Čtyři letadlové lodě pro čínské námořnictvo

Foto: 3D Grafické znázornění provozu čínské letadlové lodi Liaoning. / chinadailymail.com
Foto: 3D grafické znázornění čínské letadlové lodi Liaoning; ilustrační foto / chinadailymail.com

Čína chystá stavbu čtyř letadlových lodí. Informaci potvrdil deníku South China Morning šéf čínské Komunistické strany Wang Min. Pokud se čínské plány uskuteční, Čína v počtu letadlových lodí překoná i svého hlavního regionálního soupeře Indii.

 

Jedinou čínskou letadlovou lodí je Liaoning, ex-sovětská Varjag, spuštěná na vodu v roce 2011. V současné době Čína staví druhou letadlovou loď vlastní konstrukce. Stavba má být dokončená podle Mina v roce 2020. Již na začátku tohoto roku však do médií pronikly informace o plánech postavit více než dvě letadlové lodě.

 

Pokud by měla Čína mít jen jednu letadlovou loď, nebylo by to v souladu se statusem Číny jako světové mocnosti, ani s nároky kladené na délku pobřeží. Vzhledem k oceánskému prostředí Číny, dvě letadlové lodě nestačí k ochraně mořských zájmů. Pokud Čína získá tři letadlové lodě, mohou udržovat trvalou bojovou pohotovost: údržba, záloha a patrolování, v tomto pořadí,„ řekl začátkem roku čínský vojenský expert Du Wenlong.

 

Druhá a případně další dvě letadlové lodě vzniknou v čínských loděnicích Dalian, kde také proběhla přestavba ex-sovětské lodě Varjag. Podle analytiků z magazínu IHS Janes další čínské lodě získají startovací/přistávací systém STOBAR (Short Take Off But Arrested Recovery), podobně jako první čínské plavidlo Liaoning. Důvodem jsou především obrovské zkušenosti získané přestavbou sovětského Varjagu,

 

Pomocí koncepce STOBAR je start letounů prováděn pomocí startovací rampy/můstku (sky-jump), ale přistání se provádí na úhlové palubě. Letouny se po přistání zachytávají pomocí přistávacího háku a řady lan, natažených napříč přistávací palubou.

 

Provoz na lodi se „skokanským můstkem“ však zvládnou jen výkonné stroje, jako jsou stíhací letouny. Provoz těžších strojů, např. letounů včasné výstrahy a řízení nebo speciálních protiponorkových letadel však není možný.  

 

Letadlová loď je gigantický a komplikovaný systém, který většinu svého života stráví v přístavech kvůli údržbě, modernizaci, případně kvůli úspoře provozních nákladů. Americké námořnictvo má například v provozu 11 letadlových lodí. Podle amerického deníku USNI News amerického námořnictva, však vždy tři ze čtyř letadlových lodí jsou v přístavech.

 

Zdroj: USNI News

Nahlásit chybu v článku


Související články

Nové informace o čínské stíhačce Chengdu J-20 „Mocný Drak“

Na internet unikly nové fotografie čínské stíhačky 5. generace J-20 Mighty Dragon (Mocný Drak). ...

Vypukne v roce 2030 americko-čínská válka o zdroje?

Omlouváme se za poněkud bulvární nadpis. To jsme se jen pokusili pohrát si s výsledky studie ...

Průlom: Čína nabízí vojáky pro misi v Mali

Čínská vláda plánuje vyslat až 600 svých vojáků do neklidného Mali. Podle komentátorů, jde o ...

Čínský bezpilotní bojový letoun "Ostrý meč"

Zdá se, že je Čína ve vývoji zbraní jenom krok za Spojenými státy nebo Evropou. Deník AIN Report ...

Zvýraznit příspěvky za posledních:

  • David
    10:09 28.01.2014

    Tak právě ta rychlost technologického pokroku Číňanů mne zaráží asi nejvíce, i když je mi jasné, že to je díky masivnímu přísunu financí ze strany státu. Právě na tom námořnictvu ...Zobrazit celý příspěvek

    Tak právě ta rychlost technologického pokroku Číňanů mne zaráží asi nejvíce, i když je mi jasné, že to je díky masivnímu přísunu financí ze strany státu. Právě na tom námořnictvu to je vidět asi nejvíce. Že by stihli čtyři letadlové lodi do roku 2020, to mi jako reálné nepřipadá (když uvážím délku stavby letadlové lodi v USA, které jsou v tomto směru nejpokročilejší). Ale důležitější než datum je celkový trend.
    Na druhou stranu - letadlové lodě chce mít i Jižní Korea, které je evidentně nechce jen kvůli poměrně slabému a zastaralému severokorejskému námořnictvu, lehkou letadlovou loď má i Thajsko, o letadlovou loď usilují i Filipíny. Je to jen další známka toho, jak se tento region dostává do varuSkrýt celý příspěvek

  • Jura99
    15:55 27.01.2014

    Je vidět, že peníze a chuť nejsou pro Číňany problém, zatím je omezuje technologická dovednost. Ale jelikož nejdou po krocích, ale skáčou po skocích, věřím že do roku 2020 budou 4 ...Zobrazit celý příspěvek

    Je vidět, že peníze a chuť nejsou pro Číňany problém, zatím je omezuje technologická dovednost. Ale jelikož nejdou po krocích, ale skáčou po skocích, věřím že do roku 2020 budou 4 letadlovky se skokanským můstkem mít a plnohodnotné lodi s katapulty minimálně na papíře. Asiati se učí velmi rychle, však Japonsko na začátku 20.století stavělo bitevní lodi v Británii, pak třídu Kongo postavili sami a najednou stavěli všechno sami v počtech a kvalitě srovnatelné s Británií, v letadlových lodích se stali dokonce průkopníky.Skrýt celý příspěvek

  • David
    13:39 27.01.2014

    Tak o ambici na dvě menší letadlové lodě a dvě další začali Číňané hovořit tuším už někdy v r. 2007. Je proto otázkou, za jak dlouho se jim podaří ty lodě vyrobit, vždyť už samo ...Zobrazit celý příspěvek

    Tak o ambici na dvě menší letadlové lodě a dvě další začali Číňané hovořit tuším už někdy v r. 2007. Je proto otázkou, za jak dlouho se jim podaří ty lodě vyrobit, vždyť už samo jejich vyprojektování - a přes zkušenost s Varjagem - bude hodně náročné. A to se v posledních letech čínské loděnice hodně posunuly dopředu.
    A opět je otázkou, zda zase Indie nebude chtít na tyto letadlové lodě nějak reagovat např. výstavbou dalších letadlových lodíSkrýt celý příspěvek

Načítám diskuzi...