NÁZOR: Federální armáda Evropské unie
-
26. 5. 2014
-
27 komentářů
-
Michal Uher
V poslední době evropské země ztrácejí ve zbrojení dech. Ekonomická krize započala etapu snižování obranných rozpočtů jednotlivých zemí. Snižování počtů vojáků i techniky jde ruku v ruce v omezování projektů modernizace a vývoje nových prostředků. V některých zemích více, v jiných zemích méně.
Veliké země Asie však tento trend nemají a nakupují moderní vojenskou techniku. Rusko před časem začalo do svých léta chátrajících ozbrojených sil také investovat.
USA rovněž musí výdaje na obranu upravovat, ale řada projektů je stále živých. Spojené státy čím dál hlasitěji upozorňují na to, že Evropě klesá schopnost vlastní obrany. Prakticky nejhůře jsou na tom relativně mladí členové, kteří se dostali do EU v posledních kolech rozšiřování, a to zejména i proto, že se jedná o malé státy a malé ekonomiky.
Malé vs. velké státy - srovnávání nesrovnatelného
Vzniklá situace nás vede ke srovnávání armád, jejich výzbroje a schopností. Zde je však potřeba upozornit, že mnohdy se srovnává nesrovnatelné.
Nejde jen o velikost státu. Je pochopitelné, že třeba Slovinsko není možno srovnávat s Francií a třeba zase Francii s Čínou.
Malé Slovinsko si může se svým rozpočtem dovolit mnohem méně, než mnohem větší stát. Pro Francii je nákup 30 stíhaček relativně malý problém. Pro Slovinsko se jedná však z finančních důvodů o problém neřešitelný. Pokud Slovinsko začne budovat stíhací letectvo, tak může obratem zrušit vše ostatní, protože na to nebudou peníze.
Dělení států v 90. letech Evropě moc neprospělo. Jedním z příkladů, kde se dělení zemí nejvíce podepsalo, je právě obrana.
Československo mělo problém kupovat moderní stíhací letadla už za socializmu. Při nákupu MiGů-29 se rozhodlo o koupi jen 20 kusů s tím, že další se výhledově přikoupí. Šlo o poměrně nákladnou záležitost, kterou ale společný stát mohl unést.
Tabulka: Zbrojní výdaje (€) členských zemí EU za rok 2012 . / Wikipedia
Dnes jsou ale oba menší nástupnické státy jen s problémy schopné stíhací letectvo financovat. Česko si stíhačky půjčuje a Slovensko se stávajícími letadly drží jen obtížně nepřetržitou hotovost.
Politici jednoduše při dělení zapomenuli, že to není jen o tom vydělit něco v poměru 2:1. Řada nákladů zůstane, bez ohledu na to, jestli těch mašin máte 10, 20 nebo 50. Jenže stíhací letectvo je jen špičkou ledovce.
Nejvíce tristní a také nejvíce viditelnou je tato situace v zemích bývalé Jugoslávie. V minulosti se jugoslávská armáda rozprostírala rovnoměrně po krajině. Nezáleželo, zda se jednalo o území Chorvatska, Slovinska nebo Srbska. Obrana dostávala peníze ze společného rozpočtu všech oblastí.
Rozpad Jugoslávie na menší celky znamenal pro jejich armády ztrátu řady schopností. Zmíněné stíhací letectvo bylo jednou z položek, které musely nástupnické malé státy odepsat. Sami na financování stíhacího letectva prostě nemají.
Platí tedy, že čím menší stát, tím více procent HDP musí vydat na obranu. V opačném případě bude mít méně schopností než velká země, která vydává na obranu stejné procento HDP.
Federální armáda
Specifickým prvkem jsou federativní země. Typickým příkladem je právě třeba již zmíněná Jugoslávie. Dokud byla společná federální obrana, tak si společně mohly tyto oblasti dovolit poměrně více, než dnes jako malé samostatné státy.
Nesmíme však zapomínat na to, že federální armádu nebo lépe řečeno ozbrojené síly mají i Spojené státy. Jeden z nejčastějších omylů, se kterými se můžeme setkat, když někdo porovnává schopnosti a vybavení ozbrojených sil USA a třeba ČR. Není možné srovnávat možnosti ozbrojených sil jedno malého státu a federálních ozbrojených sil USA.
