Americká a jihokorejská armáda ukazují svaly

Náhled do obrany Jižní Koreje

Obrana Jižní Koreje je založena na úzké spolupráci jihokorejské a americké armády. V současné době slouží v Jižní Koreji 28 500 amerických vojáků označovaných jako Korejské síly Spojených států USFK (United States Forces Korea).

V případě války přebírá kontrolu nad armádou Jižní Koreje (ROK – Republic of Korea Army) a americkým kontingentem Velitelství kombinovaných sil CFC (Combined Forces Command). CFC koordinuje ve válečném stavu vojenské operace více než 600 000 jihokorejských vojáků a USFK. Je-li to nezbytné, má také k dispozici 3 500 000 jihokorejských rezervistů, včetně rezervních amerických jednotek vyčleněných k obraně Jižní Koreje.

Velitelem CFC (a de facto i obrany celé Jižní Koreje) je čtyřhvězdičkový americký generál. Jeho zástupcem je rovněž čtyřhvězdičkový jihokorejský generál. Současným velitelem CFC a zároveň USFK je americký generál James D. Thurman, přímo odpovědný pouze nejvyšším národním autoritám Spojených států a Jižní Koreje.

Foto: Američtí mariňáci na cvičení Key Resolve 2010 / Chung Sung-Jun / Getty Images AsiaPac

Na základě dohody má jihokorejská armáda plně převzít odpovědnost za obranu Jižní Koreje z rukou CNC v roce 2015. V současné době se však diskutuje o tom, zda je už jihokorejská armáda schopna efektivně převzít kontrolu nad vedením válečných operací v době válečného stavu.

Důvod pochybností je velmi pragmatický. Podle „vojenského odborníka“ (jeho jméno nebylo uvedeno), citovaného deníkem The Korea Herald, disponuje americká armáda v oblasti klíčovými vojenskými aktivy, jež armáda Jižní Koreje postrádá. Jde především o průzkumné prostředky nebo strategické bombardéry, tedy pro obranu nebo útok na KLDR klíčové a rozhodující prvky.

Vojenské cvičení Key Resolve poprvé v režii Jihokorejců

Současné vojenské cvičení Key Resolve je výjimečné tím, že je poprvé neřídí CFC, nýbrž jihokorejský Sbor náčelníků štábu. James D. Thruman k tomu řekl: "Tento rok je obzvlášť důležitý, protože je to poprvé, kdy Sbor náčelníků štábu ROK plánuje a provádí toto kombinované cvičení. Dělá přitom velké pokroky, aby v roce 2015 převzal odpovědnost za řízení bojových operací v době válečného stavu."

Foto: Key Resolve 2013 vstupuje do druhého týdnu / YouTube

Key Resolve však není jediným cvičením probíhajícím na Korejském poloostrově. Dalším je Foal Eagle, kterého se účastní 10 000 amerických a 200 000 jihokorejských vojáků. V rámci Foal Eagle operují nad Jižní Koreou rovněž bombardéry B-52 Stratofortress a stíhačky F-22 Raptor.

Podobná cvičení jsou na Korejském poloostrově běžná a vždy vyvolávají ostrou reakci ze strany Severní Koreje. Například v roce 2010, kdy potopila severokorejská ponorka (dle závěru Mezinárodní vyšetřovací komise) jihokorejskou korvetu, vyhrožovala Severní Korea svému jižnímu sousedovi "nejtěžším trestem".

Severní Korea haraší slovy

Jihokorejský prezident Park Geun-hye v průběhu letošních cvičení uvedl následující: "…jsme v krizové situaci a Severní Korea hrozí válkou každý den." Cain Geoffrey, soulský dopisovatel GlobalPost, se však domnívá, že Severní Korea hraje soustavně tutéž hru a útok je velmi nepravděpodobný.

Foto: Nad Jižní Koreou létají v rámci cvičení Foal Eagle i strategické bombardéry B-52 Stratofortress / Wikipedia

"Někteří říkají, že Severní Korea zvyšuje sázky prohlašováním, že má jaderné zbraně a je připravena uplatnit své právo pro preemptivní úder," řekl Clain. "Jiní ovšem říkají, že Severní Korea hraje pořád tutéž hru jako vždy. Režim používá staré, recyklované fráze, například že Soul přemění na ‘moře ohně’ a že světu bude líp, pokud si s nimi nebude zahrávat."

Teorií, proč Severní Korea haraší slovy, je řada: od posilování pozice Kim Čong-una v mocenské hierarchii, upevňování  poslušnosti a tvárnosti obyvatel Severní Koreje, anebo vylepšení vyjednávací pozice v otázkách potravinové pomoci OSN, či v otázkách jaderných ambicí Severní Koreje.

Severokorejské hrozby ale nelze brát na lehkou váhu. Stačí si vzpomenout na potopení jihokorejské korvety (2010), kdy zahynulo 48 jihokorejských námořníků, nebo ostřelovaní jihokorejského ostrova Jonpchjong (2010), při němž zemřeli čtyři civilisté. Moderní armáda Jižní Koreje, která má za zády nejsilnější armádu světa, se ani v jednom případě nezmohla na jakoukoliv odpověď. 

Zdroj: GlobalPost, The Korea Herald, USFK, Voice of Russia