět toho o BVP 2 stejně jako kdokoliv z nás tady o systémech ponorek a systémach pro ASW, tak bych ho měl za nadčasovou mašinu. Prostě a jednoduše, opravdu si myslíte že je možné na základě veřejně dostupných informací o jedněch z nejutajovanějších systémů vynášet soudy o jejich skutečné efektivitě?
V neprospěch US navy mluví to, že rusko prostě 25 let nebylo prioritou, v neprospěch ruska zas mluví to že 25 let nemělo peníze na vývoj. Každá strana řeší své problémy svým způsobem a narozdíl od setkání tanků nemáme žádné relevantní konflikty pro srovnání.
To že byl v 80. letech problé postřelovat rychlé cíle už dnes zase platí o něco méně - to je řekl bych prokázaný fakt. Prokázaný fakt je taky to, že platí fyzika - předmět se i po zásahu projektilem nějak pohybuje a i po zásahu může napáchat škody (pokud není zničen zcela a to často není). To je pokud vím důvod proč se i v rámci CIWS celkem přechází z hlavní na rakety (popřípadě se obojí kombinuje).
Nevíme jaká je doba zjištění hrozby a tedy jaký je reakční čas, neznáme účinnost soft kill opatření... známe jen přibližný dosah zhraně, její rychlost a tušíme něco o systému navedení.
Sorry, ale nevíme prostě skoro nic podstatnéh a. přesto jeden z Vás ví, že CSG je bezbranná a druhý že ponorka defakto nemá šanci. ;)Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...