Foto: Americká Národní garda pomáhá po hurikánu Sandy v New Yorku (2012). / U.S. Department of Defense
Je potřeba si uvědomit, že na území jednotlivých států USA se nacházejí tři typy vojenských jednotek: a) federální armáda, b) rezervní složky federální armády, c) národní garda.
Federální armáda má za úkol bránit zájmy USA v zahraničí a bránit území USA jako celek. Rezervní složky slouží k bojovému doplnění federální armády.
Národní garda je ozbrojeným sborem jednotlivých států, kterým disponuje guvernér – tedy v našem pojetí prezident daného státu. Je důležité si uvědomit, že ozbrojené síly, a to jak federální armáda, tak národní garda, umístěné na území jednoho členského státu USA nemají úplně vševojskový charakter. Naproti tomu Evropské země usilují obvykle o udržení vševojskové armády se všemi schopnostmi.
Federální armáda v Evropě
Udržení vševojskových armád evropských zemí stojí veliké peníze. Od ekonomické krize mají problém evropské země své ozbrojené síly financovat. Evropské státy „obranné peníze“ používají spíše na různé sociální a rozvojové programy. Větší země tento deficit snášejí lépe než malé.
Rovnoměrné rozložení a zajištění obrany Evropské unie, může zajistit federativní armáda. Část schopností si členské státy mohou ponechat a založit je hlavně na dobrovolnické službě.
Podobně jako v bývalé Jugoslávii nebo USA může být federální evropská armáda rozprostřená po celém prostoru Evropské unie. Každý stát získá několik jednotek federální armády.
Foto: Německé tenky Leopard 2. / Bundeswehr
Tato myšlenka však naráží na řadu větších či menších problémů. Asi největším je pocit ztráty suverenity vyčleněním hlavní části ozbrojených sil mimo dosah vládnoucí moci státu.
Poměrně velikým problémem je i názorová roztříštěnost jednotlivých zemí v EU. Státy EU mají problém se dohodnout doslova do písmene na tom, jakou barvu má pomeranč. Dohodnout se na podobě a rozmístění evropské federální armády se tak zdá jako nadlidský úkol.
Veliké emoce jistě vzniknou při převádění částí majetku jednotlivých ozbrojených sil na federální složky. Je jasné, že EU nemůže paralelně budovat nové federální ozbrojené síly s udržováním současných ozbrojených sil jednotlivých států v současné velikosti.
Pro řadu lidí je také nepřekonatelný problém překousnout cizí vojáky na svém území. Lze předpokládat, že primárně pro federální jednotky na území daného státu se rekrutují občané tohoto státu. Přesto pro řadu lidí půjde o cizí prvek.
Druhou věcí je přenesení odpovědnosti za nasazení „domácích“ vojáků ve federální armádě mimo území daného státu. Lidé jen těžko přijmou skutečnost, že Brusel rozhodl o nasazení „jejich“ armády někde v Africe nebo Asii.
Foto: Operátoři Nizozemského královské námořnictva. / Koninklijke Marine
Federální armáda a NATO
Mnoho lidí si slibuje zajištění společné obrany od NATO. Zde je třeba připomenout, že státy NATO mohou, ovšem nemusejí pomoci při obraně napadeného člena. Smlouva umožňuje pomoc, ale nikoho k pomoci nezavazuje.
NATO nemůže fungovat jako federální armáda už z principu. Pokud teoreticky federální armáda EU vznikne, může v rámci NATO působit. Výzvou se však stane celou spolupráci legislativně a smluvně ošetřit.
Evropská federální armáda by fungovala v NATO jako celek, rovnoprávný například k federálním ozbrojeným silám Spojených států. Jednotlivé evropské státy však již v tomto případě nemohou posílat své vojáky do zahraničí.
Federální armáda EU je také ekonomickým řešením řady problémů financování ozbrojených sil v Evropě. Výše příspěvků jednotlivých evropských členských zemí do federální armády bude přesně daná. Převádění peněz z obrany do jiných části rozpočtu tak nebude podléhat aktuálním politickým rozmarům daných států.
Z hlediska morálního však Evropa nebude na podobný projekt dlouho připravena. Jednotlivé ozbrojené síly mají dlouhou tradici a Evropa nemá na mnoho věcí jednotný názor. Vznik federální armády rovněž dále omezí státní suverenitu jednotlivých členských států.
Česká republika a další malé státy si musí uvědomit, že jejich suverenita samostatnost má také nějakou cenu. Bez dostatečně velkého obranného rozpočtu jednoduše malé armády ztratí některé ze svých schopností.
Názor profesionála
Pan Uher se dotkl okruhů problémů, které by bylo nutné vyřešit v rámci EU. EU by se musela shodnout (podle mého názoru) na řešení těchto:
+ geopolitických
+ ekonomických
+ právních
+ vojenských.
To znamená, že všechny státy EU by musely projít složitým procesem schvalování mnoha procedur, které by umožnily vznik a fungování federální armády. Polovičaté řešení jen jednoho z výše uvedených okruhů problémů by zcela nepochybně vznik a činnost federální armády znemožnilo. Členské země by musely udělat mnoho národních, politických, ekonomických ústupků a kompromisů.
Jsou na něco takového země v rámci EU připraveny??? Jak se do záležitosti promítnou historické zkušenosti jednotlivých národů? O jakém časovém horizontu vzniku takové armády se jedná? Kdo a podle jakého klíče rozhodne kolik, která země přispěje z vlastního rozpočtu, jaké vojenské síly vyčlení? Kdo a jakým způsobem rozhodne o nasazení takové armády? Jaká bude struktura velení?
Spousty otázek a prakticky žádné odpovědi. Jedna prozatímní odpověď je nasnadě – EU na něco takového není připravena a nejde jen o hledisko morální, jak píše p. Uher. Také je otázkou jak danou věc posuzovat.
Skrze současnou situaci nebo odhlédnout od současnosti a řešit problém s nadhledem, oproštěni od všeho co by vzniku takové armády bránilo. Já osobně bych byl pro druhou variantu, protože současnost nás silně rozděluje.
Co ještě dodat? Pan Uher by měl více používat podmiňovacího způsobu, protože takhle vzniká dojem, že něco již je hotovo, ale je tomu tak doopravdy? Závěrem p. Uher píše: “Česká republika a další malé státy si musí uvědomit, že jejich suverenita a samostatnost má také nějakou cenu. Bez dostatečně velkého obranného rozpočtu jednoduše malé armády ztratí některé ze svých schopností.“ V tom s ním naprosto souhlasím a přidal bych – bez dostatečně velkého obranného rozpočtu nepodléhajícího rozmarům vládnoucích garnitur!
Genmjr. Ing. Hynek Blaško
Související články
Evropský Meteor pro Eurofighter Typhoon
Na počátku prosince minulého roku bylo uskutečněno první odpálení vyvíjené střely vzduch-vzduch ...
-
12.03.2013
-
1 komentářů
-
Michal Polák
Evropský Eurofighter pro celý Perský záliv?
Evropský vojenský průmysl má důvod k radosti. Bahrajn, malý ostrovní stát Perského zálivu, projevil ...
-
10.08.2013
-
1 komentářů
-
Jan Grohmann
Evropský bezpilotní letoun Taranis
BAE Systems společně s britským ministerstvem obrany započalo s leteckými testy letounu Taranis, ...
-
28.10.2013
-
0 komentářů
-
Jan Grohmann
Chystá se největší cvičení na území Evropy
Ve dnech 4. – 25. listopadu 2013 se uskuteční v Joint Multinational Readiness Center (JMRC) ...
-
03.11.2013
-
0 komentářů
-
kpt. Martina Štěpánková
Plán 5000-ovej krízovej armády EU: https://www.reuters.com/world/...
Plán 5000-ovej krízovej armády EU: https://www.reuters.com/world/...
Docela dobrý článek, ale zase tam zaznívá, že by státy přišly o suverenitu a že by státy měly cizí vojáky na svém území a že Brusel bude rozhodovat o nasazení vojáků mimo vlastní ...Zobrazit celý příspěvek
Docela dobrý článek, ale zase tam zaznívá, že by státy přišly o suverenitu a že by státy měly cizí vojáky na svém území a že Brusel bude rozhodovat o nasazení vojáků mimo vlastní stát. To je nepřesný až vyloženě špatný pohled na věc. Musím připomenout, že tu suverenitu nemají státy, ale jejich občané, takže státy o žádnou suverenitu ani nemohou přijít. Státy mohou přijít o určité pravomoci a úlohy v důsledku toho, že jim je právě suverénní (federální) občané odeberou a svěří je federaci, protože jim to tak prostě přijde efektivnější a shodnou se na tom. Takže tady žádný problém není. Občané mají jasně definovaný společný zájem a společně určí, kdo se o něj bude starat. Federální vojáci ale už nejsou vojáky jednoho či druhého státu - jsou to vojáci celé federace. Takže mluvit o cizích vojácích také nedává smysl, protože to jsou vojáci jednoho společného státu, který vznikl na základě určení společných zájmů občanů celé federace. Úplně stejně s tím Bruselem.Skrýt celý příspěvek
Číslo 1,17% HDP je zkreslené neboť obsahuje i důchodové transfery, které mají jiné země vyjmuty z armádních rozpočtů.
Ve skutečnosti tedy ČR vydává na obranu 0,8% HDP.Číslo 1,17% HDP je zkreslené neboť obsahuje i důchodové transfery, které mají jiné země vyjmuty z armádních rozpočtů.
Ve skutečnosti tedy ČR vydává na obranu 0,8% HDP.pro mu7705: To ale není celistvý pohled. K dispozici bylo docela dost sic ne nejlepší přesto dobré techniky (kvalitní). Nelze porovnávat, ale přesto: Průběžně se nakupovala nová ...Zobrazit celý příspěvek
pro mu7705: To ale není celistvý pohled. K dispozici bylo docela dost sic ne nejlepší přesto dobré techniky (kvalitní). Nelze porovnávat, ale přesto: Průběžně se nakupovala nová technika-dnes to vypadá, že budeme mít ty samé stroje bez navýšení počtu po dobu 50 let. SSSR si uvědomovala naši polohu a dbala na to, abychom byly dobře vyzbrojeni. Počítal bych tam i ten tlak na nákup.
Považuji za nešťastné vytahovat minulost a porovnávat těžko porovnatelné pokud nás zajímá přítomnost a budoucnost. Je jasné, že dnes a dále v budoucnu dostaneme méně zato kvalitní muziky za stále více peněz.Skrýt celý příspěvekJan Grohman: David nize ma pravdu. Certovo kopitko okruhu (chapu je jako regionalni armady) bych videl v moznosti faktickeho rozdeleni nyni jednotne NATO na radu slabsich a slabych ...Zobrazit celý příspěvek
Jan Grohman: David nize ma pravdu. Certovo kopitko okruhu (chapu je jako regionalni armady) bych videl v moznosti faktickeho rozdeleni nyni jednotne NATO na radu slabsich a slabych regionalnich statnich seskupeni, ktera by mohla mit tendenci nespolupracovat mezi sebou. I budovani takove jednotne regionalni armady radou statu bych videl jako potencialni problem prave pri prosazovani jednotne vyzbroje (napr. budou dodavat pro "Visegradskou armadu" utocne pusku Cesi nebo Polaci?). Vysledek by mohlo byt oslabeni NATO. Vse je ovsem otazkou provedeni.
Jinak spolecne mezinarodni tendry na vojenskou techniku jsou OK a tak trochu obcas jiz snad probihaji. Myslim, ze pokud pujde z tlustych do tenkych, tak to prinuti staty NATO spolupracovat pri vyzbrojovani jeste uzeji a to i bez formalnich regionalnich armad.Skrýt celý příspěvekPro Mu 7705 - většinou se předpokládá, že letoun následující generace výrazně převyšuje letoun generace předchozí. Pokud si vzpomínám na tehdejší socialistickou literaturu, v té se ...Zobrazit celý příspěvek
Pro Mu 7705 - většinou se předpokládá, že letoun následující generace výrazně převyšuje letoun generace předchozí. Pokud si vzpomínám na tehdejší socialistickou literaturu, v té se uvádělo, že jeden MiG-29 nahradí 3-4 MiG-21/23. Z toho byly odvozeny uvažované počty. Nejčastěji se uvádí počet 72, ale to byl jen pracovní počet.
Zapomíná se někdy také na to, že v zhruba stejné době se československé letectvo přezbrojovalo na další tehdy moderní typy - Su-25 a Su-22, uvažovalo se i o Su-27.
A to Jan Grohman - takové okruhy by možná byly realizovatelné, ale schválně si je zkuste porovnat. Byly by velice nevyrovnané - co se týče počtu obyvatel, ekonomické síly a tedy i vojenské síly.
Ostatně - nikdo v NATO nebrání tomu, aby jednotlivé země dál spolupracovaly. Společné projekty mají např. pobaltské státy, státy Beneluxu atd. A přesto výsledky jsou prakticky zanedbatelnéSkrýt celý příspěvekJecchus: měl jsem spíše na mysli nějaké jižnější státy s vysokou mírou nezaměstnanosti, kde je velký potenciál, že za pár let (a při již několikáté generaci naštvaných lidí, že EU ...Zobrazit celý příspěvek
Jecchus: měl jsem spíše na mysli nějaké jižnější státy s vysokou mírou nezaměstnanosti, kde je velký potenciál, že za pár let (a při již několikáté generaci naštvaných lidí, že EU může za jejich stav) se moci opět chopí levicový extrém...pak nebudou mít větší problém obrátit dostatečný počet lidí proti zbytku Evropy....síla propagandy a aktuální sociální stav platil vždy a všude za dobrý nástroj....Skrýt celý příspěvek
jenikdavid: Kromě toho, že si nemyslím, že náš potenciílní reálný problém by byla hrozící válka s EU po té, co nás z ní vysmahnou, tak ale v zásadě souhlasím. Problémy Západu ...Zobrazit celý příspěvek
jenikdavid:
Kromě toho, že si nemyslím, že náš potenciílní reálný problém by byla hrozící válka s EU po té, co nás z ní vysmahnou, tak ale v zásadě souhlasím.
Problémy Západu jsou natolik závažné a jejich řešení natolik bolestivá, že k nim de facto nejde přistoupit bez nějakého "velkého třesku", který přinese vůli jednat. Co tím velkým třeskem bude (klidně to může být to, co ve svém příspěvku popisujete) a jak to nakonec dopadne je pak už otázka jiná...Skrýt celý příspěvekTakeda: Já se obávám, že alternativa je jedině v nějakém velmi velkém a nezvládnutém bezpečnostním problému. Ať už to bude nástup radikálních politických uskupení vně a nebo uvnitř ...Zobrazit celý příspěvek
Takeda: Já se obávám, že alternativa je jedině v nějakém velmi velkém a nezvládnutém bezpečnostním problému. Ať už to bude nástup radikálních politických uskupení vně a nebo uvnitř EU a posléze vyhrocený ekonomický konflikt s takto nasměrovanou zemí. Možná bych pak ještě přidal příhraniční ozbrojený konflikt. A nebo nárůst teroristických aktivit opět na našem zemí nebo v jeho těsné blízkosti. První případ si umím představit velmi reálně, i vzhledem k volbám. Lidé se bohužel nemění a navíc ztrácejí schopnost pamatovat si z minulosti to podstatné. Oči jim pak otevře až opět něco, co by se stávat nemělo. Jinými slovy, dokud nám v Praze někdo na Hradě neodpálí bombu a nebo dokud nám členská země EU nejdřív nevypoví členství a pak rozjede nejdříve ekonomickou a posléze i klasickou válku, bude se jen obecně mluvit, ale ne konat. Do té doby se obávám, že budeme jen přinejlepším stagnovat...A ani sebelepší nápad jak to teď vyřešit nepomůže..bohužel...Skrýt celý příspěvek
Nesher: No už se nám to zvrhává v historickou debatu, což jsem rozpoutat nechtěl. Na tohle prostě budeme mít jiný názor. Ale místo historické tyrády, navíc z poněkud ...Zobrazit celý příspěvek
Nesher: No už se nám to zvrhává v historickou debatu, což jsem rozpoutat nechtěl. Na tohle prostě budeme mít jiný názor.
Ale místo historické tyrády, navíc z poněkud zastaralého historiografického pohledu na R-U (sorry, rýpnout jsem si musel :-D), jsme se stále nedočkali nějaké schůdné alternativy, která by vyřešila problém udržitelnosti obranyschopnosti naší země.Skrýt celý příspěvekNesher: to není tak jednoduché - nebýt toho že skupina Masaryka a Beneše tak by Československo nevzniklo a i tak byl osud naší státnosti na vážkách. S Karlem máte pravdu, rozhýbal ...Zobrazit celý příspěvek
Nesher: to není tak jednoduché - nebýt toho že skupina Masaryka a Beneše tak by Československo nevzniklo a i tak byl osud naší státnosti na vážkách. S Karlem máte pravdu, rozhýbal se až když jak se říká "byla ruka v rukávu".
Se SSSR i Jugoslávií je to komplikované, ale rozpad byl podmíněn tím že se vládnoucí vrstva vzdala moci a přešla do soukromého sektoru. A zůstali jen ti třetiřadí co neměli se řízením federálního státu žádné praktické zkušenosti.
A ještě k té evropské armádě - jednak ji omezuje národní řevnivost a jednak umělé vydělování největšího evropského státu. A také v případě většího konfliktu jsou problémem paliva a suroviny - pokud by protivník byť jen zčásti narušil dodávky ze zámoří tak boj pro nedostatek paliva končí. Co to znamená poznali Němci za druhé světové.
Naštěstí už si dost politiků uvědomuje že problémem není Rusko, nýbrž mohutné asijské národy. Kdysi před nimi Rus chránil Evropu a umožnil tím hospodářský rozvoj. Jenže nyní se tyto národy silně rozmnožili a i technickovojensky se solidně vzmáhají. Zatím jsou vcelku mírné, ale nikde není psáno že to vydrží věky - stačí pár větších katastrof, charismatičtí vůdcové-demagogové a je tu velký problém, nejdřív pro Rusko a pak pro bezbrannou Evropu.Skrýt celý příspěvekZa konstituční monarchii anglického typu se mohla s přihmouřenýma očima považovat jen západní část, tj. předlitavsko, Uhersko ani náhodou. Jinak klasické konstituční monarchie jsou ...Zobrazit celý příspěvek
Za konstituční monarchii anglického typu se mohla s přihmouřenýma očima považovat jen západní část, tj. předlitavsko, Uhersko ani náhodou. Jinak klasické konstituční monarchie jsou právě ty, kde byl jeden politický národ např. Švédsko či Dánsko.
R-U se rozpadlo kvůli tomu, co tu popisuji, nedokázalo vytvořit jeden politický národ a místo toho, aby situaci řešilo, tak raději tu válku vyvolalo. K federalizaci se rozhodně František d´Este nechystal, Karel k tomu sáhl v okamžik kdy bylo naprosto pozdě, ve chvíli kdy prohrál válku a z jeho říše se stal satelit Německa.
Navíc, federalizaci odmítli prakticky všichni, nejvíce pak Němci a Maďaři pod heslem "když tomu nemůžeme vládnout, tak to raději zbouráme". A i kdyby se to nějakým způsobem podařilo prosadit (pro České království by to zcela nepochybně znamenalo odtrhnutí Sudet už o 20 let dříve), tak by to stejně nevydrželo. Žádná federace bez jednoho politického národa prostě dlouho nevydrží, viz právě SSSR, ČSFR, Jugoslávie nebo neustále se v politické krizi zmítající Belgie. Takže EU v dnešní podobě či ještě spíše EU transformována do jednoho státu je právě z tohoto důvodu odsouzena k záhubě (vždycky bude mít nějaký národ pocit, že se sním zachází nespravedlivě) což zvyšuje pravděpodobnost konfliktu mnohem více než postupný návrat ke kořenům EHS (dělejme dohromady to kde to má smysl, ale jinak každý sám za sebe a hlavně za své).Skrýt celý příspěvekNesher: R-U byla konstituční monarchie, asi jako Anglie. Oba následníci trůnu se chystali k federalizaci. Její rozpad je složitější záležitost. Rozhodně je jedním z důvodů rozpadu ...Zobrazit celý příspěvek
Nesher: R-U byla konstituční monarchie, asi jako Anglie. Oba následníci trůnu se chystali k federalizaci. Její rozpad je složitější záležitost. Rozhodně je jedním z důvodů rozpadu její nefunkčnost, ale není to důvod jediný.
Ale historie je tady varováním. Po rozpadu R-U nás čekalo celé 20. stol. s 2. sv. válkou, komunistickou diktaturou atd. Takhle poučeni bychom se měli setsakra snažit aby EU nějak fungovala.
Vyjmenoval jste proč je tvorba federální armády nemožná, nebo velmi obtížná, což je dost snadné. Ale jakou máme alternativu?Skrýt celý příspěvekTo petr, pepa a Takeda Omyl pánové, a to říkám ve vší úctě. R-U nebyla federace, ale říše, tedy zcela jiný typ státního zřízení. Ostatně také proto, protože nedokázala vytvořit ...Zobrazit celý příspěvek
To petr, pepa a Takeda
Omyl pánové, a to říkám ve vší úctě.
R-U nebyla federace, ale říše, tedy zcela jiný typ státního zřízení. Ostatně také proto, protože nedokázala vytvořit jednotný politický národ, ale dva nadřízené a spustu podřízených se rozpadla. Stejně jako každá jiná říše v dějinách, naposled SSSR.
To, že dnes EU funguje neznamená, že tomu tak bude i za pár let. Podívejte se jak dopadly tyto volby, většina lidí nemá o další integraci zájem. Pokud budou vládnoucí elity tento vzkaz (zase) ignorovat, tak to příště bude ještě mnohem horší.
A Visegrad nestroskotá jenom na penězích, ale i na rozdílných zájmech jednotlivých států a jejich animozitách. Viz. např. ne zcela dobré slovensko-maďarské vztahy, koketování s Ruskem (to mají oba výše jmenované státy společné), pozice Polska, které se občas (trochu nekriticky) vidí jako velmoc atd.
Prostě tu není společná kultura, společné vnimání historie a ani ten společný nepřítel. Putin je hrozba pro nás, Polsko a baltské státy. Maďaři a Slováci to vidí trochu jinak, Němci také (viz víkendové prohlášení spolkového ministra financí v tom smyslu, že zvyšovat rozpočet na obranu se rozhodně nechystá neb Rusko není hrozba) o zemích jižně a západně od Rýna ani nemluvě, ti v Rusku žádnou hrozbu rozhodně nevidí.Skrýt celý příspěvekPro Smirnov: Migy-29 se rozhodla vláda ČSSR nakoupit až po určitém tlaku poradců ze SSSR. Když se poprvé vláda dozvěděla o ceně za jeden letoun, tak ji málem odvezli po infarktu do ...Zobrazit celý příspěvek
Pro Smirnov: Migy-29 se rozhodla vláda ČSSR nakoupit až po určitém tlaku poradců ze SSSR. Když se poprvé vláda dozvěděla o ceně za jeden letoun, tak ji málem odvezli po infarktu do krematoria. SSSR nám Migy-29 nabídlo za plnou cenu stejně jako jakékoliv jiné zemi. Varšavská smlouva nevaršavská smlouva. Po dlouhém vyjednávání bylo rozhodnuto koupit 20 strojů s tím, že však tento krok bude velice nákladný a nebylo jisté zda a v jakém počtu bude možno další stroje Mig-29 nakupovat. Bylo všem jasné, že pokud se budou nakupovat nové letouny Mig-29, tak se budou muset silně redukovat stavy letectva. Projevilo se zde to, že moderní letoun byl vždy o řadu desítek procent dražší než letoun předchozí. Pokud nám v letech 1966-68 bylo vytýkáno sovětskými poradci, že nezvládáme budovat armádu v počtech, které si SSSR představoval, tak v 80. letech to platilo dvojnásob. ČSSR mělo ekonomické problémy nakupovat pokročilou výzbroj ze SSSR, za kterou muselo platit cenu, kterou SSSR oznámil. Mimochodem s nákupem to bylo tak, že pokud se ČSSR rozhodlo, že by chtělo nějakou techniku, tak bylo ze strany SSSR zváženo, zda nám nějakou mašinu prodají a nebo nám byla ze strany SSSR nabídnuta jiná technika z jejich pohledu jako vhodnější. Určité typy SSSR nehodlal do ČSSR, NDR, MLR, PLR atd. vůbec vyvážet.Skrýt celý příspěvek
Takeda: Souhlasím, dnes si neumí Evropskou federální armádu spousta lidí představit, ale můžeme k tomu být "dotlačeni" a to právě Ruskem, navíc je třeba si uvědomit, že moderní ...Zobrazit celý příspěvek
Takeda: Souhlasím, dnes si neumí Evropskou federální armádu spousta lidí představit, ale můžeme k tomu být "dotlačeni" a to právě Ruskem, navíc je třeba si uvědomit, že moderní zbraně jsou neustále dražší a dražší a jaký má smysl, když nějaký stát odebere od zbrojovky 100 ks tanků, tomu pak odpovídá i cena, ale kdyby se vše standardizovalo a unifikovalo, tak by zbraně nebyly zase tak předražené. Ale jak je zmíněno v diskuzi, je třeba i posun v mentalitě Evropanů, ale na druhou stranu, nebyl bych zase takový skeptik, kdo by si třeba v roce 1946 pomyslel, že Němci a Francouzi budou stát bok po boku proti SSSR...takže abych to shrnul, buďme vděční za Putina, může nám pomoci sjednotit celou Evropu :-)Skrýt celý příspěvek
A přitom zrovna s maďary máme zkušenost z federální armády Rakousko-Uherska. Tahle armáda fungovala, i když válku prohrála. Kulturní okruhy pana Grohmana by navíc dovolovaly ...Zobrazit celý příspěvek
A přitom zrovna s maďary máme zkušenost z federální armády Rakousko-Uherska. Tahle armáda fungovala, i když válku prohrála.
Kulturní okruhy pana Grohmana by navíc dovolovaly tvořit takovou armádu postupně, pokud by byly předem dány standardy.
Naprostá utopie navíc byla i Evropská unie jako taková. Francouzi a Němci ve společném trhu! Po 2. světové válce. Šílenost. Ale celou západní Evropu nutila sovětská agrese ke spolupráci.
Teď se situace opakuje. Rusko je opět agresivní a jednotlivé státy proti němu neobstojí. Spolupráce je jedinou možností. Navíc federální armáda přesně odpovídá principu subsidiarity.
Už v rámci jednoho okruhu by úspory při pořizování techniky byly značné a zrovna visegrádský okruh se zrovna nabízí. Palacký by měl ohromnou radost. Kdyby nebylo Rakouska, museli bychom si ho vymyslet...Skrýt celý příspěvekMyslím, že je to naprostá utopie. Už z toho důvodu, že neexistuje žádný evropský politický národ a tím pádem ani evropské zájmy, které by bylo možné tímto způsobem možno ...Zobrazit celý příspěvek
Myslím, že je to naprostá utopie.
Už z toho důvodu, že neexistuje žádný evropský politický národ a tím pádem ani evropské zájmy, které by bylo možné tímto způsobem možno prosazovat.
Krásně to ukázaly víkendové volby do EP, většina voličů na EP a tím i na celou EU kašle, nemalá část (a to i ve starých členských zemích FR, GB, DK) je proti.
K těm kulturním okruhům, to není úplně špatný nápad, ale rozhodně ani na základě "podobné" kultury nelze vystavě funkční stát či dokonce politický národ (ČSFR, Jugoslávie či Belgie jsou toho krásným příkladem). Např. Polsko má s ČR jen jeden společný zájem, zatlačit Rusko co nejdál na východ. To, že máme 40letou podobnou zkušenost s Rusy (Poláci mnohem delší a mnohem horší) a mluvíme podobným jazykem nezákladá kulturní podobnost a už vůbec na tom nelze vystavět stát či armádu. S Maďary máme společnou jen tu zkušenost s Rusy, jinak naprosto nic.Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...